Somali to mori no kamisama

Somali to Mori no Kamisama je hořkosladký příběh o jedné cestě dvou naprosto odlišných stvoření ve světě, který jim není nakloněn a s neúprosným časem v zádech. Goku má pravdu v tom, že prostředí je zajímavé s unikátními postavami, kde koncept jednotlivých ras, kultur a zvyků je krásně rozmanitý, vše je barevné a občas neskutečně nádherné. Rozhodně s ním ale nesouhlasím v tom, že by byla ústřední dvojice nějak slabá, nebo že by to celé byla nezajímavá či nudná věc. Také jeho srovnání s Mushishi, nebo Natsumem není podle mě zrovna to pravé ořechové, jistě, možná je tam snaha o navození obdobné atmosféry a částečná episodičnost, ale to je tak nějak všechno na co jsem ze společných znaků přišel... Stejně tak nechápu, co kolegu překvapuje na tom že Golema, který sice žil 999.9999 let (nebo kolik tam přesně říkají), ale celou dobu nevytáhl paty z magického lesa a jeho jedinou interakcí s ostatními rasami tam venku bylo tak maximálně jejich odhánění ze svojí "zahrádky", překvapují pro nás normální a běžné věci. Takoví křováci někde v Africe můžou žít celý život ve svém pralese, s Evropanem se potkat tak maximálně jednou za život a vsadím se, že by pak taky slušně čuměli co se všude venku děje a spoustu věcí by absolutně nechápali - že by kolega neznal třeba takové Bohové musejí být šílení? Navíc je to Golem, kterému dělali společnost tak akorát jeho zvířátka v lese, znalosti do něj maximálně nalil nějaký jeho stvořitel... Nechápu co je zrovna v tomhle k nepochopení... Ale dost komentářů ostatních, dám se zase do toho svého. Mě ústřední dvojice seděla, rozhodně mnohem víc než třeba v UchiMusume. Somali je krásným příkladem lidského dítěte, na jednu stranu je zvídavá, dětsky upřímná a roztomilá, na stranu druhou je tvrdohlavá, neposlouchá, zlobí - prostě docela klasické dítě, mnohem méně idealizované, než taková Latina z výše zmíněného UchiMusume. Jistě, občas nás obohatí o nějaké hluboké moudro, jako třeba "Láska není nikdy lež", ale na tohle dokáže upřímná a naivní dětská mysl bez problémů přijít, takže i v těchto momentech Somali věřím. Golem je ideální opatrovník, chová se zodpovědně, stoicky, nepřehání, většinou jedná až příliš racionálně - protože je Golem, což je někdy vtipné, jindy trochu podivné, ale dle mého to skvěle kontrastuje s živelností hlavní hrdinky. Většina vedlejších postav je pro mě také buď zajímavá, nebo sympatická, tedy ani zde nemám problém. Dokonce i ta atmosféra na mě funguje, jak píšu v první větě je to hořkosladký příběh, kde si na jednu stranu užíváte dobrodružství, objevujete zajímavý a barevný svět a na druhé straně je vám stále připomínáno, že Somali v tomhle světě nemá moc šancí a že Golemovi zatraceně rychle dochází čas, tedy i ty nejhezčí chvíle působí pořád tak nějak smutně! A že je to předvídatelné a nemáte o hrdiny opravdový strach? No já nevím, ale poslední dva díly na mě zrovna takhle nepůsobily a celý konec je pořád stejně hořkosladký, jako celé anime, jen ještě intenzivněji, což mě nakonec dokázalo i docela slušně dojmout. Zkrátka já si Somali to mori no kamisama opravdu užil a proto nemůžu jít pod 4*. Jinak za zmínku ještě rozhodně stojí openning, který už když jsem slyšel poprvé na mě rozhodně zapůsobil, ať už silnými úvodními tóny, tak i povedenou směsicí různých nálad (= jak ta skladba pořád mění atmosféru). 7,7/10 (29.03.2020) (méně) (více)