Daleko od Reykjavíku

Kapitalistická družstevní kolektivizace na islandský způsob skutečně připomíná povídku režiséra Jasného z filmu Touha (jak zmínil adaben). Zde je místo nebojácné Anděly nebojácná Ingibjörg a její zřejmě nejtěžší dny v životě, jež jsou divákovi odvyprávěny ve stylu, který z těchto končin očekává. Ano, milovníci skandinávské tvorby, je přesně takový. Starosti s hospodářstvím, tvrdá práce a splácení dluhů, každodenní všednost, která se radikálně změní a život znenadání nekompromisně naplňuje přísloví o tom, že vždy může být ještě hůř, ale přináší také známou radu, všechno zlé je k něčemu dobré, možná právě v této pohnojené mizérii je konečně čas jít cestou, které jsme se až doteď dobrovolně vyhýbali, i když jsme vnitřně cítili, že je správná, bez přetvářky a pokrytectví. Možná to bude malý začátek něčeho velkého, u čeho nakonec ani nemusíme být, ale jiskra byla zažehnuta a všemi přehlížená pravda se alespoň na chvíli stává pravdou skutečnou. [Filmový klub Citadela - Litvínov] (11.02.2020)

Islandský kapitalizmus v praxi, alebo aspoň snaha o jeho sprostredkovanie európskemu festivalovému divákovi. Akoby sem zavítal Costa-Gavras alebo Ken Loach. Krásna islandská príroda je ale naschvál akosi potlačená, vidíme skôr pustinu a hmlu. Interiéry potom dávajú tušiť, prečo ľudia nemajú ďaleko k sebevraždám. Príbeh je jednoduchý, ledva vystačí na tú sotva hodinku a pol a film obsahuje len jednu silnú scénu, áno, postriekanie vedenia firmy mliekom. Či už ide o príbeh založený na skúsenostiach scenáristu, alebo nie, princíp vedenia monopolu je v podstate všade rovnaký, takže dej nebude na nikoho pôsobiť ako z inej planéty. (19.02.2021)

Hákonarson bohužel navázal na svůj předchozí úžasný film Berani takovým způsobem, že v zásadě zopakoval hlavní atributy (boj místních farmářů proti určité překážce, tentokrát ne v podobě nákazy, ale zosobněné družstevním monopolem). Přičemž opět vypráví z perspektivy silné ústřední postavy, byť s odlišným vyústěním. Příběh je narýsovaný a nemá čím překvapit včetně suchého humoru, obzvlášť pokud jste viděli předešlý snímek (spolier: srovnejte situaci, kdy farmář vyklopí z radlice svého bratra před budovou nemocnice vs. situaci, kdy farmářka vystříká cisternu mléka na budovu družstva). Pořád je to poctivá filmařina s výbornými herci (Sigurjónsson tentokrát v roli záporáka), působí to celé ale poněkud chtěně. Na fantastické Berany to nemá ani náhodou. (04.02.2020)

Začal bych asi tím, že nevidím žádný důvod v tom, proč tento snímek, tak jak už i sám plakát nebo trailer napovídá nepřirovnat k známému snímku Three Billboards Outside Ebbing, Missouri. Hlavní hrdinku máme, příběh který jí nutí postavit se vlivu lidí na vysokých postech také, tak vřele do toho. Celý příběh naší hrdinky, který se točí kolem mléka, mi přijde docela bizarní, ale co asi je toto téma na Islandu hlavním bodem rozporů a problémů tamních statkářů :D. S hlavní hrdinkou jsem se v průběhu příběhu rád ztotožňoval, jelikož si také nenechám líbit podobný tip problémů, proti kterým nikdo nebojuje a každý drží jazyk za zuby, hlavně aby vše zůstalo, tak jak je. A co říct na závěr? No zazpíváme si písničku a končíme... / režie 80% / scénář 60% / kamera 70% / hudba 100% / herecké výkony 80% / napětí 50% / střih 70% / kostýmy, masky 75% / // celkové hodnocení 73% // (viděno: kino) (23.01.2020)

„Mám nejvyšší čas začít žít, plnými doušky život pít. Tady se můžu uzívat, pálím mosty, chci si užívat.” - Slova povzbudivé závěrečné písně naznačují mnohé o pocitech a dalším směřování hlavní hrdinky Ingy, která se po smrti manžela vzepře tvrdým pravidlům společenství, v němž žije. A činí tak bez ohledu na to, jestli existuje reálná šance něco změnit. (75%) (30.07.2022)