Jsem matka

Netflix na diváka sci-fi kousky sype jak na běžícím páse a já jsem moc rád, že je někdo, kdo se toho nebojí a snaží se produkovat filmy, do kterých by si nikdo jiný netroufl. A to i přesto, že v tomto případě se jedná o poměrně komorní kousek. A to jak příběhem, tak herci. Za mě ale dobrá jednohubka. Jelikož se jedná o komorní sci-fi, tak víc ani očekávat nemůžete. (16.04.2020)

Technicky sice pěkně zvládnutý, ale moc akčních nebo exteriérovejch scén si divák fakt neužije, protože je biják (nejspíš z důvodu limitovanejch financí) pojatej dost komoroně. Po většinu času tak lze sledovat jenom dva lidi a jednoho robota v uzavřenym komplexu. Netvrdim, že jsem se vyloženě kousal nudou a třeba exteriérový finále se mi líbilo i vizuálně. Jen mi přišlo tempo vyprávění občas dost pomalý, stopáž dlouhá, příběh s blížícím se závěrem zbytečně překombinovanej a Hillary Swank byla dost nesympatická. Projekce nijak nelituju, ale asi jsem přece jenom očekával lepší výsledek než "neurazí, nenadchne", dvě hodně silný hvězdy. (03.01.2020)

Opravdu ošklivě zkritizovat tento australský neskvost, by byla hračka. Ale asi jsem na stará kolena chytl nějaký soucíťavirus(nebo prostě fandím Netflixu), takže to vezmu polehoučku. Pro režiséra, scénáristu a dokonce i producenta, je to dle místních zdrojů filmová prvotina. V tomto kontextu smekám, pěkná výprava, triky, hudba, pár fajn momentů a asi dvě zajímavé myšlenky. Průšvih je, že zbývajících 100 minut je slátanina. Nejdřív to vypadá jako scénáristický škvár někoho, kdo o umělé inteligenci neví vůbec nic a asi vyrostl na Robinsonovi: Lost in space. Pak ale přišel twistík, který ten předchozí škvár překryl ...jak to popsat...dramatickou, ale ne úplně uspokojivou pointou, kterou provázela sada nelogického dění. To už jsem se nudil. Ale to nebylo vše... v závěru to rozhrábl další twistík, který jakoby vysvětlil ty předchozí divnosti, ale ve skutečnosti spustil další sadu podivného jednání všech postav. Volba Hilary Swank, je pochopitelná...mělo to být takové...mrkněte na mě, nejsem béčkový film, hraje ve mě kdysi áčková herečka. Nutno dodat, že pro mě stejně nesympatická jako Sandra Bullock (takže jako lákadlo v mém případě selhala a tím mi i vzala důvod dát aspoň o malinko lepší hodnocení). Shrnuto a podtrženo (a zahrabáno a opatřeno křížem)...není to strašně strašný film, ale moc se nepovedl scénář, na kterém to přitom celé stojí. Srovnání s Ex Machine...to hodně pokulhává. Já jsem matka, je čisté postapo, mixnuté tlacháním a UI. (15.06.2019)

Objevil se nám tu takový malý nešvar - scénáristé nechtějí dokončovat filmy. Ne, opravdu mám takové pocity u Netflixovek. Již několikátý film v řadě z produkce Netflixu se mi jevil jako nedodělaný. Náměty jsou super, začátky někdy dokáží pohltit, ale pak se to vždy zvrtne v podprůměrnou ukázku, jak by se to dělat opravdu nemělo. Atmosféra super, vizuální stránka také super, tempo také poměrně dobré, ale s příchodem postřelené ženštiny to jde slušně do hajzlu. To je jak postavit dobře první patro domu, a na druhé pak nechat poslat bezdomovce, ať si tam postaví své shit panství z všeho možného. Na jednu stranu to naivní embryo... dcera, krásně ukazuje naivitu, kterou by trpělo asi vše, co vyrůstalo v krytu bez ostatních lidí. Mnozí lidé jsou zmrdi, a celkově se za lidskost považuje i dekadentní chování a myšlení ve svůj prospěch. Swank nechtěla žít ve svém kontejneru sama, a tak využila naivity mladé slečny, která tíhla stejně po jediném - starat se o dalšího potrata. Abych filmu nekřivdil, někde vzadu nad krkem jsem cítil lehký pocit tlaku z lehkého filmového uspokojení. Ale nestačilo to na další hvězdy. (06.10.2019)

Celá myšlenka tohoto filmu je velmi zajímavá a dá se o ní dlouho pojednávat. I přes to nebyl potenciál plně využit, tak jak bych si to představovala, a místo toho hlavní postava (ta “vyvolená”) skotačí kolem a neví čemu věřit. Ve výsledku, kdyby se zapletka filmu nestala, výsledek by i tak dopadl stejně. (12.06.2019)