I ty nejlépe míněné činy mohou mít katastrofální důsledky... Oné noci, v níž pronikal hluboko do samého srdce Transylvánie, netušil profesor Abronsius, jak blízek je cíle. V zájmu svých tajemných zkoumání cestoval už mnoho let napříč střední Evropou v doprovodu svého jediného žáka Alfréda. Učenec a vědec, jehož génia svět nedocenil, vložil své tělo i duši na oltář posvátného poslání: poznání a studia upírů. Dosud bezvýsledně. Teď však, po příjezdu do horské krčmy, jejíž stěny a trámy byly přímo ověnčeny česnekem (jak známo nejlepším to prostředkem proti upírům), se zdálo, že cíl je na dosah. Existence blízkého starého hradu tuto domněnku jen potvrdila. A profesor s Alfrédem se neohroženě vydali do boje… Parodii na upírské horory natočil režisér Roman Polanski podle vlastního scénáře (na němž se podílel s G. Brachem) a sám si v ní s chutí zahrál roli Alfréda. Využil v ní všech atributů klasických hororů, z nichž si ovšem dokázal chytrým a kultivovaným způsobem dělat legraci. Působivou atmosféru snímku podtrhují i ostatní složky – kamera, výprava, hudba… V době svého vzniku (druhá polovina šedesátých let) balancoval film na hranici mezi hrůzou a komedií, dnes jej již samozřejmě vnímáme spíše jako svého druhu mistrovské umělecké dílko. Roli krásné Sáry, o jejíž záchranu se naši dva hrdinové pokoušejí, hrála Sharon Tateová, pozdější Polanského manželka, která byla v r. 1969 v Hollywoodu zavražděna skupinou mladých fanatiků.
(Česká televize)
I ty nejlépe míněné činy mohou mít katastrofální důsledky... Oné noci, v níž pronikal hluboko do samého srdce Transylvánie, netušil profesor Abronsius, jak blízek je cíle. V zájmu svých tajemných zkoumání cestoval už mnoho let napříč střední Evropou v doprovodu svého jediného žáka Alfréda. Učenec a vědec, jehož génia svět nedocenil, vložil své tělo i duši na oltář posvátného poslání: poznání a studia upírů. Dosud bezvýsledně. Teď však, po příjezdu do horské krčmy, jejíž stěny a trámy byly přímo ověnčeny česnekem (jak známo nejlepším to prostředkem proti upírům), se zdálo, že cíl je na dosah. Existence blízkého starého hradu tuto domněnku jen potvrdila. A profesor s Alfrédem se neohroženě vydali do boje… Parodii na upírské horory natočil režisér Roman Polanski podle vlastního scénáře (na němž se podílel s G. Brachem) a sám si v ní s chutí zahrál roli Alfréda. Využil v ní všech atributů klasických hororů, z nichž si ovšem dokázal chytrým a kultivovaným způsobem dělat legraci. Působivou atmosféru snímku podtrhují i ostatní složky – kamera, výprava, hudba… V době svého vzniku (druhá polovina šedesátých let) balancoval film na hranici mezi hrůzou a komedií, dnes jej již samozřejmě vnímáme spíše jako svého druhu mistrovské umělecké dílko. Roli krásné Sáry, o jejíž záchranu se naši dva hrdinové pokoušejí, hrála Sharon Tateová, pozdější Polanského manželka, která byla v r. 1969 v Hollywoodu zavražděna skupinou mladých fanatiků.
(Česká televize)
(více)
Hlavními hrdiny příběhu jsou Alfréd, student univerzity v Královci a jeho profesor Abronsius, který je vášnivým badatelem v oboru upírů, což není jediný důvod, proč mu přezdívají Cvok. Ti dva společně pátrají po celé Evropě po stopách upírů a jedné zimy je kroky zavedou až do nitra Transylvánie, kde na hradě hraběte von Krolocka zjistí, že konečně našli to, co hledali. Našli dokonce víc, než hledali a než by jejich krkům bylo milé. Všichni obyvatelé hradu jsou totiž upíři a hrabětem nabídnuté pohostinství je ve skutečnosti past. Neohrožení likvidátoři upírů se však nevzdávají a Alfréd se dokonce navzdory obvyklým i neobvyklým nebezpečím snaží osvobodit upíry unesenou krásku Sáru Shagalovou, dceru hostinského, u kterého oba pronásledovatelé upírů bydleli. Je však neustále pronásledován hraběcím synem a jejich honička hradními chodbami se protáhne až téměř do půlnoci, kdy upíři povstávají ze svých hrobů a spěchají se pobavit na slavnostní ples. Také profesor s Alfrédem se plesu tajně účastní, jsou však odhaleni, když se jejich obraz objeví v zrcadle. Přesto, že situace se jeví značně zoufalá, podaří se jim Sáru zachránit a společně uprchnout. Avšak netuší, že upíři mají v záloze ještě jedno nečekané překvapení...
(Allan)