Adam
Adam
Adam
Obsahy(1)
Abla provozuje malé pekařství v Casablance, kde žije společně s osmiletou dcerkou Wardou. Jednoho dne u jejích dveří zaklepe Samia, která se marně snaží sehnat práci a přístřeší. Osamělá žena v pokročilém stupni těhotenství těžko nalézá v konzervativní marocké společnosti zastání. I Abla napřed příkře odmítne, ale nakonec přeci jen neochotně nabídne pomocnou ruku. Mezi ženami, které jsou zvyklé bolest maskovat hrdostí, se začne rodit silné pouto. V poetických kulisách malého pekařství rozehrává Maryam Touzani v mistrně zrežírovaném debutu Adam svou neokázalou poklonu ženské síle, touze a vytrvalosti v podmínkách nesvobody a represe. (Artcam Films)
(více)Videa (5)
Recenze (9)
Jestli se o nějakém filmu dá říct, že má duši, tak komorní niterné drama Adam k takovým filmům dozajista patří. Kromě samotného příběhu k tomu velkou měrou přispívají obě hlavní protagonistky, z jejichž tváří lze velice dobře vyčíst veškeré duševní pochody, které zrovna prožívají. Děj není nikterak košatý, což však v tomto případě vůbec nevadí. Jednoznačně zde totiž platí ono okřídlené rčení, že v jednoduchosti je krása. Snímek patrně osloví především ženy, jelikož pocity spojené s mateřskou láskou jsou prostě nepřenosné. (90%) ()
Jednoduchý příběh nám nejdříve představí Samiu (Nisrin Erradi), mladou těhotnou ženu, jež se ocitá v marocké Casablance bez jakéhokoli zázemí. Kvůli jejímu stavu ji nikdo nechce přijmout do práce ani do domácnosti, nakonec se jí ujme přísná pekařka Abla (Lubna Azabal). Ta žije sama s osmiletou dcerou Wardou (Douae Belkhaouda), provozuje malé výdejní okénko s domácím pečivem a po smrti manžela se zatvrdila před světem i sebou samou. Jak už to v podobných příbězích bývá, náhodné setkání oběma ženám převrátí život naruby. ()
Subtilní, intimní a jemný film o síle mateřství a o proměňujícím se vztahu dvou silných žen, jež v nelehkých podmínkách zakrývají své utrpení vytrvalou pracovitostí a navzájem si vypomohou k pozitivnějším vyhlídkám na vlastní budoucnost, vyniká hereckými výkony hereček v hlavních rolích, pevně uchopenou režií a citlivým vnímáním detailů. Dějově jde však pouze o jednoduchou a nedramatickou charakterovou studii, která plyne pozvolně a prakticky bezkonfliktně až k utlumenému emocionálnímu finále (vrcholícímu dlouhou pasáží věnovanou hrdinčinu souboji s mateřskými city, které si odmítá připustit, ale je jimi nakonec přemožena), jehož síla je v závěru již poněkud ředěna zdlouhavým oddalováním nevyhnutelného. ()
Ultimátní kompilace festivalových klišé. Dvě single ženy v arabském světě se pomalu sbližují skrze jídlo a děti. To vše snímané v neustálých detailech, protože foťák se stabilizátorem už dneska nic nestojí. V posledních 160 minutách jsem se musel jít omluvit Tarkovského Nostalgii. ()
Křehká studie charakterů dvou žen které spojí osud, aby si vzájemně pomohli v těžších životních situacích, aby změnili negativní přístup k okolnostem, které je obklopují. Dalo by se namítat, že tato premisa mohla být součást košatějšího příběhu se zajímavější zápletku, ale je to tak psychologicky přesné a tak skvěle zahrané, že si to samo se sebou vystačí až k divákově dojetí. A to si postavy jen povídají, vnímají se a reagují na sebe. [Cannes] ()
Galerie (34)
Zajímavosti (11)
- Příběh je inspirován skutečným zážitkem režisérky Maryam Touzani. Jednoho dne na dveře jejich domu v Tangeru zaklepala žena v pokročilém stádiu těhotentsví a prosila je o práci. Maryamini rodiče se rozhodli znavenou ženu u sebe ponechat, dokud neporodí. (honeja)
- Film nemá žádný soundtrack. Slyšíme pouze hudbu z rádia a zvuky, které slyší hlavní postavy (televize, sousedi, kroky, dýchání atd.). (honeja)
-
Marocké slovo pro lidskou bytost je „benyi Adam“ (syn Adamův), a to bylo důvodem, že se Maryam Touzani rozhodla takto film nazvat: „Ať už se dítě narodí v manželství nebo mimo něj, je to lidská bytost a měla by mít stejná práva na život a důstojnost jako každý jiný člověk,“ uvedla.
(honeja)
Reklama