Pět holek na krku

Útlá stejnojmenná knížka Ivy Hercíkové, která byla předlohou filmu, byla v mé dětské knihovně jednou z prvních. Evald Schorm udělal z tuctového holčičího románku, cosi neuvěřitelného. Změnil vyznění a dostal tam dobovou atmosféru. Na tomto filmu jsem pochopila podstatu režisérské práce. Film je úplně jiný i když jeho obsah je totožný s knihou. Realizoval svou vlastní představu a vytvořil ze stejné látky velmi emocionální příběh. Výběr herců i výprava – vše bylo dokonalé. Knihu jsem četla i film jsem viděla kdysi v mládí, ale teprve s odstupem času ho mohu plně ocenit. Je to o dětské osamělosti a touze někam patřit. Film bude zajímavý pro starší generaci a i když se jedná o snímek nadčasový, pochybuji, že dnešní mládež ještě osloví. (25.07.2012)

Svet dospelých detskými očami. Schorm sa pohral s niektorými nepeknými ľudskými charaktermi a rozobral ich prostredníctvom detskej duše. Áno, aj ja si myslím, že už niekde v tom veku sa dajú postrehnúť všetky negatívne črty, ktoré sa potom naplno prejavia v dospelosti. Tie štyri kravy mi teda išli riadne na nervy. Na druhú stranu ale aj jasný nedostatok zdravého rozumu u hlavnej hrdinky. Určite by som o kamarátstvo a o spoločnosť takých zlých ľudí nestál. Tu pomôže len jedna vec, a síce utiecť od nich čo najďalej, pretože je len malá šanca, že by sa zmenili k lepšiemu. Alebo vyraziť do protiútoku a použiť proti nim zbrane, pre ktoré si ju tie štyri doberali, tak ako to nakoniec predsa len urobila. Veľká spokojnosť. 80/100 (12.08.2016)

Film o době a trochu o dospívání. 1) Chytrý a zasvěcený komentář kolegy Šandíka, který tímto doporučuji všeobecné pozornosti, se ani nepokusím překonat. "Zvýšené opojení věcmi"...fakt dobré:) Jen pár postřehů na okraj. 2) Spoiler. Dobově příznačný je okamžik, kdy vedoucí libereckého městského bytového odboru si vypráví s kolegy vtipy, zatímco přede dveřmi čeká dobrá dvacítka žadatelů. 3) Spoiler. Úsměvný je důvod, pro který si otec mladého (rozuměj asi 15letého) chlapce stěžuje na "dotěrnou" nápadnici svého syna: Už se těším, jak mě budeš líbat pod rozkvetlou jabloní. 4) S dětmi je holt kříž. Dokavaď je to malinký, tak je to takový měkkoučký a voňavý..fajn..ale když to doroste... (27.01.2014)

Klasická Schormovina, klasický rok a klasicky přenádherně uvolněná atmosféra. Herecká i režijní. Pro každou generaci nejspíše nevyhnutelný vzdor, nám tu sehrává krásná, osobitá, bez ohledu na následky jednající, také ovšem podvedená a zrazená, ale také zamilovaná, Andrea Čunderlíková, která mi tímto vykouzlila upřímný a spokojený úsměv na tváři. I když jí podobné role trošku zaškatulkovaly, sedí jí skvěle, a občas už je herecký osud prostě takový. Humor, teenageři 60. let, drama (chvílemi dokonce holčičí tragedie), malé popichování čistě politického charakteru, a to vše se silným operním doprovodem. Budu jedině rád, když po dalším zhlédnutí budu moci hodnocení ještě zvýšit. (18.06.2013)

Film, který je spíše než pro "děti a mládež", určen pro jejich rodiče. Nedělám si ovšem přílišné iluze o tom, že by to ti rodiče pochopili, ba dokonce, že by se rozhodli s tím cokoli udělat. Sugestivní výpověď "Pěti holek na krku" je totiž, ve vší své syrovosti a autenticitě, neskutečně subtilní a zaujatému diváku (jakým každý rodič v takové chvíli nepochybně je) umožňuje mnoho možných výkladů. Přitom je ovšem tahle výpověď zároveň naprosto jednoznačná a vedle určitého spodního proudu kritické reflexe socialistické reality s oprýskanými domy a mocným soudruhem, hýbajícím místními poměry, se soustředí na problém neschopnosti komunikace mezi rodiči a jejich dospívající dcerou. To všechno v kontextu nesmírně přesně postiženého tématu "zlaté klece", jež prostředí socialistické všednodennosti s dennodenně se projevujícím rovnostářstvím a s reálným nedostatkem většiny běžných komodit a tedy zvýšeného opojení věcmi, ještě posiluje. Téměř by se dalo mluvit o určité obžalobě rodičů, kteří na jedné straně budují svůj idealizovaný svět a zároveň naprosto nejsou sto svým dětem naslouchat. Hektická doba pak plodí "duševní mrzáčky" v podobě děvčat neskutečně bezcitných na jedné straně, děvčat přecitlivělých a neschopných komunikace na straně druhé... Určitým způsobem připomíná tento Schormův opus Formanova Černého Petra, nejen tématicky, ale také formálně. Souvislost s "Novou filmovou vlnou" je zde ostatně očividná. Na rozdíl od Formana či Passera ovšem Schorm s náhodností a absurditou pracuje vlastně daleko méně. Film naopak velmi důrazně sleduje určité předem a jasně dané myšlenky a důrazy. To je ostatně jasně vidět i v prolínání děje filmu s dějem Weberovy opery, kdy je filmový děj naprostým opakem děje opery a Schorm tak buduje zcela jednoznačný a velmi vypjatý kontrast. Dichtung und Wahrheit... Vznikl tak neuvěřitelně tísnivý a bezvýchodný film. Doslova bez jediné špetky naděje, což je paradox, protože povrchně nahlíženo zde vlastně "o nic nejde", "pár soukromých banalit" řeklo by se, "zhýčkaná holčička a její bolístky"... Omyl, veliký omyl... Nejde zde o nic menšího než o život, nejen o to, zda "být či nebýt", ale také "jak", protože to je v konečném důsledku to vůbec nejpodstatnější... Upřímně řečeno ovšem film poněkud ztrácí svou poměrně komplikovanou strukturou, jednoduše řečeno, je toho v něm na těch 88 minut vlastně nesmírně mnoho. Méně by mohlo být více... Celkový dojem: 85% Zajímavé komentáře: Vitex, Hortensia, Master19, Fifer (21.07.2012)