Posluhovačka

Měl jsem co dělat, abych u tohoto snímku neusnul nudou. Sarkasmu je chvílemi fajn, ale ve výsledku to stejně nemá žádný význam(z určitého pohledu může být konec chápán jako happyend). Herci mě většinou nudili. Vyhodil bych z trojice drama/romantický/komedie jednoznačně to poslední. Tento film není komedií ani omylem. Raději svůj čas vložte do jiného kvalitnějšího a rozumnějšího snímku. (17.12.2006)

Vztah mezi stárnoucím mužem a mladičkou dívkou je jedním z velice frekventovaných témat světové kinematografie. Z řady snímků svého druhu Posluhovačka nijak výrazně nevyčnívá. Je to film, který snese spíš televizní obrazovku než filmové plátno. Příběh je zpracován komorním způsobem a jeho rozuzlení není překvapivé. Tváře herců jsou nicméně neokoukané a zejména Jean-Pierre Bacri disponuje slušnou dávkou charakterního herectví a zkušenostmi, takže jeho postavě se dá věřit. Scénář navíc neobsahuje žádné nelogické kotrmelce a la Hollywood. Takže celkově za 50 %. (12.01.2007)

Je pravda že konec filmu je absolutně o ničem,prostě film končí pohledem hlavního hrdiny do moře.Film pojednává o tom jak si starší rozvedenej muž najme na uklid mladou holku a postupem času spolu skonči v posteli,hlavně teda díky snaze posluhovačky,Chlapovi je to celkem šumák že spí s mladou holkou,je to takový mrzutý starší chlápek bez jiskry.Poté co se opět střetává se svou byvalou která ho neustále obtěžuje odjíždí na venkov ke svému dávnému kamarádovi,bohužel pro něj si mladá posluhovačka vydupe cestu sním.Na venkově si jakuž to tak bývá mladá posluhovačka nabrnkne sobě rovného hocha a je po lásce.No jo tak to v životě holt chodí.Mladá žába okouzlí starého páprdu(samozřejmě ve většině případů dobře zabezpečeného) ten ji zahrnuje vším možným a pak si stejně najde sobě rovného(ve většině případu je stejně za vodou protože se stačí dobře zabezpečit na zbytek života,takové případy chodí dnes a denně po ulici,stačí si jen všímat) (05.10.2008)

Vůbec to nebylo špatné, prvních 20 min je ale hrozná nuda. Úlohou Jean-Pierre Bacria je hrát starého, nemastného a neslaného. To se mu tedy dařilo. Úlohou Émilie Dequenne bylo hrát blbou (nepoužívá vysavač), chudou a hodnou i když trošku šlapku. To se jí taky povedlo a nenechte si ujít závěr...prostě jako v životě, takže žádná Steelová. (11.04.2010)

Tihle osamocení brouci středního věku jsou pro mladší samičky příliš snadnou oběťí. Vůbec ze všeho nejradši mám romanticky založené dívky v mercedesu, s kabelkou od Luis Vuitton, hodinkama od Gucciho, kostýmkem od Huggo Bosse a osmdesátiletým podnikatelem v posteli. Tomu já říkám lásky 21. století . (10.09.2008)