Kytice z tisíce a jedné noci

Tak, tenhle Pasolini se mi líbí ze všech nejvíc. Film nese klasický rukopis režiséra, takže je to asi předloha, která mě tak zaujala. Nebo, že by se jeho styl hodil právě pro Pohádky tisíce a jedné noci? Tak či tak, ty dvě hodinky utekly jako voda a kdo tam vidí jen souložící lidi, tak je sexista a nebo zakomplexovanec... (25.08.2006)

Ach Piere Paolo! Zase si z náš děláš prdel. Herci tu opět nehrají, jen přeříkávají role. Vypadají debilně a nevzhledně jako v Canterburských povídkách. Když má někdo ve scénáři pláč, pláče jako by spíš blinkal a ještě se u toho nudil. Ninetto Davoli, tvůj těžký favorit tu zase hraje dementa. Proces jeho kastrace je opravdu důkladný, arabky nezapomenou na dezinfekci. Kéž by si to osvojili i v tuniských nemocnicích. Jinak má film nesmírně zajímavou atmosféru a obávám se spíše toho, že Pier Paolo byl génius než netalentovaný student režie. Opuštěná orientální města jako by tvořila páteř těchto neobyčejných příběhů a všudypřítomná erotika jakoby byla spíš symbolem, než účelem. Jestli chtěl být Paolo neobyčejným tvůrcem, tak se mu to teda povedlo a moc let na to neměl! (09.04.2007)

Il fiore delle Mille e una notte - moje první setkání s Pasolinim, kterému jsem se dlouhou dobu vyhýbala a musím říct, že to byl fascinující zážitek. Film byl natáčen v Etiopii, Jemenu, Íránu a Nepálu. Jedinečnou atmosféru snímku dodává i soundtrack (Ennio Morricone), bez něhož by byl zážitek z filmu poloviční. (05.02.2010)

Kytice z tisíce a jedné noci je poslední částí volného triptychu Pasoliniho Trilogie života a zároveň výjimečně vybroušený filmový diamant, který s každým dalším zhlédnutím nepřestává mile překvapovat. Podobně jako v Dekameronu a Canterburských povídkách i zde Pasolini s původní látkou zachází velmi volně až svérázně, ale právě díky tomu přístupu je Kytice jedinečná. Jakkoli je rámcová dějová linka jednoduchá, film překypuje bohatou košatostí jednotlivých příběhů, které jsou narozdíl od předchozích Pasoliniho adaptací středověkých příběhů mnohem více propojeny. Pozorný divák se tak na více než dvě hodiny ocitne ve zcela jiném světě, a pokud přistoupí na Pasoliniho hru, bude snímkem doslova okouzlen. Kytice navíc obsahuje velké množství nahoty, zejména té mužské, což je ale pro mě naprosto v pořádku. Mužská nahota by neměla být v celovečerních filmech tabu a cením si na Pasolinim, že k tomu přistupoval otevřeně. Láska, sex, a erotika byly vždy součástí lidského života bez ohledu na časové období. Proto celá Trilogie života osloví cinefily i dnes, kdy je v celovečerní tvorbě nahota z prudérních důvodů spíše omezována. Proto jsou podobné filmy svěžím vánkem a příjemnou podívanou. (24.08.2023)

Pestrá zmes zo starého Orientu na motívy nesmrteľnej knižnej klasiky. Ústredný je príbeh lásky krásnej otrokyne a jej milenca (a majiteľa) popretkávaný množstvom vedľajších príbehov, v ktorých sa zároveň odohrávajú ďalšie príbehy. Spočiatku veľmi naivné, ozvláštňované odhalenými mužmi. Film ale s pribúdajúcimi minútami začne naberať grády. Zložitejšou štruktúrou, zaujímavejším dejom, myšlienkami, fantastickými motívmi a kvetnato básnivou rečou. Použití neherci mixnutí s hercami, pestrá zmeska najrôznejších tvárí, pôsobivé exteriéry (Maroko, Jemen, Nepál), spústa smiechu v často krutých príbehoch, naivné triky, veľa nahoty. Nezameniteľný pasoliniovský štýl. A čo sa týka niekedy priraďovanej nálepky erotického filmu: aká kniha taký film ! Kto čítal necenzurované príbehy v starostlivom českom, či slovenskom preklade, vie o čom píšem. Ak nie, nuž čo dodať: chytrému napovedz a sprostého kopni. (01.02.2005)