Milda

Jako kůl v plotě. Milouš Jakeš zůstává, navzdory všemu a všem, takový, jaký byl. Tedy přesvědčený o své vlastní pravdě, bez známek kritické sebereflexe, s pocitem velké křivdy, která na něm byla spáchána v okamžiku jeho vyloučení z KSČ (citace: Nic horšího se člověku nemůže stát). Víra Milouše Jakeše v socialismus ovšem podléhá kašírovaným představám o tom, jak by (ne)měl fungovat stát, potažmo celý svět, což dokazuje několik konfrontací s bývalými disidenty (sic!) i se samotným režisérem. Někdo by možná řekl, že Jakeš je ve svých pětadevadesáti letech už jen neškodný stařík, který nemá potřebu se omlouvat za svou minulost, nicméně pro mnohé spoluobčany dodnes představuje nehynoucí monolit komunistické moci. A to je nebezpečné. Ještě teď, právě dnes. (20.06.2019)

Dokument kvalitní navzdory svému režisérovi. S Mildou měl pracovat jinak. Je to starý pán, který na svůj věk funguje/vypadá neuvěřitelně dobře. Křemen chtěl nějaké přiznání, omluvu, zvrat nebo nevím co, což ze své podstaty by Jakeš nikdy neudělal/ neudělá. Měl s ním pracovat psychologičtěji - celkově je to cenný dokument z hlediska psychologie osobnosti. 73%. /Kino Pilotů/ (16.01.2018)

Já bych tomu dal klidně kategorii horor. Sondáž do mysli komunisty není zrovna lehkovážná komedie, ačkoliv co vás nutně nenasere, to vás zase pobaví. Milda ale ve své chýši (později v novém bytě opět vybaveným normalizačním nábytkem) se svými knedlíky, pro které má značnou slabost, vypadá děsivě. Pozorný divák pochopí, že Milda není klasický komunista, měl větší ideály, které ve stáří slouží spíše ke škodě, protože pro jeho představy tu není na tomto světě místo. Milda je takový hodný komunistický dědeček soudruh, kterého byste v rodině opravdu nechtěli mít, protože s hlubším poznáním jeho ideologie přemýšlíte, kde se stala chyba. I jeho vnuk vypadá, jako kdyby raději byl potrat, než pocházet ze socialistického sémě. Milda ví jak mluvit, ale stáří a afektovanost ho nutí občas říkat to, co si opravdu myslí. Režisér krásně nakousl témata, která Mildu ukázala v jiném světle - procesy v 50. letech, na to Milda nemá odpověď, on moc dobře ví, že dnes se téma velmi diskutované a jeho názor je v rozporu s těmi dnešními. A tak kope kolem sebe a nechce dál natáčet. (19.03.2018)

V postavě Milouše Jakeše se v dokumentu snaha o pochopení jeho (na jednu stranu vlastně sympaticky pevného) přesvědčení o správnosti a dobrotě komunismu mísí s odporem ke komunistickým myšlenkovým pochodům a jeho snaze bagatelizovat všechno špatné, co se tu za jeho éry stalo. V tom spatřuji právě tu správnou vyváženost portrétu. Žádné pokusy o hodnocení nebo snahy o násilné vykreslování jeho osoby nějakým směrem. Poněkud vulgárnější styl a výběr jeho protivníků v debatách mě mírně kazí dojem, ale rozhodně se jedná o přínosný a povedený pohled do mysli tohoto člověka. (14.11.2018)

Nejsem, ani jsem nebyl komunista, ale pan Jakeš má naprostou a zásadní pravdu, že vše co mu hulvátským způsobem předhazoval moderátor dokumentu, jsou vše pouze okrajové záležitosti (tiskoviny, dlouhé vlasy, hudební skupiny, rozhánění nepokojů) v porovnání s bezpečným a spokojeným životem většiny obyvatel státu. Co se vybudovalo za posledních 30 let po podvodném sametu ? Vybudovalo se velké ho.no ! Jen se absolutně vše rozkradlo. Stále se mládež krmí pouze nedostatky bývalého režimu, ale klady nevzpomene nikdy nikdo. Vždy každému řvounovi nabízím za jeden klad dnešního marasmu, tři klady bývalého režimu, každý začne a skončí banány a cestováním, směšné !!! Jen maličkou připomínku, kam se poděly desítky zaoceánských lodí naší námořní plavby ? Co máme dnes ? (28.11.2019)