Výlet do přírody

Nádherný Maupassant, na něj by se zde nemělo zapomínat. Všechny Maupassantovy povídky by se mohly zfilmovat, pokud by se našel kongeniální režisér jako byl Jean Renoir. Jean zřejmě neměl tak vysoké umělecké ambice jako jeho otec Auguste. Nejpíš se to dá pozorovat u scény na houpače (viz též plakát), Augustova (nedosažitelná) krása je u Jeana nahrazena lehkostí, jíž se vyznačuje celý jeho film. O to lépe se tu odráží nostalgie, večně překrývající vzpomínku na jeden slunečný den na venkově. (18.06.2020)

Asi najlepší krátkometrážny film aký som v živote videl. Renoirova réžia je tradične hravá, vtipná, alegorická, nostalgická s nezvrátiteľnou trpkosťou. Výlet do prírody je esenciou života, kde láska naráža na spoločenské nedostatky doby a prostredia a kde sa väčšina dôležitých okamihov odohráva "mimo dialóg". Tým, že Renoir film nedokončil "podľa plánu" len dodáva snímke ohromnej účinnosti. Čas plynie, ocitáme sa na plavbe jazera s hustým dažďom, ktorý značí to, ako čas neúprosne letí a osud nie je možné vrátiť späť. (14.07.2022)

Virtuosní miniatura. Staromilec si pošmákne. Takhle nějak si představuju atmosféru belle epoque, než se to v Evropě všechno tak nějak podělalo. Nevinnost a idyličnost - tragično přítomno toliko ve formě nenaplněné lásky. Inteligentní dialogy - na tom se mimochodem pozná dobrý scenárista, že i bezvýznamné klábosení dovede předvést na takovéto úrovni. Dobrý je i ten francouzský nenucený charm, taková ta elegance, šmrnc, esprit, co oni v sobě mají. Uměleckého účinku se zde dosahuje prostými prostředky - žádné efekty, žádné extrémy, "pouze" poctivé řemeslo. A tak to má být. (17.01.2016)

Dokonale poetické dílko, slovem i obrazem. Oslava venkova, aniž je zatracován život měštákův. Jedno odpoledne na venkově a 40 minut délka, a přesto má tento film všechno, co má správný film mít. Skvělé herce, humor, poetiku, úžasnou kameru i závěrečnou pointu. Film, který svou nadčasovost dokáže každému, kdo mu věnuje svůj čas. Scéna na houpačce je pro mě naprosto nepochopitelná, vzhledem k době vzniku, protože kamera jako by se houpala na houpačce taky a přesto vše to působí naprosto přirozeně. "Ne nous derrange pas! Nous sommes extrêmement occupé." (Neruš! Jsme velmi zaneprázdněni. :-)) (05.05.2008)

Moje první setkání s tvorbou Jeana Renoira dopadlo podle mých představ. "Výlet do přírody" se soustředí na jedno zdánlivě obyčejné odpoledne na venkově, které se v posledních minutách mění v něco mnohem osudovějšího – nedokončenost filmu (roky mezi úvodním dějstvím a závěrem jsou shrnuty ve dvou větách) paradoxně umocňuje jeho vyznění. Okouzlení poetickým realismem si někdy v budoucnu mile rád zopakuji. 8/10 (06.10.2010)