Svatá Maud

"Saint Maud" je skutočne skvelou temnou psychologickou sondou do života mladej zdravotnej sestry Katie/Maud, ktorá verí, že k nej prehovára Boh a je rozhodnutá za každú cenu spasiť dušu svojej umierajúcej pacientky Amandy. Film vyzerá skvele. Jeho temná atmosféra je silne cítiť a cítime ako sa Maud čím ďalej tým viac utápa vo svojej ceste za pochopením a ako neustále premýšľa čomu vlastne má veriť. Je tam nejaká vyššia bytosť? Alebo bola hlúpa? Alebo jeho myšlienky nesprávne pochopila? Pôsobí to miestami ako veľký trip. Myslím si, že film bol počas svojho runtimu neustále dobrý a Morfydd Clark podala fantastický výkon, no kde pre mňa film zažiaril bolo jeho záverečných 20 minút, ktoré boli absolútne perfektné. Nemám čo vytknúť. Nič viac než len absolútne ohromenie, ktoré zakončí skutočne desivo nádherným momentom, ktorý nebudem v žiadnom prípade spoilovať. Myslím si, že tvorbu Rose Glass budem sledovať asi aj ďalej, lebo skutočne priniesla poriadnu chuťovku, na ktorú človek tak skoro nezabudne. Nemôžem povedať, že by ma to totálne ohromilo, no svojim záverom si ma to absolútne získalo. Myslím si, že keby sme nemali tie časti v strede, kde sa Maud snaží pochopiť cestu a prichádza o svoju vieru a naopak by sme celý čas boli v dome Amandy, tak by film pre mňa bol perfektný. Hodnotenie: B+ (28.02.2021)

Tento horor je žiaľ pre mňa miernym sklamaním, čakal som totiž akciou nabitý snímok o exorcizme, no opak je pravdou. Vlastne sa tam toho veľa nestalo. Väčšinu času totiž sledujeme jednu sfanatizovanú husičku, ktorá sa snaží svoju smrteľne chorú pacientku obrátiť na vieru. Až v záverečných minútach konečne dôjde k niečomu zaujímavejšiemu. Myslím ale, že to mnohým stačiť nebude. Našťastie má film aj viaceré svetlé stránky: Hlavná protagonistka hrá výborne, tá jej svetecká posadnutosť diváka nijako neubíja, jej mimika tváre a niektoré činy dokážu dokonca dobre pobaviť (stretnutie v bare vedie). Keby sa ešte prepalcovala krížom, možno by som hviezdu prihodil. (26.09.2020)

Saint Maud je extrémní slow burn, který při sledování opravdu bolí a jde holt znát, že jej režíruje žena. Je to vyloženě Drama pro jeptišky, lesby, podivné individua a intelektuály. S hororem má Saint Maud společného velmi málo z celé stopáže možná tak 5 minut na konci a na Drama filmu chybí emoce i zajímavější příběh. Hlavní hrdinka je extrémně nesympatická a nezajímavá, tempo pomalejší být už ani nemůže a pokud si libujete ve filmech, kde se za celou dobu nic nestane, tak prosím. Tohle mě vyloženě uráží. Jedna hvězda za vtipnou scénu v baru a druhá za finále, které alespoň trochu naznačilo, že sledujeme "horor", ale bohatě by mi stačilo pustit si 5 minutový klip na youtube než se 80 minut nudit u téhle nábožensko-lesbické telenovely, která ve mně vyvolala zájem asi jako pavouk na stropě. Dost možná se začnu modlit k bohu, jelikož jsem měl v plánu na to zajít do kina a to bych se nejspíš nechal už raději ukřižovat. Příběh***, Akce>Ne, Humor>Ne, Násilí*, Zábavnost*, Hudba***, Vizuál***, Atmosféra**, Napětí*. 4/10. (02.02.2021)

V první řadě nechápu, proč dal na ČSFD tomuhle filmu někdo zavádějící nálepku horror. Protože pojednává o otázkách života a smrti? Ano, pro někoho jsou taková témata jistě horrorová, neboť současní lidičkové myšlenky na smrt bázlivě vytěsňují. Nebo kvůli několika halucinačním scénám jurodivé masochistky Maud? Ale kdeže, spíš než o horror se jedná o psychologické drama. A s pořádným artovým ocasem, je vidět, že mladá pí rejžová není žádná tuctová, povrchní a duchoprázdná slečinka. A i když možná někteří řadoví fanoušci vampyrismu a zombismu budou trochu zklamaní, u mne naopak vládne velká spokojenost. Hodně příjemná hoďka a půl, během které jsem ani jednou nečuměl do mobilu, což je neklamné znamení mého nejvyššího diváckého zaujetí. S chutí zaokrouhluju nahoru za úžasnou Morfydd s úžasným jménem, za závěrečnou scénu a za mnoho dalších podnětů. A Bůh Otec šprechtí velšsky, cool. (03.02.2021)

Omnoho viac psychologická dráma o osamelosti, než nadprirodzený horor s náboženskou tematikou, ale samozrejme táto kombinácia sa vôbec nevylučuje. Rose Glass sa našťastie nesnaží divákovi nanútiť vlastnú verziu udalostí, i keď príklon k tomu, kde je asi pes zakopaný, tu je. Atmosférická záležitosť so skvelou Morfydd Clark, pri ktorej ale budete mať dojem, že neprináša nič nové a že ste niečo podobné už niekoľkokrát videli, i keď si zrovna neviete spomenúť na konkrétne filmy. Nejde priamo o kritiku viery, skôr o to, kam človeka môže dostať zúfalstvo a spomínaná samota. Každý extrém je totiž škodlivý. 70% (04.09.2023)