Verotika

Verotika nabízí Morellu která představuje tři povídky. Snad nikdy jsem ještě neviděl antologii jejíž povídky by měly stejnou kvalitu. Tady tomu tak je. Všechny povídky jsou vyloženě odpadový. Tím pádem se pro mě Verotika stává nejhorší antologií jakou jsem kdy viděl. Zároveň je horkým adeptem na nejhorší film co jsem tento rok viděl. Závěrem jen dodám, že Glenn Danzig umí dělat možná muziku viz. kapela Misfits ale od filmařiny by se měl držet radši dál. Tohle určitě NEDOPORUČUJU. ZTRÁTA ČASU. (05.11.2021)

Hudební legenda Glenn Danzig v sobě na stará kolena objevil dřímajícího Eda Wooda a vypustil ho na svět. Výsledkem je povídkový film Verotika, který se nesmazatelně otiskne v myslích všech, kteří ho uzří. První recenze od Bloody-Disgusting uváděla, že jde o hororový ekvivalent kultovního The Room od Tommyho Wiseaua a musím říct, že toto přirovnání dokonale sedí. Oba filmy jsou tak moc špatné a směšné, až jsou vlastně fascinující a nelze od nich odtrhnout oči. Danzig je naprosto bídný snad ve všech aspektech tvorby filmu – ve většině scén přichází střih tak o 5 až 10 vteřin později než by měl, kamera často sjíždí a evidentně nezabírá to, co by měla, atd. Vrcholem je pak teatrálně špatné herectví – to je tak, když do filmu obsadíte z 90 % samé pornoherečky, které místo lekcí herectví cvičily jiné aktivity důležité ke své hlavní profesi. Po všech stránkách jde o čistý filmový odpad, ale já se většinu stopáže královsky bavil, a proto Danzigovo neumětelství ocením 1* za sračkovitost nevídaných rozměrů. Občas si holt ulítávám na tom, jak někdo neumí zvládnout ani ty nezákladnější věci při natáčení filmu. Rád bych si myslel, že nás Danzig vytrollil, ale bohužel jemu samotnému tohle asi přijde dobré a stojí si za tím – nejspíš v jeho okolí nemá nikdo koule na to mu říct, že tohle by do éteru neměl pouštět. I já bych si asi měl přát, aby se Danzig na tvorbu filmů raději vykašlal a zůstal věrný pouze hudební tvorbě, která mu jde podstatně lépe, ale mé zvrhlé a sebemrskačské já bude rádo, když s tím Danzig nesekne a bude točit dál a dál. Což se pravděpodobně vyplní, jelikož v jednom nedávném rozhovoru Danzig prohlásil, že se brzy chystá natáčet svůj další film, a že půjde o upírský spaghetti western. Už se nemohu dočkat! (06.10.2019)

Je to amatérské? ano je . Má to špatné herecké výkony? ano má. Jsou ve filmu pěkné holky? ano i ne,ale jsou. Je tam gore? ano je. Bavilo mě to? ano bavilo. Tři jednoduché příběhy a každý mě ničím zaujal a jsem si jistý,že tohle si 28% a černou barvu nezaslouží.(po mém 33 hodnocení skok na 30%) Já nemám s Verotikou žádný problém. Nejspíše to bude tím,že jsem od filmu nic nečekal a nechal se překvapit i proto dávám 4*. 80% --- 8/10 IMDb (10.04.2020)

Lahůdka pro milovníky zábavně špatných filmů , pro které je vhodné anglické slovo "campy" znamenající něco jako vytříbený špatný vkus. Já se dost nasmál na místech, která měly působit vážně. Tvůrci se nenamáhají děj vysvětlovat, takže je to pěkný chaos jak v amatérském DVD hororu. Herci jsou kožení a scény nesnesitelně dlouhé. Místo bradavek oči je hustý nápad. (02.12.2020)

Známý problém filmařské impotence: Neschopnost udržet aktéry v záběru a neschopnost záběr opustit (a když už se tak konečně stane, tak to musí být kombinací prolínačky a zatmívačky). Tommy Wiseau a James Nguyen dostávají nového zásadního konkurenta v boji o trůn žijícího arcikněze drekového neumětelství a nabubřelé nesoudnosti. Sledování o samotě navozuje touhu podřezat si žíly, aby člověk ukončil tu mizérii (takže se vlastně jedná o tuze působivé dílo prostupující svými motivy do reality). Ale ve skupině, či nejlépe v narvaném kině na Festivalu otrlého diváka, se sledování "Verotiky" mění na velkolepý zážitek překypující výbuchy smíchu a bezprostředními živými komentáři. Na "Verotice" je totiž nejkrásnější, jak dokáže člověka překvapit tím, co vše může být na filmu špatně; přičemž tady je špatně opravdu úplně všechno. (01.11.2021)