Reklama

Reklama

Bruno (Vincent Cassel) vede spolek pro autistické děti a dospívající, jejichž případy jsou tak komplikované, že je všude jinde odmítli. Jeho nejlepší přítel Malik (Reda Kateb) učí mladistvé ze sociálně slabých rodin, jak se o tyto děti starat. Přes 20 let žijí Bruno a Malik ve světě lidí, s nimiž si společnost neví rady. Přesto je neopouští optimismus a smysl pro humor. Ať už jejich autistický klient podesáté zastaví pařížské metro ve špičce, nebo kvůli práci v podstatě nestíhají osobní život. Bohužel hrozí, že bude Brunova organizace zrušena, jeho neotřelý přístup se totiž nelíbí každému. Brunovi a Malikovi tak nezbývá než přesvědčit úřady, že má jejich práce smysl. (Bioscop)

(více)

Videa (2)

Recenze (140)

EvilPhoEniX 

všechny recenze uživatele

Dvojice Nakache a Toledano jsou vynikající režiséři, což dokázali svým hitem Intouchables a tohle je další silný příběh ze života, který minimálně v poslední půl hodině dokáže chytit za srdce, ale měl jsem problémy se do filmu plně vcítit, za což může i pro mne nepřliš atraktivní téma. Vincent Cassel předvádí parádní herecký výkon a je fajn ho vidět v jiné poloze než v té záporné ( scéna kdy je vyslýchán je na oscara). Překvapivě na mě nefungoval humor, nezasmál jsem se ani jednou a samotné téma mi bohužel nic neříká, tedy jsem se při filmu moc nebavil. Ikdyž filmové kvality jsou zde velmi vysoké nemohu dát nadprůměrné hodnocení. Je to především hluboké drama s citlivým tématem a to já příliš nemusím. Příběh****, Akce>Ne, Humor**, Násilí>Ne, Zábavnost***, Hudba****, Vizuál****, Atmosféra***, Napětí*. 6.5/10. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Vidí? Takhle se dělá háelpéčko aka Hluboký Lidský Příběh. Už to letos nastínily solidní Neviditelné, ale Nakache a Toledano tomu dali hitové balení, které má potenciál fungovat i mimo Francii. Složité téma péče o děti s autismem podává dvojka hitmakerů s lehkostí, která ale není totožná s nějakou exploatací. Ten film má skvělé tempo, šibeniční humor, silnou ústřední dvojici a schopnost apelativní patos schovat pod realistický a civilní tón. Poselství je natolik závažné a téma natolik aktuální, že člověk odpustí i rozvleklou (ne)pointu. Už jsme skoro tam. Akorát, že tam ještě ani zdaleka nejsme. Jsem zdravě a necynicky dojat filmem, který odmítá věřit v to, že jsou věci dávno ztracené a prohrané bitvy nemá cenu bojovat do konce. ()

Reklama

Dudek 

všechny recenze uživatele

Je strašně sympatické, že Hors normes nejdou milionkrát vyšlapanou cestičkou a snaží se o osobitý přístup. Prim tu tak nehraje ani citové vydírání skrze srdceryvné osudy postav a jejich okolí, ale ani hurónské scény plné "legrandy", které se snaží ukázat, že jsme všichni stejní a humor vládne světu. Vypravěčská struktura je překvapivě nedivácká a točí se v úmorné a jen pomalu se vyvíjející smyčce, která nakonec dospěje k z tempa vybočujícímu a trochu lacinému finále. Je však třeba uznat, že tohle pomalé schéma je v případě podobného tématu logicky vybrané a odpovídá prožívání postav. Zajímavý je krátký vhled do židovské religiozity a zejména zvláštnosti jménem šiduch. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Dvojka Olivier Nakache a Eric Toledano jsou pro mě jistota silného životního příběhu. Nedotknutelní a Samba jsou toho jasným důkazem. Přitom zde ještě měli jednu dřinu navíc - dokázat, že Vincent Cassel není herec jen negativních nebo nepřístupných, nicméně geniálních rolí, ale i vlídná osoba, která dovede být sympatická. A aby to podpořili, tak hned na úvod se na plátně objevil klip, kde Vincent děkuje České republice za to, že na film přišla do kina. V tu ránu mi bylo jasné, že můj vztah s Vincentem se nadobro proměnil. Doba, kdy jsem ho vnímal za jednoho z největších francouzských herců současnosti, ale zároveň protivu na druhou, jsou tatam. Výjimeční je totiž tak silný příběh, že ty postavy ve filmu nemůžete mít neradi. To prostě nejde. Neskutečně silný příběh, vstup do světa autismu a lidí, kteří chtějí pomáhat. A co víc, pomoci obětují celý život. I když mi chvíli trvalo, o co filmu jde, tak ve druhé půli už to byla regulérní filmová slast, ale zároveň se promítal i smutek z díry v systému, které se někteří snaží pomáhat jinou, mnohdy i nelegální cestou. Klobouk dolů všem, kteří tak pracují. Olivier a Eric jsou režiséři a scénáristé na svém místě. Dokáží napsat a zfilmovat film, který uměle neždíme emoce, ale zároveň v příběhu budete vnímat jistou osudovost, kterou každý scénárista do příběhu vpravit nedokáže a já jim za to z celého srdce děkuji. ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Kokakolou a sdruženými barvami Benettonu poháněná sluníčkářská sci-fi báchorka o tom, jak altruistický žid s ještě altruističtějším islamistou Korán v Tóře dokonale integrují a asimilují nepřizpůsobivé čokopřistěhovalce a kriminální bílé socky v péči o importované i tuzemské mentály. Tolik ke komediálnímu podtextu. Jinak hovno lidský příběh! Jen laciné a tendenční podprahové zneužívání chudáků retardérů k vytváření iluze velké šťastné rodiny ve vzkvétajícím Senegalském chalifátu, jehož pravdoláskařští obyvatelé svou nezištnou filantropií svorně přetvoří i ten fuj fuj zkostnatělý systém, bránící jim v harmonickém multikulti soužití a přemotivované péči o slabé, postižené, vdovy a sirotky, ať už o to stojí, nebo ne. Na analogických pičovinách si naposledy nabili držky Marx s Englsem a skončilo to Severní Koreou. A přitom se to klidně dalo natočit jen jako opravdu lidské a dojemné sociální lkaní, a ne jako globalizační demagogické svinstvo. Stačilo jen co 10 minut nepodtrhávat „já jsem žid“, „já jsem mohamedán“, „já jsem civilizačně neasimilovatelný Kunta Kinte“ a všichni jsme náhle ukrutně uvědomělí nejlepší kámoši, co tahají za všech okolností za jeden provaz, když přijde na autisty a downy a vůbec na cokoliv. Takhle to vypadá jako například děsně seriózní film na objednávku Chasidsko – hizballahské unie o sjednocení Izraele a Saudské Arábie v jeden stát za ryze altruistickým účelem bezprecedentní péče o bílo hnědé kvadruplegiky, asijské vozíčkáře a cigánské děti s leukémií. Nicméně i tak u toho armáda kvocienrně omezených maloměstských hospodyněk a přecitlivěných bukanýrů zase zjevně úspěšně napařila žehličky. ()

Galerie (26)

Zajímavosti (3)

  • Obaja režiséri strávili dva roky ponorení do života oboch združení, čo im umožnilo nájsť inšpiráciu pre mnohé scény, ktoré sa nakoniec dostali do filmu, vrátane Valentinovho (Marco Locatelli) úteku. (MikaelSVK)
  • Natáčení začalo v září 2018 a trvalo tři měsíce. Natáčelo se v Paříži. (bianci)
  • Celosvětová premiéra proběhla 25. května 2019 na filmovém festivalu v Cannes. (Stoka)

Reklama

Reklama