Reklama

Reklama

Dravci a vrabci

  • Itálie Uccellacci e uccellini (více)
Trailer

Obsahy(1)

Dravci a vrabci jsou především bajkou, moralitou naplněnou aforistickými symboly. Jako se v něm setkávají dva Nevinní z ulice Hladu, z vesnice Bídy, z úpatí Hor Hlouposti, proslulé po celém světě mučednictvím sv. Analfabeta s havranem z hlavního města Ideologie z ulice Karla Marxe, setkává se zde maoistická ideologie s indickou filosofií, marxismus se středověkým křesťanstvím, neorealismus s výsostnou stylizací. Poprvé se zde objevují groteskně stylizovaní hrdinové Toto a Ninneto. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (43)

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

Ten film asi opravdu potřebuje více setkání. Poprvé před 5-6-ti lety jsem z něj měl trochu rozporuplné pocity, vycházející hlavně z toho, že jsem ho ne zcela chápal a spousta věcí mi unikala. Teď po letech už to všechno zapadalo a sedělo. Na Pasoliniho filmech se mi vždycky strašně líbí, že ač to z nich není na první pohled patrné a jejich pozadí, kulisy a prostředí tomu dokonce mnohdy odporují, je v nich obsažena, navzdory veškeré jejich kritičnosti, oslava života jako takového. A Pasoliniho prostitutky mají opravdu velké kouzlo. Až na pár maličkostí neuvěřitelně krásný film. ()

Angerr 

všechny recenze uživatele

Jedinečné zpívané úvodní titulky, Pasoliniho rozpustilý humor, který známe z jeho Trilogie života (zde ale prakticky nevidíme nahá lidská těla), kritika společenského uspořádání a lidského pokrytectví a Morriconeho pěkná hudba. V "evidentní" rovině snímek, který by snad nikoho neměl pohoršovat, rozhodně stojí za shlédnutí. ()

Reklama

Flakotaso 

všechny recenze uživatele

Takhle se mi Pier Paolo líbí. Dravci a vrabci jsou jedinečnou kombinací zdánlivě neslučitelných žánrů (grotesky, satiry, sociální kritiky, podobenství a vlastně i road movie :) umně protkanou mnoha chytrými, ale relativně snadno čitelnými a srozumitelnými symboly a narážkami. Zvláštní dynamiku a rozvernost tohoto filmu navíc podporuje skvělá, občas až westernově laděná Morriconeho hudba (i když mi zpočátku k Pasolinimu vůbec neseděla a musel jsem si na ni chvilku zvykat). No a mnohokrát zmiňované úvodní titulky jsou opravdu parádní. Lehce zdlouhavá a možná i trochu přehnaná mi přišla "mnišská epizoda" Totóa s Davolim a několikrát použité groteskovité zrychlené pohyby taky moc nemusím, ale jinak se tomu nedá moc vytknout, krásný film. ()

giblma 

všechny recenze uživatele

Napodruhé (možná i díky poznámkám) netápu. Pasolini svou bajkovitou esej pojímá s velkou hravostí. Ta je patrná už z kouzelných zpívaných titulků, pokračuje absurdními dialogy, které se střídají s marxistickými citáty, biblickými odkazy. Na diváka chvilkami dýchne transcendentálno (dívka v kostýmu anděla, pohybující se mezi hrubými stěnami betonové stavby), dokonce se dostaví i závan existencialismu (rozhovor ústřední dvojice o Gagarinovi). Paralelismus nebo leitmotiv cesty, zdůrazňují Pasoliniho přemítání o prolínání katolictví a levicového smýšlení, ozvlášťňuje jej zároveň hra s žánry - groteskní stylizace je víc než patrná, objevují se také lehké prvky westernu. Godard se zkrátka může jít klouzat. ()

Legas 

všechny recenze uživatele

Všechny ty narážky jsem napoprvé nepobral, ale o to více se mi film líbil. Člověk napodruhé může objevit, co předtím přehlédl. Dravci a vrabci mají navíc moc pěknou formu. Nejdená se o žádné zakuklené náznaky, vše je hezky čitelné. Divák musí mít jen dobrý všeobecný rozhled. A zpívané úvodní (i zavěrečné) titulky - skvost! ()

Galerie (10)

Reklama

Reklama