Reklama

Reklama

V paprscích slunce

  • Rusko V lučach solnca (více)
Trailer 1
Rusko / Německo / Česko, 2015, 106 min (Alternativní 90 min)

VOD (1)

Obsahy(1)

Severokorejská dívka Zin-mi se připravuje na oslavy výročí nejvyššího vůdce Kim Čong-ila. Uznávaný ruský dokumentarista Vitalij Mansky dostává povolení sledovat celou její rodinu. Ovšem je mu umožněno filmovat pouze podle pečlivě připraveného scénáře, aby nic nenarušovalo obrázek života spokojeného lidu. Přesto je snímek úplným opakem propagandy. Dokumentaristé totiž nechali běžet kameru i ve chvílích, kdy jsou scény předem aranžovány severokorejskými „režiséry". Nebo ji namířili na usvědčující detaily, které mistrům manipulace unikly. Záběry, které neměly nikdy vzniknout, umně vložili do příběhu o zdánlivě šťastném životě v novodobé potěmkinovské vesnici. Film V paprscích slunce portrétuje Severní Koreu asi jediným možným způsobem – jako nezáměrnou situační tragikomedii. (Bontonfilm)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (132)

bery71 

všechny recenze uživatele

Nový film Vitalije Manského s českou stopu (koproducenty jsou i ČT a naši oblíbenci Remunda s Klusákem) určitě stojí za to. Sledujeme život jedné severokorejské rodiny: jak večeří, chodí do práce, do školy - prostě normálně fungují. Vtip je ovšem v tom, že to celé nerežíruje Vitalij, ale dvojice úředníků s cílem vytvořit dojem schválený stranou a velkým vůdcem. Kamera ale běží v chvílích korejské režie dál a mi tak vidíme, jak se dětem vysvětluje, že se tváří málo vesele, zaměstnanci málo tleskají a tanečníci netančí dost patrioticky. Je to skutečně zajímavý - místy tragikomický pohled. Dokument má jednoznačně filmové kvality s množstvím kamerových a zejména zvukových prvků, která umožňují si tvůrcům brát svoje dílo zpět a nenechat si vnutit náladu a tempo pouze tím, co je ukazováno navenek. Je to tíživé a mrazivé. Ale čí obraz to vlastně vidíme? Spíše než o konkrétních lidech je to film vypovídající o režimu a o tom, jak chce působit. Vitalij to ví a snaží se blízkost dotvořit detailními jemnými záběry na protagonisty (občas k tomu hrají melancholické housle s piánem). Nakonec nemáte na vybranou a film vám jasně říká, co si máte myslet: jsou to smutní, zmatení lidé, kteří nic jiného než drezuru a propagandu neznají. Jednak nemám rád, když je takhle message filmu podsouvána a jednak si tím nejsou jist. Možná by šlo podobný dokument natočit před pár desítkami let i u nás. Možná že si Severokorejci doma nadávají na Kima stejně jako se nadávalo tady a možná je průměrnýmu dělníkovi politika u prdele, jako je všechno u prdele průměrnýmu Čechovi. Fakt nevím. Pořád je ale V paprscích slunce unikátní zážitek, kterej se hned tak nemusí opakovat. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Až dosud jsem měl za to, že Orwellův 1984 vyjadřuje diktaturu ad extremum. Snímek mě přesvědčil o tom, že v KLDR roku 2015 už Oceánii roku 1984 v mnohém překonali. 1) Pár detailů ze života: - bubeníci dávajíci povel, kdy a jak dlouho se má tleskat, - usínající kluk na přednášce veterána korejské války, - zimomřivé děti ohřívající si ruce nad tělesem ústředního topení ve třídě, - oblečení v kabátech ve škole, v továrně i na schůzi._____ 2) Výuka ve škole stojí za zvláštní zmínku._____ 3) Veřejné prostory - čisté, pusté a prázdné - nablýskaný koncentrák._____ 4) Večeře "doma" s asi dvaceti mističkami je očividně bohatší, než jakou dostávají turisté v hotelech pro zahraniční návštěvníky. Hnusné studené bílé zářivkové světlo v bytech připomíná vyšetřovny Ministerstva lásky._____ 5) Malý terminologický slovníček. Zakladatel režimu Kim Ir-sen je Veliký maršál nebo také Věčný prezident. Jeho následník, Kim Čong-il je Inteligentní nebo také Drahý vůdce. Další v řadě, současný Kim Čong-un je pak Milovaný a Vážený maršál či také Vynikající soudruh._____ 6) Natočit budovatelský dokumentární film podle severokorejského scénáře s využitím lokálních naturščiků je fakt crazy nápad. Pokyny korejských režisérů by byly úsměvné, kdyby z toho všeho nešla hrůza._____ 7) Přemýšlím, co bych mohla udělat pro milovaného maršála... pláče osmiletá Zin-mi Leeová. Ruský režisér ji přes tlumočníka radí, aby myslela na něco hezkého. Dívka začne recitovat jednu z režimních manter: Vstupuji do slavného korejského Dětského svazu založeného Velkým maršálem Kim Ir-senem, vedeného Milovaným a Váženým maršálem Kim Čong-unem a slibuji, že budu vždy a všude myslet a jednat v souladu s duchem velkých maršálů podle učení Milovaného a Váženého maršála Kim Čong-una, abych se stala spolehlivou zálohou budování komunismu podle podle zářného revolučního hnutí čučche, pokračujícího z generace na generaci. Tak přísahám._____ 8) Mezinárodně známý 52letý scénárista a režisér dokumentárních filmů Vitalij Vsevolodovič Manskij podrobně a velice zajímavě vypráví o okolnostech filmování. _____ 9) Režisér o natáčení: ...severokorejští odborníci, které nám přidělili, neznají moc dobře moderní technologie. Například nevěděli, že v kameře máme dvě paměťové karty, na které se natáčí. Nám se podařilo odevzdávat jim kopii natočeného materiálu a originál nám zůstal. A to ještě kopii, kterou jsme před odevzdáním sami zcenzurovali. Pod různými záminkami jsme se vytráceli, abychom to mohli udělat. Například kameraman předstíral, že se mu zvedl žaludek, na chvíli se vzdálil a v ústraní promazal záběry, o kterých jsme věděli, že by je Severokorejci rozhodně nepustili. I tento námi zcenzurovaný materiál u nich ale vyvolávat velmi silnou paniku a alarm. Každý den našli něco, co je rozzuřilo, byly to stále samé problémy a výtky. Kdybych měl evropskému posluchači popsat, proti čemu měli výhrady, tak to bude těžko pochopitelné. To jsou pitomosti za hranicí lidské představivosti. Například jim nesmírně vadilo, že jsme ve filmu měli záběr na květiny, který v popředí částečně zakrýval list stromu. To podle nich prostě nešlo. V jejich ideologii, to není ani mytologie, je květ symbolem zemřelého vůdce, což je něco posvátného. Takže nelze, aby ho něco zastiňovalo. Takových pitomostí je spousta. A nedá se o nich ani říct, že by naplňovaly život v Severní Koreji. Ony ho nahrazují. Dodržování všech těch hloupostí je život v KLDR._____...štěstí v Severní Koreji vzniká pouze na příkaz. A když příkaz přestane platit, lidé se vracejí do toho stavu, který… uvidíte ve filmu._____Třeba jsem navrhl, že by dětská hrdinka mohla v jedné scéně jet autobusem do školy, a říkal si, že do filmu propašuji ruch ulice. Pak jsme přišli na liduprázdné náměstí, kde uprostřed byla fronta lidí čekajících na autobus. V místě, kde dřív ani nebyla zastávka. Normální režisér by řekl, nezlobte se, končím. Ale já si řekl, že natočím tu lež. Protože lež nahradila život, normální život tu neexistuje._____Vzali mě do velína, kde byly počítače, ale když jsem pohnul myší, na ploše se zobrazily jen Windows a bylo jasné, že počítače nejsou ani propojené s klávesnicí. Je otázka, pro koho se toto představení vytváří._____Natáčeli jsme v metru. V Pchjongjangu cizinec nesmí do metra bez doprovodu a může projet jen dvě zastávky. Takže celkem smí vidět tři stanice. Mají speciální trasu pro cizince - na určené zastávce vstoupit a na jiné určené vystoupit. Nepodařilo se nám natočit vše potřebné během dvou zastávek a poprosili jsme, ať můžeme jet o kousek dál. Odpovědí bylo kategorické ne. Navrhli nám jet zpátky a tak záběry dokončit. Vysvětluji, že při opačné cestě budou ve vagónech jiní lidé. Na to doprovod: to není problém... Na jejich příkaz celý vagón vstane, přejde nástupiště a posadí se do vagónu vlaku, který jede opačným směrem. To vše mlčky a bez jakékoli diskuse._____V Koreji není žádný strach. Už ne. Zůstal v předchozích generacích. V Orwellovi se člověk snaží schovat se před Velkým bratrem a tady člověk žije pro něho: stále se snaží ukázat mu svou lásku a oddanost. Pokud o takovou možnost přijde, pak teprve cítí svou méněcennost._____ 10) Režisérovi se po dvouměsíčním natáčení podařilo propašovat natočené materiály ze země. Jak, to tají._____ 11) Název snímku se vztahuje k oficiálnímu jménu Kim Ir-sena - Slunce. Hlavní národní svátek je Den slunce, tedy den narození Kim Ir-sena, od něhož se odvozuje nový severokorejský letopočet. V současnosti je tedy rok 106._____ 12) Film je chvílemi nudný, opakují stále stejné situace. Kdyby byl o půlhodinu kratší, neváhal bych s pátou hvězdičkou. () (méně) (více)

Reklama

Rockerman 

všechny recenze uživatele

Plačící Zin-mi, která nechápe otázku, aby si vzpoměla na něco hezkého se mi vryje do paměti! Samozřejmě, že by bylo lepší natáčet dokument bez všudypřítomného doprovodu a poptat se obyčejných lidí na život v "komunistickém ráji". Možná však snímání "skrytou kamerou" má větší výpovídající hodnotu. Je to smutná podívaná na lidi s vymytýma mozkama, klanějícím se třem Kimům, kteří si žijou, jak prasata v žitě a na svůj národ sesílají hladomor a tyranský režim a ti jim za to ještě děkují. Podobné šaškárny jako překračování plánu na 200%, vyhlašování nejlepších zaměstnanců a další blbosti jsme si, naštěstí v menší míře užili sami dost. Komunismus považuji za největší svinstvo v lidských dějinách a proto doufám, že už se k nám nikdy nevrátí (?). ()

zette 

všechny recenze uživatele

Ja jsem vdecny za kazdy zaber z KLDR, at uz je realny ci naaranzovany. Tento dokument me ale trochu zklamal. Zaveru filmu verim stejne, jako ze 100g kimci a 70g polevky pokryje potrebnou celodenni davku vitaminu. Presto nabizi spousta podnetu k zamysleni. Co bych dal za to, kdybych se jednou v zivote mohl podivat do teto zeme, aniz by mi nekdo stal za zadkem... ()

bohemia_regent 

všechny recenze uživatele

Při dokončovačkách evidentně "nevěděla pravá ruka, co dělá levá", jinak by se těžko mohlo stát, že jméno hlavní dětské hrdinky se v přepisu do latinky objevuje ve dvou verzích: někde se jmenuje Lee Zin-mi, jinde pro změnu Ri Čin-mi. Pro diváka to může být - hlavně zpočátku, než pochopí tuto lingvistickou schizofrenii - dost matoucí. ()

Galerie (25)

Zajímavosti (4)

  • V hotelu, kde byl štáb ubytovaný, byla zvláštní místnost, kam každý večer museli filmaři odevzdávat veškerý materiál, který ten den natočili. Severokorejci pak zničili ty záběry, které považvali za závadné. Filmařům se ale povedlo část materiálu ukrýt. (ganjoman)
  • Po uvedení snímku Sevekorejci bombardovali autory snímku protestními nótami. Později se situace změnila a jejich tón pozoruhodně zvlídněl. Dostali od nich další tři dopisy, ve kterých se obraceli velmi přátelsky a nejrůznějšími způsoby zkoušeli režiséra nalákat na návštěvu KLDR, údajně na nějaké důležité jednání. Všechny tyto dopisy končí tím, že Zin-mi se po něm strašně stýská. (ganjoman)
  • “Chtěl jsem natočit film o pravé Koreji, ale neexistuje tam reálný život tak, jak ho známe. Vyskytuje se tam pouze vize mýtu o skutečném životě. Takže jsme udělali film o falešné realitě,” sdělil Vitalij Manskij pro britský Guardian po ročním natáčení v Severní Koreji. (Zdroj: 2media)

Související novinky

Východní fronta vstupuje do kin

Východní fronta vstupuje do kin

13.04.2023

24. února 2022 Jevhen odešel na frontu. Od první minuty rozsáhlé ruské agrese proti Ukrajině natáčel všechno kolem sebe. Desetitisíce uprchlíků opouštějící ve spěchu své domovy a vytvářející… (více)

Reklama

Reklama