Portrét dívky v plamenech

Občas nechápu, jak se nějakému filmu povede vzbudit tolik hysterických reakcí. Portrét dívky v plamenech má okolo sebe auru snímku, který je buď nekriticky oslavován, anebo odsouzen jako pseudo umění. Mně se oběma proudům tentokrát podařilo vyhnout a tak jsem se nechal oslovit jen a pouze samotným filmem. Za mě se nejedná o nijak fantasticky výjimečný počin, nicméně jako taková komorní pocitová romance má Portrét dívky v plamenech co nabídnout. Po formální stránce naprosto v pořádku, co však film táhne vpřed, to je práce s herci (herečkami), jejich vedení a chemie mezi nimi. Pokud dokáže film vyprávět namísto dialogu za pomoci pohledů postav, je to skoro vždy ve vztahu k divákovi výhra. A přesně na tomhle stojí velká část vývoje vztahu mezi hlavními hrdinkami, které se dívají a říkají tak víc, než kdyby mluvily. Pokud se vás dotkl pocit, který vyvolává svým pohledem Timothée Chalamet v Call Me by Your Name, je tu velká šance, že vás osloví i Portrét dívky v plamenech. 8/10 (09.01.2020)

Chcem predovšetkým pochváliť kameru a herecké výkony!!! Veľmi sa mi páčilo prostredie pri mori, skalné útesy, piesočnatá pláž, dodáva to filmu ten správny efekt. Farby, najmä krásna zelená farba šiat, praskajúci oheň v krbe, svetlo sviečok, maľovanie a celkovo interiér krásne vystihujú komornú atmosféru snímku. Portrait de la jeune fille en feu, zaujímavý názov mimochodom, je film o ženách, trošku feministický, je poznať, že bol točený v súčasnej dobe. Musím povedať, že film sa mi páčil viac, ako som čakala. Nie je len o vzťahu dvoch žien, ale aj o umení. Poukazuje na to, čo si v danom období žena mohla a nemohla dovoliť, čo musela urobiť, čo sa od nej očakávalo, či mala alebo nemala na výber. Mne osobne by sa v tej dobe páčilo žiť, aspoň myslím. Čo robili ľudia po večeroch, keď ešte nebola telka a všetky moderné výmoženosti? Tento film má na to odpoveď. Z filmov s LGBTQ tématikou sa mi zatiaľ asi tento páčil najviac, hoci keby bol ten maliar muž, dala by som možno aj plný počet, ale to by už bol úplne iný film. 100x lepšie ako Ammonite (2020). A inak, tá blondínka mi trochu pripomínala Billie Eilish. POZOR SPOILER: Záver filmu pekný a dojemný, neviem prečo, celý film som si myslela, že jedna z nich zomrie. (08.09.2021)

Síla obrazu. Už roky mám ve zdejším osobním profilu poznámku o tom, že - "Kinematografii jsem vždy chápal jako výsostně vizuální umění, a z nezanedbatelné části na ni podle toho taky tak nahlížím." Tenhle film bych rád doporučil jako přímý příklad toho co tímhle pohledem na umění, které tady máme všichni rádi, myslím. Působivě vtahující, esteticky meditativní, vášnivé. (27.02.2021)

Vizuálne prekrásne - či už kulisy, kostýmy, atmosféra, prostredie, a samozrejme aj herecká dvojica Adèle & Noémie. Ale na môj vkus až príliš lyrické a dejovo nevyvážene, čo by mohla vyvážiť aspoň dialógová stránka filmu, ale ani tá nebola nijako svetoborná. Zápletka a jej vyústenie bolo vysoko predvídateľné - a na to, že sa film odohrával v 18.storočí, tak to pôsobilo až príliš libertinisticky. Takže trochu pochybné... Ale ten vizuál bol naozaj vydarený a hlavne vďaka nemu je to aspoň za 3*. P.S. Zo všetkého ma najviac aj ta bavili tie maľovacie scény (nádhera!) (30.07.2020)

Píše se rok 2019 a máme tu další homogenní snímek, tentokráte to je vyprávění o dvou dívkách v 18. století. Příběh je prostý , přijede malířka, která má za úkol namalovat svatební portrét mladé dívky. Dívka se nechá namalovat až poté, co se intimněji sblíží a nakonec spolu začnou spát. Ende. Je to vlastně strašně jednoduché, tomuto filmu chybí vášeň, chybí dravost, tah na bránu. Po hodinu a půl se díváme na dvě herečky, které se procházejí po pobřeží a občas si něco i řeknou. To mi nestačí a když srovnám snímek s filmy jako Moonlight, Blue is the warmest colour, či Call me by your name, tak je toto opravdu nejhorší a k vyrovnání tomu chybí právě již zmiňovaná vášeň a vlastně emoce obecně. Až moc jemně a hladce natočeno. 70% (15.06.2020)