Mařenka a Jeníček v lese hrůzy

Příliš nerozumím strategii některých režisérů obsazovat hlavní role svých filmů ošklivými lidmi. Nedávno mi způsobila psychickou újmu golemka Elisabeth Moss v Invisible Man, teď mi zase hýbla žlučí Sophia Lillis coby Gretel/Mařenka. Ale zatímco Líza je chuděrka ošklivá objektivně a od přirození, Sofii nepochopitelně zošklivili až nějací deviantní maskéři, a to opižláním tak úděsným, že mi zprotivila celý film (a to se mi přitom v novém It coby zrzavá lolitka moc líbila). Hnusná a nesympatická tlama je i její bráška (taky od přirození, ne kvůli maskérům). Naopak ovšem musím maskéry pochválit za práci na charmantní královně borgů, kterou zpizdili fakt dokonale a jejíž zlověstná ježibaba je naprosto prvotřídní. No a co k filmu - taková vizuálně hodně pohledná (až na Hänsela und Gretel) postmoderní multietnická horrorová pohádka, inspirovaná Grimmy jen hodně volně. S nelibou syntezátorovou hudbou a samozřejmě s poněkud pravdoláskařským koncem, nejsme přece ve středověké Evropě, ale v bigotní happyendové Americe. (17.04.2020)

Proč se nikdo ještě neujal Budulínka nebo Smolíčka je mi záhadou, přitom jako námět hororu by rozhodně mohly obě pohádky posloužit skvěle. Ale to jen tak na okraj. Pěkně ilustrovaná pohádka, kde bych více ocenil naznačovanou povídku ze sbírek markýze de Sade než příběh frigidní feministky z chaloupky, bohužel opět ne perníkové. Jako haluška po požití muchomůrky červené vcelku funkční, obrazově ale zas neoslní tak, abych přecházel do jiného stavu vědomí. Jen tři prstíky strčím, i když to je vlastně z toho Smolíčka nebo to používám jinde? Nevím. (09.05.2021)

nápad dobrý,začátek je dokonce víc než to,ale pak to začne trochu drhnout a většina těch snových(?) pasáží je dokonce spíš otravných.Navíc to v určitých momentech vypadá opravdu lacině a i když tu jsou na druhou stranu pasáže,kterým se nedá upřít atmosféra,tak bohužel klady nedokáží převýšit zápory.Přitom to mohla být hororovo-pohádková záležitost nejen roku,protože podobných filmů se zase moc netočí...60% (12.04.2020)

Gretel & Hansel by neměl být pouštěn s očekáváním precizního převyprávění grimmovské pohádky. Perkins příběhovou linku využívá spíše jako páteř, kterou balí do stylového a působivého vizuálu. Více než dialogy a monology film poutá spíše obrazem. Perkins volí čtvercové plátno a rozjíždí hru silně inspirovanou geometrickým fetišismem Kubricka, klasickým filmovým expresionismem a post-modernou. Hra s temnými siluetami a černými kostýmy připomíná Nosferatu, okultně laděná symbolika a bizarní výjevy smrdí surrealistickými snímky Jodorowskiho a Lynche. Dohromady vzniká snová vizuální meditace v podzimních barvách, která se opatrně zabývá tématem archetypu čarodějnice. Mohla by jít ale více do hloubky. Takto jde pouze o solidní jednorázovku s opojným lookem bez většího přesahu. (23.05.2020)

Pohádka na dobrou noc jako horor na dobrou noc. Dobrý nápad (který měl někdo dostat už dávno) v osobitém zpracování s důrazem na až surreálnou atmosféru a bezvýchodně temné prostředí. Škoda, že nezbyly odvaha ani peníze na místy kreativnější a údernější řešení a že to chvílemi působí lacině a zkratkovitě. Přesto nevšední zážitek s přesvědčivou Sophii Lillis a cílevědomou výpravou, který není kinům na ostudu. 60% (08.04.2020)