Hogo fogo Homolka

Homolkovy mě nikdy k srdci nepřirostli, a tohle je vůnec nejhorší ze všech dílů. Ani jednou jsem se nezasmál, u všech scén s pradědečkem jsem se extrémně nudil a ani scény s rodinou Homolkovic se mi nijak zvlášť nelíbily. Tak už jsem se těšil na onu scénu s nedobrovolnou koupelí, ale ta mě taky zklamala. Celá byla natočena tak neuvěřitelně nudně, že mi na tváři nevyvolala ani jemné pousmání, natož pak smích. (12.01.2006)

Téměř jako vždy, nastavovaná kaše se nepovedla. Proti 1.dílu "Ecce homo Homolka" je tento díl výrazně slabší. Koketuje to v podtextu s černým humorem, ale mě se zakončení filmu nelíbilo. Jako by si s tím režisér nevěděl rady a tak je zde konec filmu zahrán do autu pohledem na večerní jezero. Celkově film patří do kategorie slabších českých komedií. (31.12.2007)

„Si řikám - kdyby nás někdo viděl, musel by se smát.“ Hezká studie českého primitiva, otázka je, proč zrovna ona má mezi mnohými podobnými tak výsadní postavení. Nic nového není ani zobrazení kontrastu unuděné rodiny z Prahy, která přijede na venkov, kde se cítí nadřazená, ale neuvědomuje si, že ti vesničani, se kterými jednají se směsí zdvořilosti a přehlíživosti, skutečně žijí - cvičí norníky, pijí kořalku, sedí po ránu na lesním posedu, místo toho, aby se dřeli na auto a snažili se zaplnit každé významnější místo v republice (Karlštejn, Konopiště, nic nemůže být typičtější) svojí hlučnou, otravnou přítomností. (05.10.2012)

Není jednoduché nastavovat vlastní práci, když si to vynucují všechny okolnosti. Jaroslav Papoušek to naštěstí zvládl obstojně, byť již film Hogo fogo Homolka není tou úchvatnou společenskou satirou a balancuje pouze na jejím okraji a přibližuje se více k ironickému komediálnímu dílu. Herecké projevy jsou opět chloubou a stylovým rozpoznávacím znakem. Vyjadřovacím jazykem je ironie, sarkasmus a dotýká se i cynismu. Ve středu událostí jsou opět malichernosti všedního dne. Příběh je sice zčásti roztříštěnější, ale jeho vrcholy s přehledem dokáži uspokojit svou zábavou. Méně konfrontačně-satirické, přesto stále nadprůměrné. Všemu opět vládne děda Homolka (velmi dobrý Josef Šebánek), věčně reptající nespokojenec, který se jen neochotně podvoluje rodinnému nátlaku. Krok s ním drží jeho manželka (skvělá Marie Motlová), u které končí každý odpor neúspěchem a nevybíravým zastrašováním. Jejich syn Ludva (dobrý František Husák) se již nepokouší prosazovat svůj vlastní názor. Rozkošnou postavou je otec babi Homolkové (pozoruhodný Josef Kolb). Svérázný stařec miluje les, rošťárny a život. Pozadu nezůstává ani jeho rázná manželka (dobrá Josefa Pechlátová), která s nedůvěrou pohlíží na všechny pražské turisty bez rozdílu. Z dalších rolí: Ludvova panující manželka Heduš (příjemná Helena Růžičková), neposedná a zvídavá dvojčata Péťa (Petr Forman) a Máťa (Matěj Forman), ochotný Francek Petrlík (Jiří Čutka), vitální stařík s rozdávajícím životním optimismem (zajímavý Václav Žižka), či neomalený motorista (Jiří Hálek). Arogance i laskavost doprovázejí životy lidí společně ruku v ruce. Ve smíšených pocitech tepe život v malicherných rozepřích omezené lidskosti. Lze se divit, když se nebývale dobře přizpůsobujeme měnícím se životním podmínkám v té nejpřízemnější podobě? (06.01.2017)

Homolkovi po druhé, aneb jak už jsem napsal u trojky, tento druhý díl považuji z celé této jinak zdařilé maloměšťácko- situační trilogie za ten méně vydařenější. A to hned z několika důvodů..Už tu nenajdeme tolik humorných okamžiků-momentů a situací, i hlášek poněkud ubylo, oproti předchozímu resp. poslednímu dílu je to značně viditelné..Ta obyčejnost kterou se prezentoval první díl, zde jako by vyšuměla do ztracena, ani ne tak pojetím jako dvojitou dějovou linií, kdy jedna spíše evokovala pohřební nálady doplněné ráznou pohřební hudbou. Dále je to více roztahané a nesourodé, ty pasáže s dědou a s myslivci v jejich soutěží ze psy-norníky by tam klidně nemuseli bejt, ale každému se holt líbí něco jiného že? A já to nikomu neberu ani nevyvracím, samozřejmě že nějaký myslivec, nebo někdo podobný by mi to asi vymluvil. Chybí zde i ten skvělý situační a satirický humor z jedničky i ten absurdní situační z trojky. Sice se to odehrává víceméně na třech místech (Praha-hrad-Ruzyně, dům-dědy, rybník), oproti jedničce sice o něco míň, ale zas oproti trojce dokonce i víc, ale ani to na mě neutvrdilo v nějaké větší a konečné rozhodnutí dát tomu za víc. I když je to stále víc než dobrý film, který má jak už jsem psal i několik dobrých humorných momentů jako např. ten v autě u hospody kdy děda začně popijet pivo a kdy Ludva náhle začne startovat, nebo ten na zahradě s kadibudkou a s lovením čepic, a pak určitě ten na konci u rybníka a vzpomínání na mládí bábi kdy se tam topila, a kdy s příjemně chladivou vodou jako by všichni odhodili banalitu svého života, zatímco po hrázi rybníka jede auto s jejich mrtvým pradědečkem kterého se nakonec vůbec nedočkali ! Sama smrt-nebo jen opití a náhlé upadnutí do bezvědomí, zde bylo vylíčeno tak aby si jej každý už nějak po svém domylsel. Nakonec i přece několik málo dobrých hlášek se tu našlo a to zase převážně s úst dědy Šebánka. Co slovo to perla fakt jako např: To je váš auťák? No tak to ste vůl pane!“ Co děláš ty blboune? Já jsem si ty prsa musel holit dokud si mě nevzala ! Jen se z toho auta neposerte ! Do švestek nevydržím ! Představte si on už neuhlídá ani tu kozu aj. (11.03.2007)