Obsahy(1)
Českým lvem oceněný dokument jednoho z nejvýraznějších dokumentaristů Miroslava Janka přináší divákům nejen prostý pohled do fungování organismu včelstva či na práci včelařů, ale nutí je k zamyšlení nad sebou samými. Hlavním hrdinou filmu je včela, tedy dnes velmi ohrožený druh a vedlejším hrdinou nebo spíš antihrdinou je člověk, jenž díky své pýše a chamtivosti se sám sobě stává nepřítelem, tedy dalším ohroženým druhem... „O tom, jak lidstvo směřuje k degeneraci, nechci mluvit filmem přímo a doslovně, ten pocit by tam měl být přítomen podprahově, jako kdyby vzorně upraveným záhonem nenápadně prorůstal plevel a tím kazil celkový dojem,“ říká o své filmové eseji režisér Miroslav Janek. Film nepojednává o včelařství, jakožto odnoži zemědělství, ale o včelstvu jako takovém. Společenství včel a fascinace jejich tajemnou a nezištnou existencí je ve filmu prvotním objektem zájmu. V doposud jen napůl prozkoumaném systému jejich společenství, v tajemném světě včelí kolonie je jedno jisté – každé včelstvo systematicky a neúnavně pracuje na zachování rodu, což se rozhodně nedá říct o lidstvu. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (17)
Hezký dokument s myšlenkou, která by měla být slyšet. Bohužel na druhou stranu moc nemusím takové ty řeči, jak jsou lidé hloupí a zaslouží si vyhubení - ne, ne, to zkrátka ne. Ale jak jsem napsal, jinak řemeslně nádherné, každý vystupující měl své opodstatnění a také jsem odcházel ze sálu o něco chytřejší, což je určitě plus. Vyhodnocení: Mnohem lepší než Všechno bude v pohodě ()
Vcelku pěkný dokument , který se bohužel nevyhnul všeobecným nářkům nad lidskou rasou a její zkažeností. Myslím, že kdyby se točil před 100 lety, určité typy lidí by naříkaly úplně stejně. Navíc tam občas padly, jistě v dobré víře, pěkné pitomosti , například, že člověk není schopen altruismu, jehož plody nebude čerpat. Škoda tohohle mudrování, byl bych se raději dozvěděl víc o včelách. ()
Stálice české dokumentární scény Miroslav Janek přišel letos s na první pohled možná zvláštní filmovou esejí na téma včela a člověk. Janek chtěl nejspíše vytvořit komplexní zprávu o tom, co je to včela a jak se k ní chovat. Janek je ale také zkušený filmař a ví, jak zaujmout poroty, které rozdávají filmová ocenění. Místo toho, aby nám včelu představoval klasickým televizním dokumentem, spojuje veškeré vědění o včelách do jedné dlouhé filmové eseje, kde nesejde na tom, kdo nám své myšlenky předává, ale co nám vlastně předává. Nezdržuje se titulováním respondentů, nebojí se s nimi vést dialog i když je schovaný za kamerou a nebojí se střihem propojovat zdánlivě nespojitelné. Nemůžeme se pak divit, že tento na první pohled ryze umělecký film bude mít úspěch u staromódních institucí jako je ČFTA. Co do stylu se tak asi nejedná o nějaký převratný počin. Ovšem může se jednat o nový pohled a nové zpracování toho, co to znamená včela. Rozšířenou verzi najdete na kritiky.cz. ()
Náhled do mysli včelařů a náhled do praktické včelařiny. Ze všech aznamenaných "mouder" se mi nejvíc líbilo "Lidi si pořád myslej, že nejsou součástí přírody a proto to tak vypadá", "Stav včelstev odráží stav společnosti", nebo "Bylo by to takové neštěstí, kdyby lidstvo zahynulo? Země by si konečně mohla vydechnout" Zajímalo by mě, jestli je to u včel podobné jako v jiných komunistických totalitních společenstvích jako třeba u mravenců. Zde každý dostane co potřebuje, když má hlad, ale nepracující by byl rychle odhalen. Dokonce mravence zraněného v boji odtáhne "záchranná služba" zpátky do mraveniště, kde se může léčit. Zde v dokumentu se objevila včela, která se vyvázala ze systému, ale měla hlad a šla do úlu loupit. "Je jako lidi" komentuje to včelař. Potěšil výstup Brabence. ()
Zkušený dokumentarista Miroslav Janek tentokrát natočil oříšek, se kterým si moc nevím rady. Filozoficko-hudební dokument o včelách a včelařství. Pokud se ptáte, jak s tím souvisí Vratislav Brabenec, tak odpověď je snadná: stejně samozřejmě jako velryby. A totéž platí o tom panu dirigentovi, co tam připravoval nějakou náboženskou klasiku. Z tohoto celku mi prostě všude něco trčí, bez ohledu na to, z jakého směru se dívám... ()
Galerie (3)
Photo © Mimesis Film
Zajímavosti (3)
- Voiceovery četby z knihy Radomila Hradila „Včely a jejich svět“ předčítá ve filmu s naléhavostí sobě vlastní autistický klavírista Denis z Jankova Normálního autistického filmu (2016). (thoreau)
- Dokument podpořil Státní fond kinematografie částkou 1,7 milionů korun. (SONY_)
- Název snímku odkazuje na známou sentenci: „Všechno bude nakonec v pořádku. Pokud to není v pořádku, není to konec.“ Autorství je přikládáno více autorům, ale nejčastěji je spojováno s Johnem Lennonem. (sator)
Reklama