Reklama

Reklama

Hodina vlků

  • Švédsko Vargtimmen (více)
Trailer

Obsahy(1)

V prvním filmu ostrovní trilogie (Hodina vlků, Hanba, Náruživost), natočené na ostrově Fårö, se střetávají pozitivní a negativní síly, které se složitě přelévají v partnerském vztahu duševně nemocného malíře Johana (Max von Sydow) a jeho těhotné ženy. Zemitá Alma (Liv Ullmannová), prozářená vnitřním jasem a cele oddaná svému muži, bývá označována za jednu z nejkrásnějších ženských figur v Bergmanově filmografii. Její celistvá osobnost, kypící tělesným i duševním zdravím, napájená archetypální silou mateřství, se bytostně brání temnotám manželova vnitřního světa. Cit jí však velí sdílet s ním jeho úzkostné chiméry, a tak se nechá vtáhnout do Johanovy chorobně rozjitřené imaginace. Tam však už ztrácí svou světskou sílu a nedokáže muže uchránit před ničivými běsy. Po jeho zmizení zůstane Alma na ostrově sama, v očekávání dítěte, které se ovšem v Bergmanově filmu už nenarodí. Naděje, naznačovaná na začátku filmu v rozkvetlém stromu, se na jeho konci vytratila: Almu zastihujeme sedící pod holou kostrou stromu. V Bergmanových filmech bývá často mateřství upřeno právě těm hrdinkám, které jsou k němu svou přirozeností nejvíc disponované. A naopak ty, které jsou dětmi obdařené, k nim nenacházejí blízký vztah. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (137)

SOLOM. 

všechny recenze uživatele

Díla Ingmara Bergmana jsou podobně jako ty od Davida Lynche naprosto úchvatné svým zpracováním, ponurou atmosférou která zcela zruinuje vaše psychické rozpoložení a jen málo kdo je zcela pochopí. Přesně takto tomu je i u tohoto surrealistické filmu nabitého expresionismem a jistou podobností se dá zařadit i ke gotickému hororu. Zhruba takhle nějak shrnul distributor charakteristiku tohoto snímku a já s ním více méně souhlasím. Přestože nemám moc rád hraní s cizími slovy, jejichž význam mnohým moc neřekne musím uznat, že tentokrát to vystihli docela přesně. Protože tohle byla vážně jízda, kterou jsem si užil od začátku až dokonce, ale nemůžu říct, že jsem jí zcela pochopil. ()

lamps 

všechny recenze uživatele

Na rozdíl od Persony možná až zbytečně nejasná výpověď o jednoznačných motivech, kde Bergman na malém prostoru znovu zuřivě ukájí svou obrazotvornou vášeň. Znepokojující a fantazijní, ale přesto jakýmsi morbidním způsobem pravdivý příběh o duševním trýznění, o milostném soužití milujícího a tápajícího, který by si mělo devět z deseti zasnoubených párů před svatbou povinně pouštět, aby poznaly širší podstatu manželství. A to i přesto, že Hodina vlků je více uměleckou hororovou báchorkou než typickým, čistokrevným Bergmanovým intelektualismem. Tak jako tak, svou formální sílu a poselství si zachovává takřka plnohodnotně... 75% ()

Reklama

Amarcord_1 

všechny recenze uživatele

90% - Co jsem mohl čekat od Bergmana, toho jsem se dočkal. Mistrné psychologické sondy, syrová atmosféra, filmařská kvalita.. Zde je film ale obohacen i o horrorové a thrillerové prvky, které jsou provedeny tu s šílenou (pozitivně míněno) hudbou, jinde zase s mrazivou a tichou samozřejmostí... Několik studených front se prohnalo po mých zádech. Skvělý film, jako obvykle... no... co? ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Skoro všetky Bergmanove filmy som videl približne v rovnakom období, a toto je film, z ktorého si pamätám najmenej. Zrejme je to neuchopitelnosťou deja, a ide skôr o film, ktorý si tvorca natočil viac pre seba ako pre diváka. Ale mám chuť si ho ešte niekedy pozrieť. Hodnotenie je veľmi relatívne. Videl som znova a musím zopakovať, že tento film je sebestredným umením. Nie je to ale vôbec kritika, iba fakt a upozornenie pre divákov, túžiacich po silných emóciách a katarzii, Vargtimmen je úplne iný typ umenia. ()

Litsarch 

všechny recenze uživatele

Brilantní, surově šílené, ale neskutečně těžké. Mé první střetnutí s Bergmanem nemohlo skoro dopadnout lépe. Bergman vede Ullmann a Sydowa před kamerou ukázkově a to tak, že oba před ní naprosto září až excelují. Dívat se na ně je psycholická nádhera, kterou ještě umocňuje Nykvist za kamerou, se kterým se také střetávám poprvé. Neskutečně hluboké a silné dlouhé záběry se mu povedly dokonale. Nicméně nejvíce mě chytla první večeře v zámku a následně scéna v knihovně. Celkově je snímek excelentně zahrán, napsán, zrežírován a natočen. Vargtimmen je pomalá, emocionální, psycho bomba. ()

Galerie (21)

Zajímavosti (6)

  • V roce 1968 měly premiéru hned dva Bergmanovy filmy, Hodina vlků a Hanba, k nimž v listopadu 1969 přibyla Náruživost. Vzhledem k touze filmových kritiků shlukovat režisérova díla do sérií bývají tyto tři tituly vnímány jako „ostrovní trilogie“. Ingmar Bergman snímky realizoval na ostrově Fårö, často s využitím vlastního domu, který si postavil na pozemcích objevených při natáčení Persony (1966) a ve kterém v roce 2007 zemřel. (Zdroj: Letní filmová škola)
  • V úplně první verzi snímku měli být diváci na začátku svědkem režisérova tvůrčího procesu, ale sedmiminutovou scénu nakonec Bergman odstranil. (Hans.)
  • Původní scénář k filmu z roku 1964 nesl název „Kanibalové“ a byl zamýšlen jako drahý monumentální velkofilm. (Hans.)

Reklama

Reklama