Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Mlčenlivá Inge vlastní malé hospodářství v odlehlé vesničce na severu Islandu. Vlivem nečekaných událostí přijde během pár dnů o většinu životních jistot a ocitá se až po uši v dluzích. Její neštěstí z velké části způsobilo chamtivé farmářské družstvo, jehož vedení kvůli zisku šikanuje místní chovatele. Když ale zažene do kouta dosud nenápadnou ženu, narazí na tvrdý odpor. Inge už nemá co ztratit a vydává se do boje. Beze strachu a plná odhodlání využívá všechny dostupné zbraně – ostré příspěvky na Facebooku, mléko i zásoby hnoje. Příběh o silné a tvrdohlavé ženě se odehrává v kulisách překrásné islandské krajiny a je protkán jemnou severskou absurditou. (Aerofilms)

(více)

Recenze (37)

POMO 

všechny recenze uživatele

Pro diváka, kterého tyto zeměpisné šířky baví, příjemné nahlédnutí do jejich venkovských zákoutí. Na krávy, mléko, poctivý tvrdý sedlácký život a fungování družstva, které to s vesnicí a její nezávislostí od velkých řetězců jakože myslí dobře, ale zároveň svoji moc nad sedlákama nehezky zneužívá. Než se tomu jedna místní Rebel Woman postaví čelem. Zajímavé. Ale když z jedné pozdější scény vycítíte takové to “ejha, teď se něco stane”, nic se nestane a začnou závěrečné titulky. “A to je všechno?” ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Grímur Hákanarson ví, co točí, takže i zde můžete počítat s hodně solidním islandským dramatem. Jak jinak. Nádherné islandské exteriéry a těžké islandské nátury jsou jednoznačně plusem. Tedy o to větším plusem, pokud Island máte rádi a zažili jste ho na vlastní kůži. V námětu mě pak trošku udivuje ten družstevní spolek. Nechce se mi věřit, že na Islandu může něco takového vůbec nastat. Ve zbytku světa - bez problémů, ale Island? Tam nemáte šanci jakýkoliv podvod zamést pod Gejzír...vyplave na povrch do pár minut a nestihnete si to napáchané zlo ani užít. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Toto šlo bohužel spíš mimo mě, jedna dvě scény mě zaujaly, ale jako celek mi to přišlo slabší. Konflikt, který řeší hlavní postava, mi osobně přišel veskrze nepochopitelný, a způsob, jakým se v závěru vyřeší, je podle mě pro změnu dramaticky nezajímavý a odbytý (nebo jsem možná jen čekal nějaké vyhrocenější vyústění, nebo možná prostě jen nemám rád, když ve finální scéně čekáte, jestli se ještě něco bude dít nebo ne, a najednou naběhnou závěrečné titulky). A na to, že to má jen hodinu a půl, se mi to nějak vleklo. Možná kdyby tam bylo víc Islandu, a míň té ženské... koukat na tu její vrásčitou strhanost mě vyloženě nebavilo. Btw. hodně se nabízí podobnost s filmem Tři billboardy kousek za Ebbingem, na který jsem si u toho vzpomněl, ten mi ale přišel výrazně zábavnější. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Kapitalistická družstevní kolektivizace na islandský způsob skutečně připomíná povídku režiséra Jasného z filmu Touha (jak zmínil adaben). Zde je místo nebojácné Anděly nebojácná Ingibjörg a její zřejmě nejtěžší dny v životě, jež jsou divákovi odvyprávěny ve stylu, který z těchto končin očekává. Ano, milovníci skandinávské tvorby, je přesně takový. Starosti s hospodářstvím, tvrdá práce a splácení dluhů, každodenní všednost, která se radikálně změní a život znenadání nekompromisně naplňuje přísloví o tom, že vždy může být ještě hůř, ale přináší také známou radu, všechno zlé je k něčemu dobré, možná právě v této pohnojené mizérii je konečně čas jít cestou, které jsme se až doteď dobrovolně vyhýbali, i když jsme vnitřně cítili, že je správná, bez přetvářky a pokrytectví. Možná to bude malý začátek něčeho velkého, u čeho nakonec ani nemusíme být, ale jiskra byla zažehnuta a všemi přehlížená pravda se alespoň na chvíli stává pravdou skutečnou. [Filmový klub Citadela - Litvínov] ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Islandský kapitalizmus v praxi, alebo aspoň snaha o jeho sprostredkovanie európskemu festivalovému divákovi. Akoby sem zavítal Costa-Gavras alebo Ken Loach. Krásna islandská príroda je ale naschvál akosi potlačená, vidíme skôr pustinu a hmlu. Interiéry potom dávajú tušiť, prečo ľudia nemajú ďaleko k sebevraždám. Príbeh je jednoduchý, ledva vystačí na tú sotva hodinku a pol a film obsahuje len jednu silnú scénu, áno, postriekanie vedenia firmy mliekom. Či už ide o príbeh založený na skúsenostiach scenáristu, alebo nie, princíp vedenia monopolu je v podstate všade rovnaký, takže dej nebude na nikoho pôsobiť ako z inej planéty. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Islandská tragikomedie o cestě za (vnitřní) svobodou unavené statkářky, která nemá co  ztratit, tak si může dovolit projevit občanskou neposlušnost. Místní zemědělské družstvo je mafie, která si její hněv zaslouží. Sice je trochu škoda, že se autor rozhodl film zakončit jen symbolickým happy-endem, ale nakonec to k tomu sedí. Prostě takový civilní film bez okázalých gest. ()

eLeR 

všechny recenze uživatele

Všetko bolo tak, ako to býva u islandských filmov. Ja som sa bavila celý čas, žiadne sklamanie. Koniec síce, tak zrazu .. ale môže byť. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

"Berani" to sice nebyly, ale i tento film se mi zamlouval. Inge odjíždí ze zbankrotovaného statku s písní na rtech. Po prodeji krav, zemědělských strojů včetně robotického čističe chodeb kravína a dalších movitostí se nemusíme divit. Tento závěr je naprosto logický a přijatelný. Nyní se již může věnovat čemu chce, třeba pletení islandských svetrů; hodlám si také jeden koupit. A mafiánské družstvo v kožených sedačkách? Mafie je všude, je třeba jen posoudit okamžik, kdy se stane "příliš neúnosná" (neúnosná je vždycky). A tele jsem také rodil, ve tři ráno, poté co jsem přišel ve dvě ze zábavy a ustlal si na půdě na seně; bylo to ještě družstvení tele. Jinak žádám recenzenty, aby si ponechali studenou isladskou krajinu, s šutry i gejzíry a ponechali mi teplé lesy, rozkvetlé louky a rybníky. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Maloco islandskych filmov slo mimo mna. Len vie, ze tam ide o islandsky vidiek, kravy, hnoj, mlieko ... ona vystupovala vlastne proti comu ? Sam neviem, a po projekcii idon´t care : 50 % ()

M.i.k.e 

všechny recenze uživatele

islanďani umí,ale tady jim to moc neladí.Je to sice takové standardně lehce černohumorné,ale ve chvíli kdy by se to konečně trochu rozjede a mělo by se něco začít opravdu dít se nestane vůbec nic a přijde konec.Ačkoliv konec vlastně ne,protože pod tím pojmem si představuji nějaké uzavření a to tady chybí...60% ()

angel74 

všechny recenze uživatele

„Mám nejvyšší čas začít žít, plnými doušky život pít. Tady se můžu uzívat, pálím mosty, chci si užívat.” - Slova povzbudivé závěrečné písně naznačují mnohé o pocitech a dalším směřování hlavní hrdinky Ingy, která se po smrti manžela vzepře tvrdým pravidlům společenství, v němž žije. A činí tak bez ohledu na to, jestli existuje reálná šance něco změnit. (75%) ()

SimpanzJi 

všechny recenze uživatele

Divák sleduje příběh z malého hospodářství v malé vesnici na severu Islandu. Selka Inge, která se se svým manželem na statku jen tak uživí, musí čelit nečekaným událostem poté, co její manžel tragicky umírá při dopravní nehodě. Ocitá se v dluzích, a ještě k tomu jí za zády stále stojí místní družstvo, kterého je členem a musí mu prodávat všechny své výrobky, i kdyby je jinde prodala za mnohem lepší peníze. Když se dozví, že s manželovou smrtí má něco společného právě šéf družstva, rozhodne se jednat a vzít osud do vlastních rukou. Bohužel se tak ale rozhoduje až zhruba v šedesáté minutě filmu, čímž se předchozích padesát devět stává nudnými, nezajímavými a hlavně, pro příběh docela zcestnými. Celý příběh, který předchází danému dni D (tedy dni, kdy se Inge rozhodne pomstít), navíc působí docela tragikomicky. Divákovi nebyly postavy nijak výrazně představeny, spíše observačně sleduje situace, které na sebe jakoby vůbec nenavazují, a dělá si ucelený obrázek o vztahu postav. Například ona smrt manžela, která zřejmě měla vyznít pro diváka dramatickým a emočním způsobem, působí možná spíše naopak. Celkově má snímek spíše více záporů než kladů, ať už se bavíme o narativu, budování emocí či motivech postav. Sledování Daleko od Reykjavíku by se dalo přirovnat k cestě po české dopravní tepně D1 z Prahy do Brna. Ona nějakým způsobem funguje, ale všude jsou nějaké problémy, které nikdo není schopný vyřešit a vás už to opravdu nudí. Nevíte, jestli se máte smát nebo radši brečet. Říkáte si, jak je možné, že to trvá tak dlouho, že jste ještě stále nedojeli do konce. Zrovna míjíte asi Jihlavu, když najedete na opravený úsek, který kupodivu vcelku svižně jede kupředu a vy se blížíte k cíli. Na konci cesty, kdy jste konečně dorazili do Brna, skoro oslavujete, že jste přijeli a snažíte se zapomenout, jak ale skoro většina celý byla nudná, trhavá a nekomplexní. Přesně tak totiž funguje toto Hákonarsonovo filmové vyprávění. Zatímco na pomalou a nezáživnou expozici navazuje ještě táhlejší kolize, krize působí jako vodítko ke zvratu k lepšímu. Zásadně narativ změní až peripetie, což je moment, kdy Inga začíná jednat. Najednou se změní tempo a poprvé za celý film zazní rytmická dunivá hudba, která popožene celý příběh dopředu až ke katastrofě, která ale bohužel končí přesně tak, jak jste si mysleli. Ústředním problémem není ale pouze samotné tempo, ale také samotné postavy, které jsou bohužel vystavěny vcelku nekomplexně a bezcharakterně. Zatímco hlavní hrdinka je popisována jako mlčenlivá a tvrdohlavá vesničanka, která je smutná ze smrti manžela a hodlá ho pomstít, mění se jí motivy pomsty. Zatímco nejdřív chce pomstít smrt manžela, následně se z ní stává spíše revolucionářka, která se postavila systému a hodlá družstvo zničit. Když už jí dojdou všechny možné argumenty, až v závěru filmu vzpomíná opět na zesnulého manžela, kvůli kterému se vlastně do celé akce pustila. Inga má alespoň jistý charakter, na rozdíl od všech ostatních postav příběhu. Ty bohužel není lehké vyjmenovat, protože si žádnou z nich není možné pamatovat déle než po cestě z kina na tramvaj. Nezajímavé postavy, které ovšem Inze pomáhají s onou vzpourou, jsou absolutně upozadněné a věnuje se jim minimum času. Úplně nejhůře jsou na tom její již dospělé děti, které nabízejí pouze útěchu v podobě dvou scén, kdy s matkou společně brečí. Hákonarsonovi je téma venkova blízké už proto, že na něm sám vyrostl, a do prostředí islandských vesnic stavěl i jeho minulý film Berani. V nich vyprávěl příběh dvou outsiderů Kiddiho a Gummiho, bratrů, kteří spolu už 40 let nepromluvili ani slovo, a jediné, co oba sdílejí, je láska k ovcím. Motivy se příliš nezměnily. Venkov zůstal, ovce vystřídaly krávy. Na rozdíl od pečlivě vybudovaného vztahu mezi dvěma bratry se ale Hákonarson rozhodl vyprávět svůj nejnovější film více komplexně, a snažil se tak popsat širší vztahy mezi vesnickými sedláky. Paradoxně se ale tato ambice stala největší škodnou. Unikátní ponor do života dvou bratrů měl nejen pozoruhodně realisticky napsaný scénář a skvěle zrežírované dramatické momenty, ale byl také protkán specifickým islandským humorem a zároveň geniem loci onoho prostředí. To snímku Daleko od Reykjavíku bohužel absolutně chybí, naopak atmosféru buduje snad jen pomocí občasné seversky temné mrazivé hudby. Islandská produkce se často vyznačuje tím, že dává na odiv svojí nezaměnitelnou krajinu, která je často jedním z hlavních motivů. Tomu se Hákonarson tentokrát téměř vyhýbá, až na několik záběrů z auta, které ale působí spíše nemístně. Celkově je vizuál Daleka od Reykjavíku a dost méně poutavý než další islandské filmy posledních let, o kterých se nějakým způsobem debatovalo na mezinárodní scéně. Mart Taniel, který je hlavním kameramanem filmu, pochází z Estonska a s Hákornasonem už spolupracoval na studentském filmu Slávek The Shit. Možná to má na svědomí právě on, kdy svým přirozeným nepatriorismem k Islandu nechtěl vyzdvihnout právě to, co tamní tvůrci i světoví kritici považují za významné. Ač totiž Islanďané často vyprávějí silné příběhy, nutno uznat, že právě islandská krajina je tím, co jim dodává tak specifický nádech a dokáží se spolehlivě vymezit oproti severské produkci Švédska či Dánska, kde je rozdíl opravdu znatelný na první pohled. A je to více než logické a přirozené, možná až pudové – Island těží z toho, co je mu vlastní. Hákonarsonova novinka je často přirovnávána k jiným filmům stejného žánru, což ale často bývá znamením neoriginality. V Daleko od Reykjavíku tomu není jinak. Snímek je často srovnáván s oscarovými Třemi billboardy kousek od Ebbingu Martina McDonagha, který tématicky opravdu vcelku sedí. Tvrdohlavá žena v hlavní roli, která se rozhodne zakročit až ve chvíli, kdy se něco podstatného stane. Srovnání Tří billboardů s tímto islandským počinem ale působí až vtipně a nemístně. Pokud ještě nemáte dost metafory s dálnicí, tak si představte tu porouchanou D1 s uzavírkami na každém pátém kilometru, u které si po projetí říkáte, že už nikdy více (Daleko od Reykjavíku), a posléze ji srovnejte s uhlazenou německou dálnicí, která funguje přesně tak, jak má, a projedete se po ní klidně pětkrát za sebou (Tři billboardy kousek za Ebbingem), protože vás po ní prostě baví jezdit. Hákonarsonova novinka sice končí vcelku příjemně, ale je to spíše výsledkem toho, že jste už konečně dojeli do konce. A když pak vidíte, že sama hrdinka skutečně v posledním záběru jede po prašné kamenité cestě vstříc nejisté budoucnosti, možná vám ta metafora s dálnicí nepřijde tak dětinská jako dosud. () (méně) (více)

dvopet 

všechny recenze uživatele

Hákonarson bohužel navázal na svůj předchozí úžasný film Berani takovým způsobem, že v zásadě zopakoval hlavní atributy (boj místních farmářů proti určité překážce, tentokrát ne v podobě nákazy, ale zosobněné družstevním monopolem). Přičemž opět vypráví z perspektivy silné ústřední postavy, byť s odlišným vyústěním. Příběh je narýsovaný a nemá čím překvapit včetně suchého humoru, obzvlášť pokud jste viděli předešlý snímek (spolier: srovnejte situaci, kdy farmář vyklopí z radlice svého bratra před budovou nemocnice vs. situaci, kdy farmářka vystříká cisternu mléka na budovu družstva). Pořád je to poctivá filmařina s výbornými herci (Sigurjónsson tentokrát v roli záporáka), působí to celé ale poněkud chtěně. Na fantastické Berany to nemá ani náhodou. ()

willy1 

všechny recenze uživatele

Začal bych asi tím, že nevidím žádný důvod v tom, proč tento snímek, tak jak už i sám plakát nebo trailer napovídá nepřirovnat k známému snímku Three Billboards Outside Ebbing, Missouri. Hlavní hrdinku máme, příběh který jí nutí postavit se vlivu lidí na vysokých postech také, tak vřele do toho. Celý příběh naší hrdinky, který se točí kolem mléka, mi přijde docela bizarní, ale co asi je toto téma na Islandu hlavním bodem rozporů a problémů tamních statkářů :D. S hlavní hrdinkou jsem se v průběhu příběhu rád ztotožňoval, jelikož si také nenechám líbit podobný tip problémů, proti kterým nikdo nebojuje a každý drží jazyk za zuby, hlavně aby vše zůstalo, tak jak je. A co říct na závěr? No zazpíváme si písničku a končíme... / režie 80% / scénář 60% / kamera 70% / hudba 100% / herecké výkony 80% / napětí 50% / střih 70% / kostýmy, masky 75% / // celkové hodnocení 73% // (viděno: kino) ()

kolemjdouc 

všechny recenze uživatele

připomělo mi to film Žena na válečné stezce.Těžký život lidi v poměrně nehostinném, skalnatém území.Kde lidé jen těžce vydobývají kousek pole ,silnice.Lidé chodí navlečení ve vaťákách,protože tam je neustále chladno.To není Německo ale Island! Konec se dal tušit .Ta ženská to nemohla sama zvládnout .Takže vykukům aspoň pořádně zavařila.A ostatním otevřela oči a dodala odvahu. ()

Renfield 

všechny recenze uživatele

Ebbing je od Reykjavíku daleko, lidé jsou odlišní, mají jiné problémy, třeba družstvo. Téma krav a ovcí je v těch nejsevernějších filmech poměrně časté, proto o jeho důležitosti nepochybuji. Více zaujalo dění kolem družstva, opravdu je něco takového na Islandu možné? Překvapivě by mi k příběhu sedl větší nadhled, občasný vtip, třeba i islandského ražení. Takhle film jako celek sice zaujme, ale pocitově spíše prošumí. Vyjma scény s mlékem, ta doslova irituje. 60% ()

Související novinky

Šarlatán má 10 nominací na polské Orly

Šarlatán má 10 nominací na polské Orly

24.04.2021

Polská filmová akademie zveřejnila kompletní seznam nominací pro Polské filmové ceny - Orly v rámci jejich 31. ročníku. Akademici letos vybírali ze seznamu celkem 130 děl, z čehož bylo 31… (více)

Reklama

Reklama