poster

Jednorozený (festivalový název)

  • USA

    Begotten

Fantasy / Horor / Experimentální

USA, 1990, 78 min

Scénář:

E. Elias Merhige

Kostýmy:

Celia Bryant
(další profese)
  • Jordan
    *****

    experimentálne spojenie biblie, alternatívneho pohybového divadla, rohrsachovho testu, videoartu, obrazov z predsmrtného zážitku, extrémneho hľadania možností média (v oboch zmysloch/významoch toho slova) a potreby - - - a to posledné je to, o čom sa dá diskutovať, to ostatné je skrátka nediskutovateľné(26.10.2013)

  • gjjm
    *****

    Pojďte a poslyšte básně vraždících zrůd putujících světem. Begotten. Zplozenci. Co všechno ten název obsahuje... Temná, hnusná, nechutná, krvavá a morbidní filmová báseň. To označení filmová báseň berte s reservou. Poesie, kterou v tomhle filmu najdete, je trochu jiná. Je to poesie sebepoškozování, poesie krve. Kastrace. Hnití. Poesie rozbodaného těla a krvavých skvrn na stěnách ve fascinující rozmazané černobílé, doprovázené cikádami a kapáním vody. Poesie stínů. Poesie žízně, uhašené vlastní krví. Poesie bezvýchodnosti. Poesie utopení. Poesie odrazů ve vodě. Poesie skrvn, rozpitých skvrn, pohozených těl ve křoví, odlesků v oblacích. Poesie okusování tlejících těl. Poesie posledního, lačného nádechu před smrtí. Poesie kouře, poesie nahrbených, kulhavých malomocných, putujících se zvonci a v hadrech pochmurnou, skalnatou krajinou, poesie spálená sluncem. Poesie nahého, hnijícího těla v křeči. Poesie těl přivázaných ke skále. Poesie tváří bez kůže, tříštěných postavami v kápích. Poesie hodování na hnijícím těle. Poesie spoutaných - ne těch, kteří jsou spoutáni pouty, ale těch, kteří jsou spoutáni světem. Poesie ohně z lidských kostí, poesie kalné vody, která se stává hrobem i popravištěm, poesie temných bytostí, vynořujících se na obzoru. Poesie rukou, které se mění v pavouky. Poesie utopených v plamenech, v kouři z lidských těl, z mraků nad sluncem. Poesie upálených ve vodě. Poesie vychrtlých a zubožených těl, jež v křeči čekají na slunce. Poesie rdoušených zrůd vlečených na své oprátce jako pes na vodítku. Poesie lesa holých kmenů stromů, bez listí, bez větví, bez minulosti i budoucnosti. Poesie krvavé oběti kamenům. Poesie ženského těla, rozřezávaného na hromadě větví. Poesie, nad kterou samo nebe zavírá oči. Poesie obrovského pavouka, který pohlcuje svět. Poesie znásilnění. Poesie bezmoci. Poesie bradavek žraných hmyzem. Poesie lebek zašlapaných v bažině. Poesie ubohých, plazících se bytostí, které se domnívají, že jsou člověkem. Poezie tváří pod kápí, které nikdo nechce odklopit. Poesie těl utloukaných Thorovým kladivem. Poesie pohřbívaných krys. Poesie, která přes takzvaně béčková témata ani na tisícinu vteřiny nepřestává být poesií. Poesie těch nejtemnějších a nejdepresivnějších archetypů, jaké skrývá ono obrovské a nebezpečné moře lidského podvědomí, které z něj občas jako hydry vyplují útočit na naše sny, dělajíce z nich ty nejhorší noční můry. O některých obrazech jsem raději ani já nechtěl uvažovat, co vlastně znamenají. Každý obraz, každý detail je mnohotvárný a může být interpretován tisíci způsoby. Ale já jej nechci interpretovat. Tenhle film chci rozhodně vidět ještě několikrát, abych ho mohl do posledního detailu pochopit a přemýšlet o něm. Vlastně ne abych ho MOHL pochopit, ale abych se ho ODVÁŽIL pochopit. Ale opravdu bych v něm nechtěl žít. Tohle je jeden z těch filmů, které jsem hledal, a kdybych je nenašel, tak bych je asi chtěl natočit. Jeden z těch jedinečných filmů. Vzdáleně podobný je snad jen Tsukamotův Tetsuo (a podobně si většina lidí před shlédnutím představuje Mazací hlavu, která zdaleka tak ujetá není), ale Begotten je mnohem krutější. Jeden z těch filmů, které nemají daleko k dokonalosti. Mýtus krutosti. Všimněte si titulků a jmen postav. Bůh zabíjející sám sebe. Matka země. Syn země jako maso na kostech. Ostatní bytosti. Hudba není hudba, jsou to zvuky. Mezi těmito tvory se odehrávají krutosti, poetické krutosti, které zobrazuje film. Filmová báseň v nejvyšším slova smyslu. Slova nemůžete otevřít a ukázat nejtemnější hlubiny rubu lidské duše. Film ano. Film může, musí být a je explicitnější. Krutější. Každá slova by v případě tohoto filmu byla zjemňováním. A všechno do sebe zapadá. Všichni jsme zplozenci. Všichni jsme zrůdy. Díky, pane Merhige. Díky, Zplozenci.(14.11.2009)

  • Jello Biafra
    **

    Experimentálny počin s absenciou akýchkoľvek dialógov, deja či nejakej zápletky nám predkladá bizarné obrazy, ktoré som mal veľký problém pochopiť a dovysvetlili mi ich snaď len titulky kde je ukázané aká postava mala koho symbolizovať. Za zmienku stojí jednoznačne brutálny a mrazivý úvod kde sa akási čudná postava (podľa titulkov symbolizuje Boha) začne rezať britvou. Aj napriek značnej originalite však film dopláca na svoju štylizáciu: obraz je často nečiteľný a často ani neviete čo sa na plátne deje. A u obrazov, kde sa to dá rozpoznať zasa len vidíte čudné postavy v plášťoch s kapucami ako niekoho mrzačia či znásilňujú. Ale hlavne je celý film strašne nudný a jeho posolstvo mi stále uniká. Možno chcel režisér len za každú cenu šokovať, možno sa film spája s otázkami viery. Neviem. Ale ja som si tento film neužil.(10.3.2014)

  • JosefGruber
    odpad!

    A já už myslel, že nikdy žádný odpad nedám ... tohle se ale opravdu nedá. Nemohu posoudit jestli byl film drastický, nechutný nebo romantický. A proč??? Protože bylo ho*no vidět!!! 78 minut neskutečné nudy a snahy alespoň z části pochopit "vo co gou". Uživatelé s hodnocením 3 a více by se měli začít bát. Už si pro vás jedou s kazajkou!!!(25.9.2013)

  • darkrobyk
    ***

    Chtělo by se mi psát o úžasné alegorické básni zobrazující koloběh života v přírodě (na Zemi), ale nebyla by to zcela pravda. Netřeba jistě čekat na dovysvětlující titulky v závěru, jelikož příběh je celkově jednoduchý a snadno odhalitelný. Pro ztracené v obrazech je v závěru připojena jasná metafora v podobě kvetoucích, umírajích a znovu klíčících rostlin. Osobně mám experimentální filmy rád, ale tenhle nijak originální není. Stačí mrknout na www.ubu.com, kde se podobných filmů, vzniklých v průběhu minulého století, zejména v 60.letech, nachází kopice. Černobílý roztřesený obraz sází na divákovu fantazii, a snad proto ryze pornografická scéna ( žena, masturbující ztopořený penis, který ejakuluje na její břicho a ona si vetře sperma do sebe) až tak neurazí... Celkově je film pomalý, což odpovídá podobě starších experimentů poloviny 20.století (např.Spáč), které trvaly i několik hodin. Mám však obavy, že pro současné většinové publikum tohle není. Režisérovy klipy pro M.Mansona jsou ovšem rozhodně bezchybné.(13.1.2012)

  • - Takmer celý film je tvorený z fotografii, kamera sa využívala len výnimočne. (Merv)

  • - Film byl zakázán v Singapuru. (Lumberjack)

  • - Režisér E. Elias Merhige prezradil, že sa nechal inšpirovať zážitkom “blízko smrti“ (NDE- Near Death Experience), ktorý prežil pri autonehode, keď mal 19 rokov. (Merv)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace