Portrait de la jeune fille en feu
Portrét ženy v plameňoch
Portrait of a Lady on Fire
Portrait of a Lady on Fire
Portrait of a Lady on Fire
Portrait of a Lady on Fire
Režie:
Céline SciammaScénář:
Céline SciammaKamera:
Claire MathonHrají:
Adèle Haenel, Noémie Merlant, Valeria Golino, Luàna Bajrami, Armande Boulanger, Michèle ClémentVOD (1)
Obsahy(1)
Bretaň, Francie, rok 1760. Talentovaná malířka Marianne dostane zadání odjet do panského domu na izolovaném ostrově a namalovat tam svatební portrét Héloise – mladé dívky z bohaté rodiny, která na přání své matky právě opustila klášter, aby se provdala do Milána. Héloise domluvenému manželství vzdoruje tím, že se odmítá nechat portrétovat, Marianne proto hraje roli najaté společnice a maluje svůj objekt po večerech zpaměti. Mezi oběma dívkami postupně roste vzájemná přitažlivost umocněná blížícím se koncem svobody. (Artcam Films)
(více)Videa (3)
Recenze (160)
Dva krásní mladí lidé spolu tráví hodně času a zamilují se do sebe, protože dva krásní mladí lidé se do sebe ve filmu zamilovat musí. Přijde mi to hezky natočené, ale celkem fádní a raději bych, kdyby postavy strávily méně minut ponurým koukáním na sebe a trochu se mi představily, abych se o ně měl důvod zajímat. 55 % ()
Občas nechápu, jak se nějakému filmu povede vzbudit tolik hysterických reakcí. Portrét dívky v plamenech má okolo sebe auru snímku, který je buď nekriticky oslavován, anebo odsouzen jako pseudo umění. Mně se oběma proudům tentokrát podařilo vyhnout a tak jsem se nechal oslovit jen a pouze samotným filmem. Za mě se nejedná o nijak fantasticky výjimečný počin, nicméně jako taková komorní pocitová romance má Portrét dívky v plamenech co nabídnout. Po formální stránce naprosto v pořádku, co však film táhne vpřed, to je práce s herci (herečkami), jejich vedení a chemie mezi nimi. Pokud dokáže film vyprávět namísto dialogu za pomoci pohledů postav, je to skoro vždy ve vztahu k divákovi výhra. A přesně na tomhle stojí velká část vývoje vztahu mezi hlavními hrdinkami, které se dívají a říkají tak víc, než kdyby mluvily. Pokud se vás dotkl pocit, který vyvolává svým pohledem Timothée Chalamet v Call Me by Your Name, je tu velká šance, že vás osloví i Portrét dívky v plamenech. 8/10 ()
Ze všeho nejdřív musím zapět ódu Adèle Haenel a Noémie Merlant, bylo mi potěšením tyhle dvě mladé dámy sledovat, jejich rodící se vztah, kontakt očí, okouzlující úsměv, stejně tak jako nesmělost, pochybnosti, obavy, to vše se dalo z jejich půvabných obličejů vyčíst.. Příběh malířky, která má za úkol namalovat Héloise, aniž by ta o tom věděla, neb se vzpouzí domluvenému sňatku, mě zaujal od samého začátku, od prvních záběrů, je nádherně natočený, může se pyšnit krásnou hudbou (např. zpěv u ohně, kde přeskočí jiskra), no a samotné malování obrazu bylo čarovnou vsuvkou do vyprávění.. Mimochodem ku příkladu mně se líbily ty obrazy oba dva, byly úžasné a pak taky strana 28, nejen ta v knize, zejména ta na obrazu.. ()
[3,5*] Príjemne pomaly plynúca dráma zaradená v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete, pri ktorej som sa kochal nádherným obrazom. Výborne stvárnená je aj tá jemná psychológia, keď duševné rozpoloženie hrdiniek je zobrazené len jemnými odtieňmi ich výrazov tvárí. Z dramatického hľadiska trochu zamrzí prílišná doslovnosť vývoja romantického vzťahu, ale zase na druhej strane to poteší oko diváka, hlavne toho mužského. Celkový dojem trochu znižujú iba priemerné herečky v dvoch hlavných rolách (Adèle Haenel a Noémie Merlant). Viem si predstaviť, že v prípade špičkového obsadenia by som išiel s hodnotením vyššie (ako som to spravil v prípade filmu Lady Macbeth, kde skvelá Florence Pugh hrala podobnú rolu). ()
„Portrét dievčaťa v plameňoch” ( » obsah filmu môže obsahovať spoilery, a tak ak nechcete poprípade vedieť, čo je vo filme, tak asi už ďalej nečítajte, ale kľudne môžete « ) sa jednoznačne vzťahuje na sprvoti melancholickú Héloïse, žijúcu na ostrove vo veľkom dome so slúžkou Sophie, keď maliarka Marianne zároveň dostáva lukratívnu zákazku, aby ju do týchto odľahlých končín prišla následne aj namaľovať... Od jej matky, Grófky, má ale jasne zreteľne znejúce príkazy: „Maľujte ju iba tak, že si toho ani nevšimne, t. j. veľmi pozorne ju pozorujte, všímajte si všetky detaily s tým spojené a potom to preneste štetcom na plátno” ... Povedal som to vlastnými slovami, zhruba v takomto význame to bolo i odprezentované. Veď už asi dobre viete, ako je to myslené ? To je samotný ÚVOD tohto dobového filmu, odohrávajúceho sa na konci 18. storočia, niekde vo Francúzsku. Marianne jej spočiatku robí len garde na prechádzkach, trebárs po pláži, či po útese, že počas toho ne ustále premýšľa, ako profesionálna umelkyňa, ktorou aj je, no má to trochu sťažené, keďže ju nemôže klasicky (na)maľovať, kedy by prirodzene pózovala v danom rozpoložení, a tak si jednak potajomky kreslí poznámky, alebo po večeroch sa to snaží preniesť i do praxe. Prejdem teraz ku JADRU, t. j. ku stredu. Prizná sa jej, čo na ňu po celý čas osnovala , ukáže jej hotovú prácu, s ktorou ale nie je vôbec spokojná, kedy prvá verzia smeruje rovno do koša. Prechádzame k druhej : "začína sa postupne čoraz viac uvoľňovať, byť oveľa otvorenejším modelom, než si dokážeme predstaviť, čiže tým pádom vzniká veľmi silné puto medzi dvomi babami, hraničiace s erotickým vzťahom, nemajúci dlhého trvania" ? Nočná oslava pri ohni veľa napovie. A na ZÁVER sa ich cesty snáď navždy rozídu, keď ju ešte raz uvidí, ale Héloïse ani nepostrehne, že sú na spoločnom koncerte, započúvaná do vážnej hudby... ? / Francúzi síce o dušu nakrúcajú filmy, a to jeden za druhým, ale len máloktorý z nich, má celkovo vyššie ambície výslednej kvality. Už tretíkrát po sebe (Dôstojník a špión, Zažiť to znovu a aktuálne recenzované dievča v plameňoch), sú snímky z roku 2019, ktoré sú z môjho pohľadu iba priemerné, a to i napriek tomu, že disponujú početnými Césarmi. Akademici asi nemajú extra z čoho vyberať, a tak sa automaticky dostáva na to, čo je zrovna po ruke ? Mám tu takmer komplet ženský ansámbel, od samých (troch, štyroch) herečiek až po ženský štáb, totiž režisér(ka) a kameraman(ka) sú ženy, čiže dôkladne prezentovaný ženský cit pre film ? Možno, áno, ale na mňa to dnes akosi neplatilo, i keď obľubujem ženy rovnako ako pred kamerou, tak aj za ňou, no bohužiaľ, ani jedna strana mi nemala bohviečo ponúknuť, ak aspoň neberiem do úvahy prácu Claire Mathon, zase napríklad krásavice Adèle Haenel a Noémie Merlant, určite neboli na zahodenie, skôr v inej produkcii. Valéria Golino mala miniatúrny herecký priestor, čo beriem na škodu, ale o ňu tu v podstate aj tak vôbec nešlo, stelesnila matku hlavnej hrdinky. PS: Najskôr si dám Tour de France a až následne potom niečo od galského kohúta z filmovej brandže !? () (méně) (více)
Galerie (33)
Zajímavosti (10)
- Režisérka Céline Sciamma chcela minimom hudby vo filme poukázať na absenciu hudby v tých časoch v bežnom živote na podobne odľahlých miestach. (Sharleen)
- Obrazy Marianne byly vytvořeny malířkou Hélène Delmaire. Ta pracovala na obrazech až 16 hodin denně a ve filmu si můžeme všimnout i jejích rukou. Krátce po premiéře byla její tvorba z filmu k vidění v Pařížské galerii Joseph. (ČSFD)
- Natáčení probíhalo od 25. října do 10. prosince 2018 ve Francii. (ČSFD)
Reklama