Režie:
Josef RovenskýKamera:
Karel DeglHrají:
Jiřina Štěpničková, František Kovářík, Hermína Vojtová, Jaroslav Vojta, Vladimír Borský, Ella Nollová, Marie Glázrová, Marie Bečvářová, František Hlavatý (více)Obsahy(1)
Vesnické drama o tragickém vyvrcholení vynuceného manželství. Film financovala brněnská společnost, která vyžadovala zásahy do obecně známé předlohy. Důvodem k přesunu místa děje a k přepsání dialogů do odpovídajícího dialektu byla představa o větší spektakulárnosti efektních vlčnovských krojů. Jejich výrazná barevnost přivedla producenty na myšlenku natočit několik davových krojovaných scén (svatba) na barevný materiál. V zahraničí zpracované části barevné kopie však nebyly v běžné distribuci využity. Dalším požadavkem bylo zdůraznění kladného vlivu katolické církve a smířlivější závěr. Ve filmu je tedy značně rozmělněno úderné a příkladné dramaticky zkratkovité finále. Také pojetí některých postav (Francek) sotva odpovídalo náročným představám autorů předlohy. Přesto patří Maryša v pojetí režiséra Rovenského mezi nejvýznamnější díla české kinematografie první poloviny 30. let. (CS Film)
(více)Recenze (36)
Maryša Jiřina Štěpničková krásná jako obrázek, despotický mlynář Vávra Jaroslav Vojta, chamtiví Maryšiny rodiče František Kovářík a Hermína Vojtová, milující Francek Vladimír Borský nebo uhrančivá Rozina Marie Glázrová zdobí hereckými výkony tuto klasiku Bratří Mrštíků, kterou na filmové plátno zdařile převedl nestor československého filmu Josef Rovenský. ()
Od začátku jsem to bral jako dobové natočení mé oblíbené klasiky. Vávra byl podle mých představ bezcitného manžela, stejně jako je Maryša psychicky silná žena a Francek jako chlapec, kvůli kterému stojí 2 3 roky čekat. Ale je tam moc záběrů mimo a celý film jsem čekal na známý konec (To kafe je nějaký divný - Nediv se, vždyť je od žida. - Proćs ho nekoupila v konzumu? - Měli zavříno) a oni to tentokrát uhraji bezeslovně. A k tomu ho ještě zbytečně natáhnou tím, že vidíme jak se sběhávají k Maryše coby manželotravičky. ()
Díla autorů českého kritického realismu se těšila u filmařů vždy velké oblibě. V průběhu třicátých a čtyřicátých let byly postupně zfilmovány romány Raisovy, Klostermannovy, Jiráskovy, Winterovy, Baarovy, Svobodovy i díla Čapka-Choda a Ladislava Stroupežnického. V roce 1935 přikročil režisér Josef Rovenský k adaptaci stále populární hry bratří Mrštíků, k Maryše. Dramatický příběh nešťastné lásky a upřímné nenávisti neztratil ani dnes nic ze své monumentální tragické atmosféry. I dnes ohromuje urputnost a zaslepenost Maryščiných rodičů, kteří svou jedinou dceru vehnali do sňatku se zlým a násilnickým mužem. I dnes dojímá čestná a věrná láska Francka a i dnes mrazí ve scéně Vávrovy smrti. Rovenskému se obdivuhodně podařilo všechny tyto důležité rysy vystihnout s neobyčejnou dávkou syrovosti v intencích moderního filmového jazyka a řemesla. Pro hlavní roli byla vybrána vycházející hvězda pražského divadelního světa Jiřina Štěpničková, která se ne vlastní vinou stala na další léta prototypem tragické venkovské dívky. Citlivě tlumené moderní herectví rezonuje i v kreacích Františka Kováříka, Elly Nollové, Marie Glázrové i obou sourozenců Vojtových. Upravený (smířlivý) konec měl apelovat na ryzost charakteru i nezdolnost a víru pravé lásky, které však tvůrci kritického realismu záměrně potlačili. Že je filmová Maryša dílem skutečně výjimečným potvrzuje i fakt, že se snímek dočkal řady tuzemských i mezinárodních poct. ()
Smutné svedectvo o dôsledkoch javu, ktorý dodnes v mnohých ohľadoch pretrváva aj na Slovensku, totiž o rodičmi dohodnutých manželstvách, na základe čo najvýhodnejšieho spojenia majetkov alebo v záujme poskytnutia hmotnej výhody jednej z rodín budúcich manželov. A o ľudskom trápení a nešťastí, ktoré takéto umelé vzťahy často prinášajú. Miestami naivné, celkovo trochu smiešne spracované. Neviem si totiž predstaviť pobehovať dedinčanov okolo statku v krásnych, prevažne bielych krojoch, bez toho, aby bolo zafúľaní ani prasiatka. O ošípané, spoločne s koňmi, kravami a inými domácimi zvieratami sa totiž museli dennodenne starať. Na druhej strane historicky cenné, pretože bez takto krojovo a nárečovo rázovito sfilmovanej divadelnej hry, by sa mnohé z ľudových moravských zvyklostí každodenného života nedochovalo vo vizuálnej pamäti. Takže celkovo spokojnosť. ()
Převedení Maryši je v podstatě konvenční, moravský dialekt zní v ústech některých herců docela vtipně. Jenom bych opravil Karlose80, na barvu se natáčela scéna svatby kvůli barevnosti krojů, taková kopie se dokonce promítala na premiéře (takže by v podstatě šlo o první český film s výrazným podílem barvy), bohužel běžné kopie byly z finančních důvodů černobílé a pokud vím, nikdo pokus o rekonstrukci neprovedl. ()
Reklama