1990: Bojovníci z Bronxu

Pomadmaxovská postapo béčka tehdejší doby si hodně zakládala na stylu. Nebylo v nich důležité, kde jste bydleli a čím jste se živili. Hlavní bylo, že jste měli ten nejstylovější oblek, makeup nebo účes a tu nejhustší káru. Bojovníci z Bronxu sice výjimečně nekopírují Mad Maxe, ale spíše Hillovy Válečníky a Carpenterův Útěk z New Yorku, nicméně dávají usilovně najevo, že mají styl, už od úvodních titulků, které si libují ve fetišistických detailech kérek, kožených rukavic, cvočků a chráničů. Gangy ovládající postapokalyptický Bronx roku 1990 (v 80. letech šlo o budoucnost) se od sebe pochopitelně liší stylem oblékání a specifickými dopravními prostředky (od motorkářů vystrojených jak zákazníci Modré ústřice, přes bruslaře po jeskynní mutanty) a také používanými zbraněmi a způsoby boje (členové jednoho gangu při rvačkách například stepují). Bojovníci z Bronxu působí tak trochu jako výstřední muzikál bez zpěvu, v němž se postavy před kamerou neustále seskupují do směsných, předem nacvičených formací a póz. I pouhý příjezd na setkání dvou gangů tu musí proběhnout ve velkém stylu. V jedné takové úžasné absurdní scéně sledujeme několik minut záběry motorkářů seřazujících se postupně do tvaru W (evidentně odkaz na Hillovy Warriors). Kamera pečlivě snímá detaily obličejů, vestiček a motorek i těch nejméně důležitých komparzistů (když se vám je podaří nabrat z řad reálných Hells Angels, tak je musíte na plátně řádně prodat). Do toho dramaticky bubnuje živá kapela, která náhodou byla na místě natáčení a režisérovi přišlo cool ji zapojit do děje. Členové gangu si dlouze vyměňují pohledy, bubnování dramaticky vrcholí, ale scéna prakticky žádné vyvrcholení nemá. Motorkáři si akorát vymění pár slov a pak se zase v poklidu rozejdou. A přesně takový je celý film. O ničem, ale má to styl! Děj je nesmírně imbecilní a nesmyslný, ale po formální stránce je to svým způsobem fascinující podívaná. Castellari tu opět předvedl, jak umí skvěle pracovat s širokoúhlou kamerou. A reálné lokace tehdejšího Bronxu vypadají přesvědčivě zpustle (byť ne vyloženě postapokalypticky). Až člověka zamrazí, jak to tam v 80. letech vypadalo. (21.04.2018)

Castellari se s tím moc nesral a prostě si jednoduše natočil vlastní verzi kultovního béčka Útěku z New Yorku. Jednoduchou a velmi dobře známou zápletku o záchraně prezidenta respektivě prezidentovi dcery, jen zasadil do roku 1990. Do toho přimíchal válku gangů o Bronx (Válečníci) a postapokaliptický koktejl byl hotov. Škoda jen, že chybí výraznější syntenzátory a propracovanější akční složka. Ale králové béčkových produkcí Eastman a Williamson vyloženě potěšili a já jako milovník podobných trashů jsem byl navýsost spokojen. "Dost mi lezete na nervy!" "Bacha nebo ti ukopnu hlavu!" (06.04.2013)

Dlho som vedel, ze jestvuje sovietska odpoved na Ramba s menom Odinocnoje Plavanije, a ze Orson Welles hral v horore Malpertuis som tiez dlho nevedel. Teraz som sa vsak az dozvedel, ze jestvuje ultradementna talianska odpoved na film Utek z New Yorku s Kurtom Russellom a Donaldom Pleasencom. Par slov k filmu : hrozne kulisy, priserne dialogy, Mark Gregory nepredviedol dohromady nic a nema drsnactvom na Russella. 20 % (14.07.2015)

Bojovníci z Bronxu sú sci-fi iba preto, že scenárista si povedal, že dej sa bude odohrávať v roku 1990. Aby sme mali aspoň aký taký dojem, že sme v tomto žánri, pobehujú tu gangy na kolieskových korčuliach, iné bojujú tak, že pri tom tancujú a je tu aj absolútne neschopná tlupa kvázi zombíkov, ktorí napriek tomu uväznia objekt záujmu všetkých zúčastnených. To by všetko samozrejme čisto pre zábavu nevadilo, film nie je rozhodne nudný, avšak máločo tu dáva zmysel a logika smerom ku koncu už tak hapruje, že buď budete považovať Bojovníkov za zábavný trash, alebo iba za trash. Hammer je raz tam, raz tu, potom zase tam a v samotnom závere sa chová ako človek s IQ 50. No a gang motorkárov vedie 17 ročný metalista a všetci ho na slovo počúvajú. Hej, je to predsa len zábavný trash. No a vďaka zvukovým efektom pri úderoch je film skvelým materiálom na štúdium pre zvukárov, samozrejme v tom zmysle, akým postupom sa pri ozvučení akčných scén vyhýbať. (23.09.2023)

Ultralevná odpověď na Carpenterův ÚTĚK Z NEW YORKU od Castellariho, který ve stejném roce stihl ještě madmaxovský rip-off, 2019: NOVÍ BARBAŘI. Oproti ÚTĚKU je tu vše převráceno - Manhattan nahradil Bronx na druhé straně řeky, ztroskotavšího prezidenta holka, která se do Bronxu přichází schovat (a stane se milenkou vůdce místního gangu - což paradoxně předjímá pozdější ÚTĚK Z L. A.) a hrdinou je vůdce jednoho z bronxských gangů, zatímco borec, co jde holku zachránit je záporák. Taky to upomene na Hillovy WARRIORS (sympatický gang se probojovává přes jiné gangy). V Encyklopedii fantastického filmu sice píšou, že jde o jednu z kvalitnějších napodobenin, ale opak je pravdou - scénář ani akční scény nestojí za řeč, žádná nahota se nekoná, hrozně se to vleče, prostě céčková nuda zabalená do pěkných malovaných coverů. A Fred Williamson, oblíbenec italských šrotařů, se jen mihne na začátku a trochu víc ke slovu se dostane až na konci. Taky nepřehlédnete, že v několika záběrech z pěkně zpustošeného Bronxu, který má být odříznut od zbytku města, je vidět v pozadí proudící městská doprava, protože nebyly prachy na uzavření Bronxu kvůli natáčení. Castellari natočil o dva roky později pokračování FUGA DEL BRONX aka ESCAPE FROM THE BRONX aka BRONX WARRIORS II. Distribuce u nás: Imago (film je na VHS brutálně ořezanej, takže se připravte na spoustu usekaných xichtů). (01.11.2008)