Tam, kde i tráva je zelenější

"Tyhle dvě zřejmě nerozlučné ženské se asi dlouho hledaly, než se našly," říká Jitka Cardová. A nebo si také padly hned do oka. Těžko říct, stejně tak, zda se film blíží spíš Buňuelově sociální surrealitě nebo těžké kritice soudobé společnosti. Dále se (jen krátce) budu věnovat druhé otázce vedoucí ke změně paradigmatu charakterizovaného následujícími "wittgensteinovkami": 1. Tráva je zelenější. 2. Jako rodič dítěte je jistá pouze matka, proto ho může dát komu chce. 2.1. Dítě-pes vyniká mnohdy nad dítě-člověk čilostí a hravostí, proto je ho možno upřednostnit. 2.2. S kým souložíš, toho porodíš, 2.3. Sňatek a rozvod jsou pouhé konvence, kdo zapomíná na ženění a rozvádění, jeho třeba na to upozornit, 3. Kdo se pořád omlouvá, může při stříhání vlasů vykrvácet. - A tak dále a tak dál. Naplnit rozsah Tractatu Logico-Philosophicu je hravě snadné; samozřejmě pro toho, kdo si chce hrát: A hrát si na "Greener Grass" je povznášející. (01.12.2020)

Bizarní, vtipné, originální, satirické, barevné! Naprosto skvělý film, který ale nebude pro každého. Film je unikátní svým humorem - ženy si navzájem “darují děti”; dítě se změní na psa; žena si strčí pod šaty fotbalový míč a porodí ho; a vrcholem všeho bylo stříhání vlasů, při kterém z vlasů teče krev. Velmi vyzdvihuji kameru a zvukové efekty, které filmu dodávaly další rozměr. Bere-li divák film s nadhledem, bude mu určitě líbit. Větší šílenost snad ani neexistuje. (19.09.2020)

Všetko je tu také farebné, od pokožky až po oblečenie, až to oslepuje oči. A na začiatku aj nechutné bozkávačky zo strojčekom v hube, aký mala táto scénka zmysel? Vyprázdniť žalúdok? Niektorí režiséri proste stavajú svoj bizár na úroveň výplachu, takže už nemusíte navštíviť najbližšiu pohotovosť. Neskôr tam malý okuliarnik začne búšiť do klavíra takým spôsobom, že okamžite nadobudnete urgentnú potrebu okrem gastroenterológa navštíviť aj ušného, pretože máte pocit, ako vám bubienok chce vyskočiť z hlavy. Takýto bizár sa vinie celým filmom a jeho prínos do kinematografie je veľká nula. (22.11.2020)

Nehorázně legrační společenská satira odehrávající se v pastelově barevném světě, kde všichni dospělí nosí rovnátka (na rozdíl od dětí, s nimiž je nakládáno jako s majetkem), jezdí v golfových vozících, jednají zcela mimózně a nápadně si závidí své domy, zahrady, bazény i potomky. Ve filmu se dá vysledovat příběhová linie jedné z hrdinek, která se po sérii špatných rozhodnutí marně pokusí vymanit z všeobjímající konformity, jinak ale snímek děj nemá a sestává spíš z tematicky propojených skečů, v nichž jsou nejrůznější všední situace a maloměšťácké stereotypy obohacované o netušené, absurdní a nonsensové pointy. Výsledkem je surrealistická přehlídka nápaditých epizodek, z nichž sice ne všechny dopadají na úrodnou půdu, leč úžasně hravá a k popukání jich je většina. Humor je nicméně subjektivní, takže se může samozřejmě snadno stát, že vám to hrubě nesedne. (13.10.2019)

Tam kde je tráva zelenšia, si do nej pekne ľahnite, a sledovaniu tejto chujoviny sa zďaleka vyhnite. Pastelové farby, pastelové problémy. Skutočne som sa prehýbal od smiechu pri lakonickom rozvode bez dôvodu, okamžitej adopcii dieťaťa, krvi stekajúcej z vlasov pri česaní, či pri koalícii malomeštiakov, spojených strojčekmi na, do budúcna dozaista dokonalé, zuby. Už dávno som nevidel nič tak otravné, a napriek fixátorom krivých zubov, aj bezzubé. (02.01.2021)