Režie:
Grímur HákonarsonScénář:
Grímur HákonarsonKamera:
Mart TanielHudba:
Valgeir SigurðssonHrají:
Arndís Hrönn Egilsdóttir, Sveinn Ólafur Gunnarsson, Sigurður Sigurjónsson, Hinrik Ólafsson, Hannes Óli Ágústsson, Edda Björg Eyjólfsdóttir (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Mlčenlivá Inge vlastní malé hospodářství v odlehlé vesničce na severu Islandu. Vlivem nečekaných událostí přijde během pár dnů o většinu životních jistot a ocitá se až po uši v dluzích. Její neštěstí z velké části způsobilo chamtivé farmářské družstvo, jehož vedení kvůli zisku šikanuje místní chovatele. Když ale zažene do kouta dosud nenápadnou ženu, narazí na tvrdý odpor. Inge už nemá co ztratit a vydává se do boje. Beze strachu a plná odhodlání využívá všechny dostupné zbraně – ostré příspěvky na Facebooku, mléko i zásoby hnoje. Příběh o silné a tvrdohlavé ženě se odehrává v kulisách překrásné islandské krajiny a je protkán jemnou severskou absurditou. (Aerofilms)
(více)Videa (3)
Recenze (37)
Islandský kapitalizmus v praxi, alebo aspoň snaha o jeho sprostredkovanie európskemu festivalovému divákovi. Akoby sem zavítal Costa-Gavras alebo Ken Loach. Krásna islandská príroda je ale naschvál akosi potlačená, vidíme skôr pustinu a hmlu. Interiéry potom dávajú tušiť, prečo ľudia nemajú ďaleko k sebevraždám. Príbeh je jednoduchý, ledva vystačí na tú sotva hodinku a pol a film obsahuje len jednu silnú scénu, áno, postriekanie vedenia firmy mliekom. Či už ide o príbeh založený na skúsenostiach scenáristu, alebo nie, princíp vedenia monopolu je v podstate všade rovnaký, takže dej nebude na nikoho pôsobiť ako z inej planéty. ()
Toto šlo bohužel spíš mimo mě, jedna dvě scény mě zaujaly, ale jako celek mi to přišlo slabší. Konflikt, který řeší hlavní postava, mi osobně přišel veskrze nepochopitelný, a způsob, jakým se v závěru vyřeší, je podle mě pro změnu dramaticky nezajímavý a odbytý (nebo jsem možná jen čekal nějaké vyhrocenější vyústění, nebo možná prostě jen nemám rád, když ve finální scéně čekáte, jestli se ještě něco bude dít nebo ne, a najednou naběhnou závěrečné titulky). A na to, že to má jen hodinu a půl, se mi to nějak vleklo. Možná kdyby tam bylo víc Islandu, a míň té ženské... koukat na tu její vrásčitou strhanost mě vyloženě nebavilo. Btw. hodně se nabízí podobnost s filmem Tři billboardy kousek za Ebbingem, na který jsem si u toho vzpomněl, ten mi ale přišel výrazně zábavnější. ()
islanďani umí,ale tady jim to moc neladí.Je to sice takové standardně lehce černohumorné,ale ve chvíli kdy by se to konečně trochu rozjede a mělo by se něco začít opravdu dít se nestane vůbec nic a přijde konec.Ačkoliv konec vlastně ne,protože pod tím pojmem si představuji nějaké uzavření a to tady chybí...60% ()
Islandská tragikomedie o cestě za (vnitřní) svobodou unavené statkářky, která nemá co ztratit, tak si může dovolit projevit občanskou neposlušnost. Místní zemědělské družstvo je mafie, která si její hněv zaslouží. Sice je trochu škoda, že se autor rozhodl film zakončit jen symbolickým happy-endem, ale nakonec to k tomu sedí. Prostě takový civilní film bez okázalých gest. ()
"Berani" to sice nebyly, ale i tento film se mi zamlouval. Inge odjíždí ze zbankrotovaného statku s písní na rtech. Po prodeji krav, zemědělských strojů včetně robotického čističe chodeb kravína a dalších movitostí se nemusíme divit. Tento závěr je naprosto logický a přijatelný. Nyní se již může věnovat čemu chce, třeba pletení islandských svetrů; hodlám si také jeden koupit. A mafiánské družstvo v kožených sedačkách? Mafie je všude, je třeba jen posoudit okamžik, kdy se stane "příliš neúnosná" (neúnosná je vždycky). A tele jsem také rodil, ve tři ráno, poté co jsem přišel ve dvě ze zábavy a ustlal si na půdě na seně; bylo to ještě družstvení tele. Jinak žádám recenzenty, aby si ponechali studenou isladskou krajinu, s šutry i gejzíry a ponechali mi teplé lesy, rozkvetlé louky a rybníky. ()
Galerie (42)
Zajímavosti (1)
- Část filmu byla natočena ve vesničce Hvammstangi na severozápadě ostrova. Místní obyvatelé se natáčení aktivně účastnili. (Klara.M.)
Reklama