Kamera:
Antoine SanierHudba:
GrandbrothersHrají:
Vincent Cassel, Reda Kateb, Hélène Vincent, Bryan Mialoundama, Alban Ivanov, Aloïse Sauvage, Marco Locatelli, Darren Muselet, Catherine Mouchet (více)Obsahy(1)
Bruno (Vincent Cassel) vede spolek pro autistické děti a dospívající, jejichž případy jsou tak komplikované, že je všude jinde odmítli. Jeho nejlepší přítel Malik (Reda Kateb) učí mladistvé ze sociálně slabých rodin, jak se o tyto děti starat. Přes 20 let žijí Bruno a Malik ve světě lidí, s nimiž si společnost neví rady. Přesto je neopouští optimismus a smysl pro humor. Ať už jejich autistický klient podesáté zastaví pařížské metro ve špičce, nebo kvůli práci v podstatě nestíhají osobní život. Bohužel hrozí, že bude Brunova organizace zrušena, jeho neotřelý přístup se totiž nelíbí každému. Brunovi a Malikovi tak nezbývá než přesvědčit úřady, že má jejich práce smysl. (Bioscop)
(více)Videa (2)
Recenze (166)
Jak pro mě Nedotknutelní byli vlastně lehké zklamání, tak Výjimeční jsou naopak příjemným pohlazením. Ukazuje to velmi nelehkou problematiku péče o těžké autisty. A přitom místy vtipně a hlavně s obrovským entuziasmem. Normálně vzato by to bylo za čtyři, ale za Vincenta a za dávku lásky a obětavosti nejen v příběhu před kamerou, ale jistě i při přípravách "za kamerou", hvězdičku přidávám. ()
Kdo by to byl řekl, že mě v adventní době zaskočí, uhrane a dojme skupinka francouzských Rain Manů? Ale bez legrace... tohle je neskutečně lidský film, který jsem doslova hltal z plátna a nepřestal ani na okamžik. S výborným Vincentem Casselem v hlavní roli mi připomněl klenoty jako Rain Man, Čas probuzení a svým původem i Nedotknutelné a rozhodně se nejedná o hyperbolická přirovnání. Francouzi zkrátka umí točit filmy o lidských příbězích a tenhle se mi obzvlášť zapíše do paměti. A když už si myslíte, že je všemu emočnímu cloumání konec, přijde ten zdaleka nejsilnější moment - závěrečné titulky. Za mě nejlepší film roku 2019. ()
Kokakolou a sdruženými barvami Benettonu poháněná sluníčkářská sci-fi báchorka o tom, jak altruistický žid s ještě altruističtějším islamistou Korán v Tóře dokonale integrují a asimilují nepřizpůsobivé čokopřistěhovalce a kriminální bílé socky v péči o importované i tuzemské mentály. Tolik ke komediálnímu podtextu. Jinak hovno lidský příběh! Jen laciné a tendenční podprahové zneužívání chudáků retardérů k vytváření iluze velké šťastné rodiny ve vzkvétajícím Senegalském chalifátu, jehož pravdoláskařští obyvatelé svou nezištnou filantropií svorně přetvoří i ten fuj fuj zkostnatělý systém, bránící jim v harmonickém multikulti soužití a přemotivované péči o slabé, postižené, vdovy a sirotky, ať už o to stojí, nebo ne. Na analogických pičovinách si naposledy nabili držky Marx s Englsem a skončilo to Severní Koreou. A přitom se to klidně dalo natočit jen jako opravdu lidské a dojemné sociální lkaní, a ne jako globalizační demagogické svinstvo. Stačilo jen co 10 minut nepodtrhávat „já jsem žid“, „já jsem mohamedán“, „já jsem civilizačně neasimilovatelný Kunta Kinte“ a všichni jsme náhle ukrutně uvědomělí nejlepší kámoši, co tahají za všech okolností za jeden provaz, když přijde na autisty a downy a vůbec na cokoliv. Takhle to vypadá jako například děsně seriózní film na objednávku Chasidsko – hizballahské unie o sjednocení Izraele a Saudské Arábie v jeden stát za ryze altruistickým účelem bezprecedentní péče o bílo hnědé kvadruplegiky, asijské vozíčkáře a cigánské děti s leukémií. Nicméně i tak u toho armáda kvocienrně omezených maloměstských hospodyněk a přecitlivěných bukanýrů zase zjevně úspěšně napařila žehličky. ()
Hodně příjemně natočený film o lidech, co vidí svět jinýma očima. Cíleně to měla být kritika francouzského systému, no vylezl z toho spíš mix lehoulinké komedie a dramatu ze sociální oblasti. Doprovodná hudba jen podpořila skvělý pocit, který jsem měl na konci filmu. Vychází mně to na čtyři a půl, ale jdu výš, film si to zaslouží. ()
Nejsem z kamene a za volbu tématu tentokráte musím něco navíc přihodit, přestože mě film většinu času zase až tak moc neseděl. S blížícím se koncem ovšem ty správné emoce přece jen přicházejí. Film s podobným poselstvím je dobré čas od času vidět, aby se divák přesvědčil o tom, že na světě je spousta lidí, kteří chtějí nezištně pomáhat. Druhá projekce určitě časem hodnocení ještě zvedne. 70% ()
Galerie (26)
Zajímavosti (8)
- Celosvětová premiéra proběhla 25. května 2019 na filmovém festivalu v Cannes. (ČSFD)
- Natáčení začalo v září 2018 a trvalo tři měsíce. Natáčelo se v Paříži. (bianci)
- Film získal pozitívne ohlasy v médiách, ale vyvolal výhrady osobností a združení špecializujúcich sa na autizmus vo Francúzsku. Podľa predsedníčky združenia SOS Autism France film dáva autizmu zlý obraz, čo pravdepodobne posilní predsudky a vylúčenie. Navyše, Združenie Cle-Autistes (Združenie za slobodu prejavu autistov) dosvedčuje, že „pre niektorých autistov bolo natáčanie filmu neúnosné". (Arsenal83)
Reklama