Hrozny smrti

Vôbec nechápem, prečo je B. Lahaie uvedená na prvom mieste, keď tu mala len krátky štek a herečka, ktorá tu hrala prím nie je ani uvedená. V rámci svojich skúseností však bola táto blondínka príjemné spestrenie :). Horšie to bolo so samotným snímkom. Prišlo mi to tu ako na hojdačke. Skvelé, ponuré miesta s príjemnou, gotikou zaváňajúcou atmosférou sa tu striedali s totálnou nudou a amaterizmom niektorých hercov. Niektoré masky boli fajn, tak akurát slizké a nechutné, čakal som však väčší masaker, niektoré scény po gore priam volali. S tým súvisí aj samotný koniec, prišiel mi dosť úbohý a halabala odbitý, párkrát sa vystrelí z pušky, trocha krvi a hotovo. To sa mi zdalo málo, aj preto tento film radím k ukážkovým príkladom premárneného potenciálu. 60/100 (04.03.2015)

Tak z tohoto filmu mám rozporuplné pocity.Ze začátku mě vtáhl a držel si mě svojí hustou atmosférou,ale musím uznat,že čím víc se to blížilo ke konci,tak tím víc napětí opádávalo.Což je obrovská škoda.Po herecké stránce to nebyla taky žádná sláva.Naopak musím ocenit dobrej nápad.Nejedná se o žádná shnilé mrtvoly(zombie),ale o nakážené(nevím jak jinak to nazvat,pěkně to definoval kápo Flipnic) dosud živé bytosti,Výběr lokace musím taky pochválit a vydařené byly i gore efekty.Vytknout ale zase naopak musím nelogičnost a taky stupidní chování postav.Což je sice v mnoha hororech a většinou se nad to dokážu povznést,ale tady mi to prostě nešlo.Mám to tak mezi 3-4 hvězdama.Ale jelikož musím uznat,že na téma zombie,nakažení,infikovaní.... je to jeden z těch lepších filmů.A navíc to nikdy nesklouzlo tak nízko abych se u toho nudil.Takže se příkláním ke 4 hvězdám.A myslím si,že tento film můžu s klidnou vůli doporučit (03.06.2015)

Prechválený, avšak skrz naskrz priemerný a ničím výnimočný nákazový horor. Má to rýchly rozbeh a začiatok je vážne cool, len keby si zvyšok filmu držal aj nejakú súvislú príbehovú kostru a nespočíval len v neustálom pobiehaní a opakovanom stretávaní nenakazených, ktorí sa po chvíľke nakazenými byť predsa ukážu. Nuda. 50% (09.09.2013)

Jean Rollin patří vedle Jesúse Franca mezi nejpřeceňovanější režisérské osobnosti v oblasti brakových filmů. Někteří tvůrci záslužně prosluli tím, že navzdory omezeným rozpočtům dokázali schematické sekvence ozvláštňovat, případně že z pokleslých příběhů dokázali vytáhnout dramatický potenciál a na něm vystavět vyprávění. Rollin se naproti tomu ukazuje jako zoufalý patlal, který totálně zadrbe jakýkoli potenciál svou marnou režií. Extrémně je to patrné právě v "Hroznech smrti", které by schopnější režisér dokázal proměnit v decimující intenzivní horor, ale Rollin silný scénář promění ve formálně tristní naivitku. Kdesi v nitru snímku se lze dopracovat potenciálu ke skličujícímu unikátnímu hororu, který převrací koncept apokalyptických zombie filmů. Zatímco ty zpravidla situují většinu dění do interiérů, které coby symboly domova postavy chrání vůči zlu přicházejícímu zvenčí, tentokrát hrdinka prochází přízračnou krajinou pustých francouzských hor se starými kamennými usedlostmi a rozpadlými domy. Agorafobický motiv je pak v druhé polovině spojený s klaustrofobickou paranoiou, když se ukáže, že zdejší vesnice a stavení neskýtají žádný útěk před nákazou, která se venkovem šíří. Podobně jako Romerovy "Crazies", z nichž snímek výrazně vychází, se místa civilizace stávají místem rozpadu civilizační racionality a pospolitosti, když jsou lidé nákazou připraveni o rozum. Zábavnou kuriozitu pak představuje ryze francouzský motiv šíření nákazy, které zde probíhá skrze nakažené hrozny a z nich vyráběné víno, což pak do role spasitelů světa a likvidátorů nakažených pasuje pijáky piva. Bohužel všechny uvedená pozitiva a potenciál jsou utopeny v patlalském zpracování a nedramaticky realizovaných sekvencích i vše zastřešující nemotivovanosti a nedotaženosti. (10.05.2015)

(obsahuje spoiler) Zatraceně nevyvážený film. První polovina vynikající pětihvězdná podívaná – napětí, atmosféra, hnus (a pro místního horor-chytráka – bez logických lapsů, viz slepá dívka a cesta). Později ale už opravdu přibývá nepochopitelného jednání postav, divných střihů, špatně situované hudby, ale většinou v takové míře, že se to dá u podobného kousku odpustit. Závěr však „překonal“ očekávání. A tím mám na mysli jednání hlavní „hrdinky“, která by spíš měla děkovat za svou záchranu, než se zachovat – no jako ženská. Nebo přece jen byla nakažená, jen bez vnějších příznaků? Těžko říct. No co si z toho vzít? To je docela jasné, bez morálního ponaučení to nejde (najděte si jej sami) a příroda je mocná! A na závěr, možná se pletu, ale vidím v tom pěknou francouzskou reakci na Romerovy úspěchy (a to především Crazies (1973), jen možná ještě o kapku lepší). (13.11.2012)