Honey Boy

Shiovy pokusy o nápravu reputace by bylo možné přejít s tím, že jde o ufňukané a ublížené výlevy celebrity, která si stěžuje, že její život nebyl procházka růžovou zahradou. Zejména úvodní scény, v nichž na sebe na castinzích nechá házet dorty nebo se v akčních scénách vymršťovat do vzduchu, skutečně působí stylem „A tohle všechno jsem musel vytrpět!“. Zbytek scénáře se ale dá popsat spíš jako usebrání se a soustředěná snaha vybavit si útržky vzpomínek a přenést na diváka věrohodně své skutečné emoce. A tak doceňuju výdrž, s jakou LaBeouf bojuje o své přežití v náročné branži, a neuvadající snahu vyrovnat se s psychickými problémy, které vedle boozu pořád řeší pomocí umění (hraje skvěle). Občas je to přepjaté a pořád dost neukotvené, ale taky neoblomné, upřímné a díky Almě Har'el přilnavě roztěkaně zrežírované. (11.05.2020)

Zajímavá terapie. Byl jsem hodně zvědavý, jak si tímto filmem Shia uzavřel životní kapitolu jménem rodina a nakonec to nebylo, tak šokující, jak se tvářilo. A jelikož je tento film hlavně o jeho tátovi, tak můžu říct, že divnej byl, to bezesporu. Ale bývá to i daleko horší. Navíc Honey Boy byl i docela art, takže jsem měl co dělat, abych si v něm našel něco, co by mě vysloveně bavilo. Nejlepší na filmu byl ale asi až samotný závěr ve spojení s hudbou Boba Dylana. Je to smutné, ale život jde dál. Snad to Shiovi pomůže být lepším člověkem a lepším hercem. Nezlobil bych se. Kouzlo osobnosti bezesporu má. (17.08.2020)

Nekdy najdes pravdu i ve slepicim hovne. Hollywood uz zazil hodne tragickych padu a tragedii, pokud tahle terapie jeden zachrani, stoji za to. A navic to nebylo vubec spatne. Hedges sice semtam az imituje Labeoufa a to hlavne v pohybech, ale ono hrat zijiciho cloveka a jeste kolegu herce ve stejnem filmu je zaprah hrozny a osobne nemam nic proti tomuhle zpusobu ztvarneni, takze proc ne. Herci jsou vsichni poutavi a uveritelni vzhledem k scenari. Nejvic se predvedou, kdyz je k slze blizko, mozna je to az moc lacine a hrajici na soucit, ale nevim prijde mi ze to mate, protoze je to tak osobni projekt, navic Labeouf ukazuje, ze ve scenari je i sebekriticky a i otce nezobrazuje uplne jako karikaturu. Myslim, ze vytriskal z ukolu v lecebne maximalni film, ktery byl v jeho silach, v reziserce nasel bravurni zobrazeni a styl, ktery posouva film dal. Hezky konec mych prvnich Karlovych Varu naproti bytu. :) Jen tak dal Shio, ja nad tebou hul nezlomil, ac to bylo cool. Just do it ma hned jinou vahu. Egomaniak s pocitem menecenosti je opet na svobode, muze zapomenout na minulost, kterou mu neodparou a jit az ke statusu legendarniho herce a nejtalentovanejsiho sve generace, ktery hraje a bavi az do stari. Dam ti svuj cas a za 50 let kouknem, jestli jsi tam dosel. Ser na to a neumirej predcasne. :D (12.07.2020)

Shia LaBeouf je můj oblíbený herec už odmalička, viděl jsem ho ve filmech už od jeho dětství, a tak mě zajímal i tento film, který sám napsal a který má pojednávat o jeho dětství. Shia své dětství neměl jednoduché, a asi i proto se teď v dospělosti chová tak, jak se chová. Bohužel tento snímek nám toho zas až tolik nepoví. Jsem z toho zklamaný, jelikož jsem se na film těšil, ale vidíme zde pouze malou část děství, řekl bych, že jeden rok, navíc se zde vůbec nedozvíme, proč Shia nebyl s matkou, ale byl s otcem. Já jsem z toho zmatený a moc jsem to nepochopil. Ale oceňuji, že pro Shiu je to určitá forma terapie, v rámci své léčby, kdy mu zjistili posttraumatickou stresovou poruchu. (03.04.2021)

"I'm going to make a movie about you." "Then you got to lay the grudge down, or I'm gonna fuckin' kill you. Just make me look good, Honey Boy." ____ Shia LeBeouf mě baví čím dál víc (viz. loňská feel-good pecka 'Peanut Butter Falcon' a sportovní drama 'Borg/McEnroe') - po kariérním fiasku a zaškatulkování s explozivní žumpou jménem Transformers, se stejně jako např. Nicolasi Cageovi, Robertu Pattinsonovi, anebo Danielu Radcliffovi, diametrálně vytříbil vkus z hlediska selekce kuriózních rolí, a mnohdy až bizarních, anebo nezávislých artových projetků. Přičemž snímek 'Honey Boy' je Shiův vyloženě osobní a vlastní počin - neboli autobiografická výpověď o niterném marasmu způsobeném jeho impulzivně agresivním otcem (jehož si Shia excelentně střihnul s cynismem sobě vlastním), a celkově o intuitivní aporii, která doprovázela jeho komplikované dětství - slepičí exkrementy nevyjímaje.... Režisérka Alma Har'el pojala dané retrospektivní téma formou implicitního minimalismu, která je doplněná emblematickými fantazijními sekvencemi s purpurově neonovým vizuálem, jejichž symbolika má až esotericky melancholické vyznění (ačkoliv jsou velice sporadický). Spíš než tragikomedie je 'Honey Boy' nefalšovaný intimní drama, který si Shia s Almou uzpůsobili k obrazu svému, a snímek tak solventně působí dojmem nezávislý artovky - což se musí prostě cenit, byť je značně nekonzistentní. Vše je skvěle zakončené skladbou od Boba Dylana.... Verdikt: 7,4 pedantských otčímů z 10 [#TADYVARY] (12.07.2020)