Seryje volki
The Grey Wolves
Režie:
Igor GostevScénář:
Vladimir ValuckijObsahy(1)
Píše se první polovina 60. let a vláda generálního tajemníka Ústředního výboru komunistické strany Sovětského svazu Nikity Sergejeviče Chruščova se rychle chýlí ke konci. V nejvyšších politických kruzích vypuká zuřivý boj o uchvácení moci nad stranou a vládou a tím i nad celou zemí. Na scénu vstupuje jeden z nejsilnějších členů "smečky", který brzy ukáže, jak ostré má zuby - Leonid Iljič Brežněv... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (17)
Často se mi nestává, abych na podobný film z politického prostředí, tak dlouho myslel. "Vlčí smečka" byla zřejmě trochu jiná. Naivita, sebejistota a pocit neohroženosti, jako Nikita S. Chruščov měl, ho stála post. To, jak si člověk nemohl být jistý spojenectví s nikým, jak důležité bylo pojistit si vlastně kohokoliv, kdo mohl být někdy užitečný v budoucnu či spíše nebezpečný ... moc se to od současnosti neliší. V prostředí Sovětského svazu to má, ale tak trochu jiný rozměr. Opravdu povedený historický film! ()
,,My jsme Mičurini!" --- Říká se, že kdo má moc, má obvykle na mále. V RuSSku tohle myslím platilo dvojnásob v kterékoliv z jeho epoch a zejména v té bolševicko-komunistické. Chruščov byl bestie a těžko lze v tomto filmu s kýmkoliv sympatizovat. Divák se ocitá přímo uprostřed mocenského boje, kdy se zprvu nerozhodný Brežněv ujímá vlády v SSSR. A Brežněva už pamatuji i já. Odpornou ruskou bestii se srostlým obočím, která byla při pohřbu tak vyžraná, že propadla při nesení dnem rakve. V devadesátkách se kupodivu i v RuSSku točily zajímavé filmy, pravdivě referující o časech minulých bez příkras a patosu. Vzniklo jich spousta a mne by docela zajímalo co je s nimi dnes. Zda nejsou někde v trezorech. A co filmy, ale co je se scénáristou Valuckim a režisérem Gostevem... Žijí? Nezmizeli? Nevypadli z oken koupelen ve druhém patře se svázanýma rukama za zády a dvakrát prostřeleným zátylkem nešťastnou náhodou po uklouznutí? Nebo kácí někde daleko na východě statné smrky? Dávím za 3 štěnice. * * * ()
V boji o moc neznají bratra. 1) 64letý Ukrajinec Rolan Bykov (Chruščov) odvedl mimořádně pěkný výkon. 2) Akční prvky ve filmu byly poněkud nefunkční, i když vzhledem ke snaze o dokumentární přesnost by snímek bez nich byl jenom pásmem rozhovorů, vhodných tak pro rozhlas nebo divadelní inscenaci. 3) Představa, že zobrazený mocenský boj byl typický jenom pro Sovětský svaz, je scestná. Tak to bylo a bude všude na světě bez ohledu na společenské zřízení. ()
Pozoruhodná retrospektíva do chruštovovsko-brežnevovských čias a tiež pre 2-ročné samostatné Rusko nečakane rýchle zdrkadlo do sovietskych čias. Akčný žáner je silne prehnaný, ide skôr o historickú drámu o chystaní akejsi formy prevratu. Herci s poctivými výkonmi jasne triumfujú nad spracovaním - napr. nasadený špionský nákladiak na osobné auto, ktorý luftuje a vybuchuje vo vzduchu pôsobí komične. Scéna full frontal nahoty zasa trochu prekvapila. ()
"Kdo by nás odposlouchával? My jsme kontrarozvědka!" Tak tyhle věty si na pásce z odposlechu pouští velitel KGB. Tento film je asi jediným opravdu "špionským" filmem. Snímek krásně rekonstruuje pro nás celkem neznámý kus sovětské historie, na kterém je moc tajných služeb a skutečná špionáž vidět rozhodně lépe než na všech bondovkách dohromady. V místech, kde se tvůrci pokoušejí a nějakou akčnost, film sice působí komicky a dost amatérsky, ale jinak je velmi působivý; politikaření, intrikánství, vraždy, všudypřítomná tajná policie a jedna loutka, která má být dosazena k moci. Jenže jak už to tak bývá, takovéto loutky se loutkařům často vysmekají z rukou. A jak se na konci filmu z titulků dozvíme, Leonid Iljič Brežněv se vysmeknul pořádně. ()
Reklama