Zavedený padesátník, majitel dílny na zubní náhrady Armando si na ulici vyhlédne Eldera, problémového mladíka, který se s obtížemi protlouká životem na periferii venezuelského hlavního města Caracas. Co začne jako pouliční prostituce se záhy změní v málomluvný, nepředvídatelný a nevyrovnaný vztah, v němž se oba aktéři snaží překonat prvotní agresivitu, distanci a jizvy z vlastní minulosti. Lorenzo Vigas ve svém debutu pracuje s důslednou distancovaností, radikálním výpustkovým vyprávěním a odosobněnými kulisami caracaské periferie. Bouřlivý vztah se tak mění ve zneklidňující sled nedořečených útržků, jejichž síla spočívá právě ve vzdálenosti, kterou film od svých postav udržuje. Zdaleka je působivým obrazem citové vyprázdněnosti, manipulativnosti i toho, že někdy je právě sblížení s jiným člověkem tím, co může nakonec fatálně odhalit nepřekonatelnou hloubku naší samoty.(Film Europe)
Päťdesiatnik Armando si na ulici vyhliadne Eldera, problémového mladíka, ktorý sa s ťažkosťami pretĺka na okraji spoločnosti. Čo začne ako pouličná prostitúcia, sa náhle zmení na takmer mlčanlivý a nevyrovnaný vzťah, v ktorom sa obaja aktéri snažia prekonať prvotný odstup a jazvy z vlastnej minulosti. Režisér Lorenzo Vigas vo svojom debute pracuje s dôslednou dištancovanosťou, úsporným rozprávaním a pôsobivými kulisami caracaskej periférie. Búrlivý vzťah sa tak mení na znepokojujúci sled nedohovorených útržkov, ktorých sila spočíva práve v odstupe, ktorý si film od svojich postáv udržuje.(Film Europe)
Päťdesiatnik Armando si na ulici vyhliadne Eldera, problémového mladíka, ktorý sa s ťažkosťami pretĺka na okraji spoločnosti. Čo začne ako pouličná prostitúcia, sa náhle zmení na mlčanlivý a nevyrovnaný vzťah, v ktorom sa obaja aktéri snažia prekonať prvotný odstup a jazvy z vlastnej minulosti. Režisér Lorenzo Vigas vo svojom debute pracuje s dôslednou dištancovanosťou, úsporným rozprávaním a pôsobivými kulisami caracaskej periférie. Búrlivý vzťah sa tak mení na znepokojujúci sled nedohovorených útržkov, ktorých sila spočíva práve v odstupe, ktorý si film od svojich postáv udržiava. Film Zďaleka je pôsobivým obrazom citovej vyprahnutosti, manipulatívnosti a toho, že niekedy je práve zblíženie s iným človekom tým, čo môže nakoniec fatálne prehĺbiť našu samotu.(Art Film Fest)
Nekomunikativní vyprávění, omezující informace o ústředních postavách na to, co právě vidíme, nám moc odpovědí neposkytuje. Pochyby přetrvávají i po dějovém zvratu na konci filmu, který otázky ohledně motivací Armanda a Eldera nezodpovídá, pouze nastoluje další. Jakkoli přesvědčivé jsou herecké výkony obou představitelů, z jejichž reakcí si často musíme domýšlet, koho nebo co zrovna pozorují, nepomáhají ani pochopit jednání postav, ani zmírnit odtažitost celého filmu, na které se výrazně podílí nezaujatý pozorovací styl dlouhých statických záběrů. Je na nich poznat, jak moc si režisér a kameraman dávali záležet na kompozicích, určité vzdálenosti herců od objektivu nebo hloubce ostrosti. V záběrech s Elderem například vidíme více dění v pozadí, což odpovídá mladíkově výraznější interakci s vnějším světem. Armandova izolace od okolí je oproti tomu zesílena záběry, které jej z okolního prostoru vyčleňují. Zejména zásluhou jasného, důsledně dodržovaného autorského konceptu je Zdaleka pozoruhodnou studií dvou kontrastních charakterů. Výpověď o životě v současné Venezuele ale nenabízí. Podobný příběh by se mohl odehrát prakticky v libovolném městě. Také v zanedbatelném zohlednění vlivu místa a doby na chování hrdinů je Zdaleka k vlastní škodě až příliš důsledně minimalistickým filmem. 65%(16.11.2016)
Lorenzo Vigas Castes natáčal svoj film "s odstupom", aby v príbehu vyniklo to čo podľa neho vyniknúť malo, teda neverbálna komunikácia a atmosféra. Film sám o sebe nebol zlý a záver ma dokonca prekvapil. Nedokážem však definovať či príjemne, alebo nepríjemne. Jednoducho len prekvapil. Svojím spôsobom spracovania totiž u mňa patrí do kategórie tzv. pocitoviek, ktoré vás buď úplne pohltia, alebo sa nechytáte. Mne sa stalo to druhé. Dá sa povedať, že ma to zďaleka obišlo. Preto len za tri...60%.(6.6.2017)
Pečlivě připravený festivalový šampion. Režisér je sice celovečerní debutant, scenáristou je ale na Oscara nominovaný dlouholetý spolupracovník Alejandra Gonzáleze Iñárrita, producentem je hvězda Edgar Ramírez a kameramanem Sergio Armstrong od Pabla Larraína. Tyto položky v závěrečných titulcích částečně zpravují o tom, proč Zdaleka v některých pasážích působí jako vysoustružený kalkul složený z nejúčinnějších prostředků alternativní queer kinematografie. Komplikace pro soužití ústředního nezvyklého páru tvoří známé faktory – zaprvé předsudky rodiny a společnosti, zadruhé neujasněná sexualita chlapce hledajícího sebe sama a zatřetí jeho přílišná horlivost, s jakou se svému staršímu chráněnci snaží zavděčit. Jenom díky poslednímu bodu snímek dospívá k poměrně nečekanému a emocionálně silnému konci.(13.10.2016)
Velice dobré herecké výkony obou hlavnich představitelů a výborná kamera udržely mou pozornost po celou stopáž filmu. Nevím, zda to bylo nepříliš kvalitními titulky a jejich občasnou absencí, ale bylo dost obtížné orientovat se v jednání hlavních postav. Možná to také bylo trochu jinou mentalitou, kterou Venezuelané oproti nám Evropanům určitě mají. Námět týkající se vztahu staršího muže, který rozhodně netrpí finančním nedostatkem a mladíka, jež má hluboko do kapsy, mě však upoutal. Přikláním se tedy ke slabším čtyřem hvězdičkám.(5.3.2020)
Zajímavý snímek, který vnímám hlavně tak, že je možné se podívat na to, jak vypadá jiné prostředí a jak tam funguje zvláštní příběh o dvou mužích, kteří si k sobě nacházejí specifickou cestu. On je starší, druhý zase příliš mladý. Mají spolu intimní vztah, ale zároveň jsou každý jiný. Prostředí tomu velmi pomáhá.(13.12.2016)
-
Snímek Zdaleka získal prestižní ocenění Zlatý lev v Benátkách, nejstarším filmovém festivalu na světě. Hlavní cenu festivalu filmu Zdaleka předala porota v čele s režisérem Alfonso Cuaronem, v porotě ten rok zasedly i herečky Elizabeth Banks či Diane Kruger.
(Zdroj: Film Europe)
Matty
Nekomunikativní vyprávění, omezující informace o ústředních postavách na to, co právě vidíme, nám moc odpovědí neposkytuje. Pochyby přetrvávají i po dějovém zvratu na konci filmu, který otázky ohledně motivací Armanda a Eldera nezodpovídá, pouze nastoluje další. Jakkoli přesvědčivé jsou herecké výkony obou představitelů, z jejichž reakcí si často musíme domýšlet, koho nebo co zrovna pozorují, nepomáhají ani pochopit jednání postav, ani zmírnit odtažitost celého filmu, na které se výrazně podílí nezaujatý pozorovací styl dlouhých statických záběrů. Je na nich poznat, jak moc si režisér a kameraman dávali záležet na kompozicích, určité vzdálenosti herců od objektivu nebo hloubce ostrosti. V záběrech s Elderem například vidíme více dění v pozadí, což odpovídá mladíkově výraznější interakci s vnějším světem. Armandova izolace od okolí je oproti tomu zesílena záběry, které jej z okolního prostoru vyčleňují. Zejména zásluhou jasného, důsledně dodržovaného autorského konceptu je Zdaleka pozoruhodnou studií dvou kontrastních charakterů. Výpověď o životě v současné Venezuele ale nenabízí. Podobný příběh by se mohl odehrát prakticky v libovolném městě. Také v zanedbatelném zohlednění vlivu místa a doby na chování hrdinů je Zdaleka k vlastní škodě až příliš důsledně minimalistickým filmem. 65%(16.11.2016)
evulienka3
Lorenzo Vigas Castes natáčal svoj film "s odstupom", aby v príbehu vyniklo to čo podľa neho vyniknúť malo, teda neverbálna komunikácia a atmosféra. Film sám o sebe nebol zlý a záver ma dokonca prekvapil. Nedokážem však definovať či príjemne, alebo nepríjemne. Jednoducho len prekvapil. Svojím spôsobom spracovania totiž u mňa patrí do kategórie tzv. pocitoviek, ktoré vás buď úplne pohltia, alebo sa nechytáte. Mne sa stalo to druhé. Dá sa povedať, že ma to zďaleka obišlo. Preto len za tri...60%.(6.6.2017)
Baxt
Pečlivě připravený festivalový šampion. Režisér je sice celovečerní debutant, scenáristou je ale na Oscara nominovaný dlouholetý spolupracovník Alejandra Gonzáleze Iñárrita, producentem je hvězda Edgar Ramírez a kameramanem Sergio Armstrong od Pabla Larraína. Tyto položky v závěrečných titulcích částečně zpravují o tom, proč Zdaleka v některých pasážích působí jako vysoustružený kalkul složený z nejúčinnějších prostředků alternativní queer kinematografie. Komplikace pro soužití ústředního nezvyklého páru tvoří známé faktory – zaprvé předsudky rodiny a společnosti, zadruhé neujasněná sexualita chlapce hledajícího sebe sama a zatřetí jeho přílišná horlivost, s jakou se svému staršímu chráněnci snaží zavděčit. Jenom díky poslednímu bodu snímek dospívá k poměrně nečekanému a emocionálně silnému konci.(13.10.2016)
angel74
Velice dobré herecké výkony obou hlavnich představitelů a výborná kamera udržely mou pozornost po celou stopáž filmu. Nevím, zda to bylo nepříliš kvalitními titulky a jejich občasnou absencí, ale bylo dost obtížné orientovat se v jednání hlavních postav. Možná to také bylo trochu jinou mentalitou, kterou Venezuelané oproti nám Evropanům určitě mají. Námět týkající se vztahu staršího muže, který rozhodně netrpí finančním nedostatkem a mladíka, jež má hluboko do kapsy, mě však upoutal. Přikláním se tedy ke slabším čtyřem hvězdičkám.(5.3.2020)
kaylin
Zajímavý snímek, který vnímám hlavně tak, že je možné se podívat na to, jak vypadá jiné prostředí a jak tam funguje zvláštní příběh o dvou mužích, kteří si k sobě nacházejí specifickou cestu. On je starší, druhý zase příliš mladý. Mají spolu intimní vztah, ale zároveň jsou každý jiný. Prostředí tomu velmi pomáhá.(13.12.2016)