Reklama

Reklama

ČSFD projekce Kaskadér

Podrobné vyhledávání

Rychlé šípy

(seriál)
  • Československo Záhada hlavolamu
všechny plakáty
více
85%
167. nejlepší
281. nejoblíbenější
Hodnocení a fanklub
Dobrodružný / Rodinný
Československo, 1969, 3 h 44 min (Minutáž: 21–30 min)

Epizody(9)

Obsahy(2)

zobrazit všechny obsahy

Klukovský klub Rychlých šípů – Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka – zjistí, že v temné čtvrti Stínadla se cosi děje. Starý kostelník jim vypráví příběh osiřelého zámečnického učně Jana Tleskače, který byl zároveň zvoníkem v kostele svatého Jakuba ve Stínadlech. Tam také za záhadných okolností zahynul pádem ze zvonice. Rychlé šípy podniknou nebezpečnou výpravu na nepřátelské území. Ve zvonici najdou Tleskačův deník, ve kterém chlapec píše o jakémsi svém vynálezu. Jeho plány ukryl v kovovém hlavolamu, zvaném Ježek v kleci. Návod na vysvobození ježka z klece je v deníku podrobně popsán. Kde se však hlavolam nachází, to musejí Rychlé šípy teprve zjistit. Není to jednoduché: ve Stínadlech totiž vládne drsný chlapecký gang Vontů... (Česká televize)

(více)

Zajímavosti (46)

  • Filmařům hrozila jeden čas i žaloba od nájemníku domu  Podlipného 15, Praha-Libeň, kde postavili s jejich svolením Tleskačovu (Jaromír Hanzlík) dílnu, jenže začalo lít jako z konve a filmaři nemohli mnoho dnů natáčet a majitelé garáží díky tomu vyjet s auty ven. Nakonec došlo ke smíru, kdy se počasí umoudřilo a filmaři urychleně boudu zbourali a odvezli. (sator)
  • Stínadelské skupiny používají ve skutečnosti do svých „granátů“ jako náplň mouku a cikorku – náhražku z kávy. (sator)
  • Zvláštní jméno postavy Široka (Jan Tříska) použil autor z názvu větru. Sirocco je silný jižní až jihovýchodní vítr vanoucí ve Středomoří a severní Africe. Vzniká nad Saharou a okolními severoafrickými oblastmi, vítr dosahuje rychlosti až 100 kilometrů v hodině – tedy síly hurikánu. (sator)
  • V rámci nutnosti, aby se „Rychlé šípy“ společně seznámili a „otrkali“, uvolnilo Filmové studio Brandova peníze na jejich pětidenní „soustředění“ V Krkonoších. Ubytováni byli v Hotelu Morava v Dolním Dvoře. Jako kondiční trenér jim byl přidělen Vladimír Kabeláč, trenér boxerské reprezentace. S nimi putovali i zdvojené saně, které hrály svou roli v příběhu, aby bylo možné je vyzkoušet, avšak nebyl sníh. (sator)
  • Jak už to u úspěšných projektů bývá, i tady se po obrovské pozitivní odezvě jednalo o pokračování seriálu. Přípravy však zůstaly jen na papíru, doba projekt zavřela na dlouhá léta do trezoru a s nimi i možné pokračování. (sator)
  • Režisér Hynek Bočan o Záhadě hlavolamu řekl: „Natáčení našeho seriálu mi umožnilo vrátit se zpět do onoho báječného světa plného romantiky a dobrodružství, kde právo a pravda vítězí nad falší a lží. Snad se mi podařilo splatit alespoň část dluhu, který vůči autorovi mají celé generace čtenářů, jejichž životní postoj byl, je a troufám si říci, že i bude ovlivněn prožitkem z příběhů chlapců od „Bobří řeky“, „Rychlých šípů“ a všech dalších Foglarových hrdinů.“ (sator)
  • Čtvrť Stínadla s křivolakými uličkami a starými domy bychom hledali marně. Vznikla totiž v největším ateliéru č. 6 na Barrandově. Na délku měla padesát metrů, široká byla čtyřicet a vysoká dvacet metrů. Podle pamětníků se jednalo o vůbec jednu z největších dekorací za dlouhá léta. „Vymyslet a postavit Stínadla snad bylo skutečně nejobtížnější. Byla to rozsáhlá dekorace, jaká se hned tak nevidí,“ uvedl architekt Olin Bosák, jenž musel vymýšlet, jak na relativně „malý prostor“ ateliéru všechno vměstná. Proto po natočení některé lokace zboural, aby na jejich místě mohl vzápětí nechat postavit nové. Kromě toho se natáčelo i v ateliérech hostivařských (stavba podzemních chodeb a klubovny) a několika exteriérech (např. Malostranská beseda). (sator)
  • Na základě fotografií ze seriálu vycházel ve druhém ročníku „zábavného měsíčníku pro mládež“ Větrník obrázkový seriál (v číslech 3–5, tj. od listopadu 1969 do ledna 1970). (vypravěč)
  • Předlohou seriálu se staly dvě knihy Jaroslava Foglara – „Stínadla se bouří“ a „Záhada hlavolamu“, takový rozsah se ale nedal scenáristky převést do 215 minut, takže kdo knihy zná, objevuje mnoho nelogičností a dějových skoků. Tyto dva díly uzavírá třetí díl – „Tajemství Velkého Vonta“. Tato kniha byla napsána až několik desítek let po předchozích dvou. Poprvé vyšla roku 1986 v Německu v počtu 500 výtisků pro děti českých emigrantů. V Česku se poprvé objevila až v rámci knihy „Dobrodružství v temných uličkách“, vydané v roce 1990, později přejmenovaná na „Rychlé šípy ve Stínadlech“. (sator)
  • Klubovna Rychlých šípů byla na dvorku v ulici Ronkova 12 v Libni. (sator)
  • Televize byla každoročně bombardována marně tisíci žádostmi o reprízování seriálu. ČsT zdůvodňovala, proč seriál nemůže vysílat havarijním stavem negativů nebo nenávratnou ztrátou některých dílů, což se později samozřejmě ukázalo býti informací nepravdivou. Hlavní důvod, proč seriál vadil, bylo jméno autora Jaroslava Foglara, který byl spojován se skautingem a ten s první republikou Československou a prezidentem Masarykem. Později byla záminkou emigrace představitele Široka Jana Třísky. Tyto kostrbaté důvody cenzury jsou dnes jen těžko pochopitelné. (sator)
  • Přestože se o seriálu ví, že byl převážně natáčen v ateliéru, legendární spojnici Dobra se Zlem, tedy Rozdělovací třídu, vstup do nebezpečné zóny Stínadel natáčeli tvůrci na adrese Michalská 452/23 na Praze 1. Brána je původní jako před 50 lety. (sator)
  • Z pěti členů Rychlých šípů měli dva své skutečné předobrazy ve skautském oddíle Pražská dvojka. Jindra Hojer a Červenáček opravdu existovali. Ten první se tak dokonce i jmenoval, jméno druhého bylo Václav Černý, měl přezdívku Černoch a nosil stejnou čepičku jako Červenáček ve Jaroslavu Foglarových příbězích. (raininface)
  • Pro ježka v kleci našel Jaroslav Foglar inspiraci v hlavolamu dováženém z Ameriky, který si nechal patentovat v roce 1896 jistý Clarence A. Worrall. O jeho výrobu se u nás pokoušela firma Ladislava Veselého z Roudnice nad Labem, která se proslavila stavebnicí Merkur. Foglar ve své knize jenom upravil jádro hlavolamu tak, že se dalo rozšroubovat a tím do něj něco ukrýt (třeba plánek létajícího kola). (raininface)
  • Režisér Hynek Bočan marně usiloval o to, aby se seriál filmoval v reáliích staré Prahy. Povolení nedostal a jak sám uvedl, ztratila se tím atmosféra a věrohodnost. (sator)
  • V dopisu Vonta Vrány scenárista změnil jméno Dymour na David. Protože "Tajemství Velkého Vonta" ještě nebylo napsané, nemohl tušit, že se tato postava v ději v budoucnu zcela klíčově objeví. (melica)
  • Seriál se měl původně natáčet na barevný film, nicméně pro zachování temné až hororové atmosféry se od tohoto rozhodnutí upustilo. (Nach)

Související novinky

LFŠ ocení Hynka Bočana a Milana Lasicu

LFŠ ocení Hynka Bočana a Milana Lasicu

28.05.2019

Letní filmová škola Uherské Hradiště, která se letos koná v termínu 26. července až 4. srpna, přivítá dva významné představitele česko-slovenské kinematografie – režiséra Hynka Bočana a herce Milana… (více)

Reklama

Reklama