Minari

Citlivá dobová sonda do života korejských přistěhovalců, kteří se z iniciativy hlavy rodiny přesouvají na Americký zapadákov za účelem rodinného restartu a farmaření. Zde naráží na mnoho různých problémů. Sice ne nijak výrazně rasových, takže žádnou kontroverzi nečekejte. Spíše jde o pohled na rodinu, která má svých problémů dost. Velký game changer je příjezd babičky. Tam se dynamika vztahů výrazně mění. Celkově nic velkého, nic objevného, ale u obrazovky Vás Minari bez problémů udrží. A24 svojí rozličnou paletou snad nepřestane překvapovat. (03.11.2021)

Takové specifické rodinné drama. Autor scénáře /režisér Lee Isaac Chung vytvořil sebevědomý obraz ze svých vlastních vzpomínek z dětství. Bez sentimentu přestože s širokým srdcem. Je to citlivý a snivý film o lidské odolnosti , rodinném snu a obtížnosti změny při emigraci. Kombinuje dramatické oblouky a estetickou sílu. Působí to jako obejmutí od někoho, koho znáte už dlouho. Chung je trpělivý tvůrce a pracuje v malých specifických epizodách , které narůstají do něčeho majestátního. Jenže mě to emocionálně nezasáhlo tak jak jsem chtěl. Film ale určitě zlepší rodinné porozumění vás, kteří jste v manželském svazku. (23.01.2021)

Až moc "pěkné". V jednu chvíli to chce být laskavé a hřejivě lidské, aby z toho pak zase na chvilí byla cítit snaha podat "realistickou" zprávu o korejských přistěhovalcích v USA 80. let. Tyhle dvě polohy jsou spolu ale falešné, protože ten film ve výsledku není o ničem, jen pásmem vlezlých, vyumělkovaných prosluněných obrázku s obligátním humanistickým poselstvím. Český ekvivalent Minari je Po strništi bos. (06.03.2021)

Kedysi som na festivale videl jeden z Lee Isaac Chungových filmov a viem, že som z neho mal fajn pocit, hoci si už nedokážem presne rozpomenúť, o čom bol. Minari vo mne prebúdzalo veľmi dlhú dobu smútok. Je to film o hľadaní šťastia ale zároveň je to snaha o komplexnejšie zobrazenie stretu dvoch protipólov. A je jedno či je to protipól kultúrny, generačný alebo náboženský. Zároveň je to najväčšia slabina filmu. Nemá totiž ujasnený jeden motív. Tým, že as venuje veľa veciam, stále sa na obraze niečo deje a občas tomu chýba taký ten ľudský moment. na odľahčenie. V minimálnej miere ho dodávajú do filmu len podivnosti typu babička, alebo nábožensky založený sused. Vo finále je to ale príjemný film. Taký v ktorom sa odráža aspekt ľudskosti, snahy niečo dosiahnuť a strety názorov, ktoré sa usilujú v rámci rôznorodých životných podmienok spolu koexistovať a hľadať si k sebe cestu. Práve to, a tiež mierne koketovanie s nadprirodzenom, ktoré som si tam ja osobne našiel, hoci si myslím, že je tam veľmi umne skryté, dodávajú filmu na konci určitý pocit zadosťučinenia. Will Patton v prazvláštnej kreácií a Steven Yeun si hrá svoj štandard. Myslím si, že toto je jeden z tých filmov, kde si každý nájde aspoň niečo. (04.01.2021)

Mám rád tieto pomaly plynúce dramaty. Príbeh o chudobnej ale pracovitej Kórejskej rodine v USA ma spočiatku bavil, rozhodne má svoju kvalitu, príbehu skvele pomáha dobrá hudba, ale s blížiacim sa záverom i samotným záverom som cítil premrhanú šancu. Chcelo to trochu viac dramaticky pritlačiť, chytiť diváka za srdce, no úplne to nevyšlo. V záverečných titulkoch som sa pousmial pri mene producenta- Brat Pitt, Ten sa na Oscaroch ukázal a milá staršia predstaviteľka, ktorá získal Oscara ho mohla konečne vidieť...  Tesné 4 hviezdy. 70%. (23.05.2021)