Vlastníci

Neříkám, že je to zklamání, ale na čtyřicetiminutovou televizní inscenaci nebo divadelní představení (z kterého se ostatně vychází) mi to sedí jednoznačně víc. Přitom se na počátku minimalističtí Vlastníci jeví velmi sympaticky. Námět je výborný. Asi tucet vlastníků bytových jednotek se sejde na pravidelném shromáždění, mají řešit důležité body, jenže než se k nim vůbec dostanou, ostře si vjíždějí do vlasů, vytahují staré křivdy, předhazují drby a domněnky, chybí mezi nimi konstruktivní dialog. A jednají mnohdy jen ve vlastním zájmu. Ano, občas jsou to hořká setkání, ale na schůzích vlastníků to takhle skutečně nevypadá. Celé to začíná jako chytrá satirická komedie, která se může pochlubit funkčních humorem. První půlhodinka je skvělá. Pak se ovšem zostří hrany a jako bychom se pokoušeli o jakési kruté podobenství, jenže to nefunguje, stejně jako přehnaný důraz na stereotypy. Považuji se za docela inteligentního diváka, takže mi stačí jednou (dvakrát) ukázat, že jeden z přítomných neví, kdy zvednout ruku, jiný nemusí kdykoliv (když svitne naděje) předhazovat vizitku s nějakou tou firmičkou, další tupě opakovat spojení „střet zájmů“. Nevadí mi absurdní humor, ale.. Herci jsou velmi dobří, ovšem jakousi tvůrčí „chybou“ zůstávají jednorozměrnými a nepřesvědčivými komediálními typy. Ústřední manželský pár je fajn. Voříšková působí při výbuchu hysterie dvakrát skvostně, dvakrát ale překvapivě zcela naopak, Kotek má výbuch jeden a dopadl bídně, obávám se, že jejich chyba to úplně není. Lábus vzpomínající na staré časy i homosexuál Polák jsou fajn, stejně jako ušťouraná pavlačová drbna Havlová či byrokraticky přeorganizovaná Melíšková. Novomanželé v druhém plánu jsou otravní, reakce na možný blížící se porod je pak úplně mimo. 65% (22.03.2020)

Sledování "tohoto" mě fyzicky bolelo. Nevěřím, že je něco takového možné i v reálu (ne tak přepálené), nenene, to nejde, takoví debilové nejsme - nebo ... ? Ještěže že žiju na vesnici, na skoro-samotě, kolem domu teče řeka, nad řekou vysoká skála, všude ticho a klid. Tohle bych nedal. To není komedie, to je tragédie. Bez hodnocení. Rychle zapomenout a propříště jít na něco podobného spíš do divadla. (19.04.2020)

Kina jsou plný a diváci se v nich smějí v pravidelných intervalech, ale za mě bohužel docela slabota, o jeden možná i dva levely slabší než skvělá divadelní hra. Ta jiskrnná živost předlohy se na plátno úplně nepovedla převést a ani ji nic adekvátně nenahradilo, navíc hvězdnější herci v některých momentech nepůsobí úplně přesvědčivě (Havlová, zčásti Voříšková) a i dějově se to v poslední třetině notně rozpadne. Radši bych šel znovu do divadla. (01.12.2019)

Vlastníci jsou fakt skvělým mixem dramatu a komedie. Občas je to střelená komedie plná hlášek, občas až mrazivé drama plné různých figurek, které můžete znát i ze svého prostředí. Osobně mě kromě padoucha Lábuse dost fascinovali dvojčata byznysmeni, z nichž jeden se vypracoval v Rusku a jeden v USA, a na každém to očividně něco zanechalo. Prakticky celý film se odehrává na schůzi vlastníků... A představa, že bych tam mezi nimi byl, je pro mě dost depresivní a k vzteku. Já bych tam nevydržel sedět ani 15 minut. Ve filmu se jinak sice najde i pár slabších vtipů, ale humorem je ten film tak natřískaný, že to nevadí. Velká sranda i velké drama. Super. (8/10) (14.02.2020)

"Vlastníci jsou debutem zkušeného tvůrce, divadelní hrou podanou velmi filmovými prostředky, burácející komedií se strukturou klasické tragédie a s drtivou katarzí. Z těchhle (téměř) oxymóronů vyrůstá snímek Jiřího Havelky, pevně spojeného s divadelním uskupením Vosto5, jako monolit – děsivě trefný kolektivní portrét lidí vzpírajících se nutnosti dojít ke vzájemné shodě." Tentokrát máme všichni štěstí. Já vás - kdo jste to snad ještě neviděli - můžu poslat na Vlastníky, aniž bych to provázela hutným, překombinovaným textem, který jsem nemusela půlku noci potit a vy půl dne luštit - hodila jsem ho rozepsaný do koše. Vojtěch Rynda totiž napsal klidnou, soustředěnou recenzi, kterou bych téměř slovo od slova byla chtěla napsat já - jenže já bych se to samé pokusila říct na polovině formátu a v každé větě všechno najednou, kdežto on je ke čtenářům galantní a dal si tu práci, že všechny důležité postřehy poskládal a rozvinul v po sobě jdoucích čtivých a spolehlivě výmluvných odstavcích. Odemykám tu na své náklady v odkazu níže placený článek z Deníku N, celou Ryndovu recenzi, a Vy čtěte, šiřte - a kdo jste nebyli, jděte se na to modelové drama předvádějící v akci tristní konsensuální potenciál jedné namátkové české občanské buňky, z jakých se dnes bohužel většinově stále ještě skládá naše společenská základna, podívat. *~ https://denikn.cz/241647/filmova-prvotina-jiriho-havelky-vlastnici-je-panoptikem-v-akvariu-kde-dochazi-vzduch/?cst=c23fde70d8ffb6ee25a87af65ba7908b88452e8b (04.12.2019)