Černé brýle

Od kedy Argento natočil jedno z najlepších giall aké poznám ( Profondo Rosso) ubehlo už 47 rokov a práve v tej dobe natočil svoje najväčšie skvosty. No, ale to nemal ani 40 rokov a i keď sa hovorí, že čo sa v mladosti naučíš, to ako by si v starobe aj našiel, tak sa hovorí i to, že Váž si starca i vtedy, keby zo stareckej slabosti zabudol to, čo vedel. A to je prípad aj tohto pána režiséra. Giallom by som to nazval, ale len na začiatku, potom je to už len klasická naháňačka o mačke a myši. Dochádza tu k neskutočným hlúpostiam, či je to správanie postav alebo napredovanie v príbehu. Veľa sa toho tu nedeje a aj keď to ma prijateľnú stopaž, je to dosť rozťahane a aj nezáživne. Mne nikdy v giallu nešlo o gore, ale o atmosféru a tu prakticky ani nie je a to je asi tak najsmutnejšie, lebo giallo bez atmosféry je ako rybník bez vody. Herci sa teda moc nevyznamenali a to hlavne  Ilenia Pastorelli, ako slepá to určite verne nezahrala. Ale ani ostatní neboli nejako schopní. Je tu veľa chyb, ale hlavne vrah, ktorý je nezaujímavý a totálne mimo úrovne, na akú som pri giallach zviknutý a preto toto giallo nemá šancu na úspech, lebo neponúklo nič, čo by bolo aspoň trocha stráviteľne. Slabé 2*. (10.11.2022)

Do půlky to bylo OK. Pak už je to ale jenom tuctová a celkem nudná naháněčka. Je jasný, že nejlepší roky má Argento už dávno za sebou a tohle byl po 10 letech jen chabej výkřik do tmy, kterým si chtěl možná oprášit svou zašlou slávu. Myslím si ale, že tohle už nemá zapotřebí a měl by si raději užívat zaslouženýho důchodu. Slabší 3 hvězdy. (11.11.2022)

Podle nevalných ohlasů jsem čekal průšvih, ale nakonec jsem dostal snesitelnou krimi se stopami gialla, která mi rychle utekla. Jasně, Argento má své nejlepší fláky dávno za sebou, ale i tak mám pro něj slabost. Červená, žlutá, modrá. Jeho poznávací barvy nezklamaly, gore je fajn, byť není nijak výstřední, ale podříznuté krčky plus rozdrásané hrdlo potěšily. Jediné, co mi vadilo, že Diana se ve druhé polovině chovala jako kráva. Neustále ječela, zmateně pobíhala, ale těžko říci, jak by to vypadalo v reálu. Nu a ten čínský spratek taky dokázal přidělat pěkné problémy. Scéna s hady byla hodně fantastická, ale jako dávná ozvěna bizarností italského filmu, proč ne. Naprosto vynikající soundtrack dal vzpomenout na zlaté časy italského gialla a hororu. A že se některé postavy chovaly nelogicky? Vždyť v životě se často logicky nechováme, tak proč by to mělo být ve filmu... (11.11.2022)

Asi již poslední giallo tečka za plodnou a úspěšnou tvorbou tohoto velkého tvůrce. Bohužel, ne moc povedená a je mi to docela líto, protože si jeho poslední kousek zasloužil o něco lepší péči než jeho předposlední giallo, průměrné Giallo. Začátek filmu přitom vypadá nadějně (trochu mi připomenul úvod jiného žánrového filmu Macchie Solari). Hned poté nástup maskovaného zabijáka podpořeného slušným soundtrackem, trochu krve, představení hlavní hrdinky proč ne...Ale čím více se dále příběh rozvijí, tím více dostává logika na prdel (sledování telefonu neexistuje, cvičený pes jako zabiják, zpomalená policajtka, hadi ve vodě - wtf? atd.). Škoda, velká škoda. V kontextu Argentovi předchozí tvorby si myslím, že by se mohly více docenit jeho předešlé filmy, které jsou dle mého názoru velmi podhodnocené:  Non ho sonno, Trauma a hlavně pak:  La terza madre. Díky moc za všechny filmy maestro! (10.05.2023)

Hodně zvláštní film s jistou atmosférou, divnými kombinacemi a skvěle našlápnutou muzikou. Film rozhodně určený menšinovému publiku, hororové prvky jsou okrajové, spíše jde o atypický thriller s několika explicitními scénami. Nic pro slabší povahy a lidi s chorobným strachem ze psů. No a trochu mě vyděsilo, když jsem polovinu stopáže hledal Asiu Argento, asi jsem ji dlouho v ničem neviděl :-( (02.09.2023)