Hřích

Film je na můj vkus až příliš naturalistický ve snaze vykreslit středověk ve vší jeho odpornosti a špíně. Končalovskému snad šlo o zdůraznění kontrastu mezi božskou krásou Michelangelových děl a hnusem, v němž se rodila. Možná v tom viděl i paralelu mezi vznešeností ruského umění a nizkostí poměrů, z nichž také vyrůstalo. Michelangelo zde ale tím pádem není vykreslen nijak přitažlivě a divák si tak k němu nemůže vytvořit nějaký hlubší vztah. Snímek tak působí až příliš chladně a odtažitě. (05.03.2023)

Říčný poutník. Faustovský Mesiáš. Zná nuzný, hýřivý šat, který dýše. Vší vlčí čas. Živí jej, stravuje kamenný řád, kterým omítne mecenáše, Mrakomory. (23.12.2022)

Michelangelovým hříchem bylo, že zestárnul a zemřel, jak to ostatně (později) pociťuje i on sám: Obtížen léty, hříchy pokálený, / jež trapným zvykem ve mně vkořenily, zlým jedem živím srdce své i žíly, / zřím dvojí smrti vstříc, neschopen změny. (Přkl.: Jiří Pechar). Jeho spoluhráč a zároveň i protihráč Andrej Končalovskij založil svou koncepci na něčem jiném, na Dantových "visiones". Přiznává, že objev skutečnosti, že Michelangelo byl znalcem a vykladačem Danta, byl pro něho klíčovým. Pokusil se tedy (to už nejsou jeho vlastní slova) vklínit mezi tyto dva renezanční monumenty a pojednat prvního podle druhého. Končalovskij: Dante popisuje, jak procházel lesem a potkal poutníka, a jaká byla jeho zkušenost, když procestoval všechny okruhy pekla: "Zanech vší naděje, kdo sem vcházíš". A o tom je můj film - to je moje vize Michelangelova života. Michelangelo touží po stále (dnes by se možná řeklo) "větší kvalitě": krásnějším a větším sochám, obrovitějším kusům mramoru, výše postaveným mecenášům, větší oblibě a většímu majetku. Jeho naděje a touhy ho však zavádějí do vnitřních rozporů, oportunismu a lži... V obsahu se mluví o nějakém "největším hříchu"; Končalovskij o něm nemluví, i já se domnívám, že se ho Michelangelo nedopustil. Myšlena tím může být samozřejmě jen superbia, čili hybris, čili pýcha, kterou následuje pád. (23.12.2022)

Namiesto klasického komentára citujem úvod z knihy Agónia a extáza, čo je asi najlepšia životopisná kniha, akú kto kedy napísal: "Akože môže, pani, toľká sláva z balvanov alpských, z týchto sôch a rytín naďalej skvieť sa nad ich tvorcom skrytým, ktorý už dávno v prach sa rozpadáva?" (autorom veršov je samotný Michelangelo). (23.12.2022)

recenze: https://www.imdb.com/title/tt6458228/criticreviews?ref_=tturv_sa_5 ruská recenze: https://rg.ru/2019/11/11/v-moskve-proshla-premera-filma-andreia-konchalovskogo-greh.html vydatný rozhovor s Končalovským: https://rg.ru/2018/10/24/andrej-konchalovskij-moj-film-eto-moe-videnie-zhizni-mikelandzhelo.html (70%) /Poznámka: Ztělesnitel Michelangela ALBERTO TESTONE by měl být ve zdejších titulcích uveden na prvním místě/ (01.03.2021)