Reklama

Reklama

Nanuk - člověk primitivní

  • USA Nanook of the North (více)
Dokumentární
USA / Francie, 1922, 79 min

Život Eskymáků před kontaktem s Evropany. Celý film, včetně slavného lovu na mrože, byl - logicky - zinscenován pro kameru. Pro zúčastněné to ale nebylo hraní rolí, reální jsou tu jak lidé, tak způsob života předků, který předvádějí. Nejslavnější, vlastně přímo archetypický němý příspěvek americké kinematografie k žánru, který byl nejlepší pokaždé, když byl sám sobě "nevěrný". O tři roky později, v Moaně, ukazuje pak Flaherty, jaké zkoušky podstupují lidé, kteří nejsou, tak jako Nanuk, vystaveni trvalému boji o přežití.
(NFA)

(více)

Recenze (97)

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Tak konečně se mi podařilo shlédnout tento dokumentární skvost o životě eskymáku, od otce dokumentaristiky Roberta Flaheryho jako takové. Co ho ale k takovému počinu vůbec vedlo? Dobrá otázka a velice jednoduchá odpověď. Sám se někdy v letech 1912-1919 zúčastnil asi čtyř expedic do severokanadské subarktidy. Filmový materiál který si dovezl z těchto výprav, však nad všechna očekávání zničil. Ještě ale před natočením Nanuka žil asi dva roky mezi inuity, jak se sami nazývají myslím že ještě dnes tito prapůvodní obyvatelé. Ve svém filmu nám v láskyplných ale také v romantizujících obrazech představuje každodenní starosti Nanuka Nyla a jeho rodiny, jeho lovecké zvyky a jejich věčný a neustálý boj s přírodou. Opravdu moc krásný a vysoce hodnotný filmový zážitek, ukazující lidi v inscenovaných situacích, které přesně odpovídají autentické skutečnosti. Tímto stylem se zásadně liší třeba od Sovětské dokumentárnické školy která dávala spíše přednost bezprostřednímu zachycení skutečnosti. Jasně Sověti by tento film viděli jenom jako takovou malou agitku ale u Flahertyho je to úplně o něčem jiném ten staví do popředí zájmu všelidský humanismus tak trochu prodchnutý lyrismem. Nádherné a navíc natočené v opravdu v drsných podmínkách. Ne, každý by to dokázal! ()

Morien 

všechny recenze uživatele

(1001) Síla dokumentu, popřípadě dokumentárního filmu, dle mého spočívá zejména ve zpětné konfrontaci se skutečností. Když vidím takovýhle snímek, který o sobě hrdě hlásá, že je dokumentární, potom si někde přečtu, že na základě inscenovaných scén předkládá svoji vizi skutečnosti způsobem "tohle se někde děje a děje se to teď", a nakonec se ještě dozvím, že představitel hlavní postavy několik měsíců po natáčení zemřel hlady, potom bude ona konfrontace a vytváření názoru a prožívání reflexe určitě zajímavé. ()

Reklama

ORIN 

všechny recenze uživatele

Nanuk, člověk primitivní drží prvenství nejen v rámci dokumentárního filmu, ale i jeho námětově logicky související žánrové odnože; etnografického filmu. Roku 1922 se objevil v kinech a jeho velkolepý divácký úspěch ohromil i samotného Flahertyho. Debut pracoval ve shodě s pravidly tzv. salvage antropology, tedy antropologie, jež si dávala za cíl zdokumentovat a zachovat budoucím generacím přirozený pohled na kulturu na pokraji vyhynutí. Tematické zpracování života Inuitů, tedy eskymáků, zapůsobilo na tehdejší publikum jako magnet. Film poté dostal zcela nový rozměr, protože byl vlastně v tu chvíli jediným zástupcem nově vznikajícího dokumentárního žánru. Díla zachycující určitá etnika v jejich přirozeném prostředí tu už sice byla, např. krátké filmy o indiánech apod. Flaherty obdařen zkušeností s těmito filmy, jal se natáčet Inuity v jejich původní kultuře, kterou se snažil západními tradicemi nikterak nenarušovat. Velké množství natočeného materiálu se mu nicméně zdálo pro celovečerní filmové zpracování jako ne zcela vhodné. [==] Byl si vědom, že tehdejší publikum prahne po vyprávění (velkých) příběhů. Prosté ale o to čistší zobrazení reality, prvek, po kterém tak volal a prahnul sovětský dokumentární velikán Vertov, nebylo pro Flahertyho dostatečným zadostiučiněním. Snažil se proto užít všemožných výrazových prostředků hraného filmu, aby tím ten dokumentární obohatil. Přestože takto inscenované a často uměle dramatizované záběry nedokáží zachytit reálnou skutečnost, jsou alespoň částečným zachycením člověka v jeho přirozeném prostředí. V rámci etnografického filmu je také poutána pozornost na jedinečný průběh natáčení, kdy se tvůrce v drtivé většině případů nemůže spolehnout na početný tým spolupracovníků. Tak tomu bylo i u Flahertyho, o jehož skromné filmové vybavení museli dbát samotní protagonisté Nanuka, člověka primitivního. ()

Tsunami_X 

všechny recenze uživatele

Flaherty a jeho definice dokumentu, který je nám podsouván jako reálná a upřímná výpověď. Bohužel už zde se dají najít nějaké ty okliky, které byly nutné pro dobré filmařské vyjádření a věřte, že kupříkladu taková stavba iglú se nepovedla hned napoprvé. Protipól k Muži s kinoaparátem by měli vidět všichni, kdo se alespoň trošku snaží nakouknout pod pokličku subjektivního vyjadřování skutečnosti, které je nám podsouváno jako objektivní. Základ žánru a velmi příjemná hodina v extrémních podmínkách. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Dokument to rozhodně není nadčasový, protože jako inscenovaný a zcela nahraný ve skutečnosti nezobrazuje život Eskymáků, ale představu, jakou o nich po pár dnech pozorování Flasherty měl. Nevím, jestli je pravda, že sami Eskymáci se divili, jaké to mají hrát idioty, ale oni vlastně nic podivného nedělají - většinu filmu sedí v iglů. Jako dobovou atrakci to chápu, uznávám Flashertyho odhodlání to (opakovaně) natočit, ale film jako takový oceňuju jen coby neotesaný základní kámen žánru. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (15)

  • Film byl sponzorován francouzskou kožešinnou společností Revillon Freres, která poskytla 50000 dolarů Flahertyho 16měsíční expedici na severní pól. Film již v prvním týdnu vydělal v Paříži a Berlíně 40000 dolarů. (Kulmon)
  • Scéna, ve které Nanook loví tuleně a je jím smýkán, byla natáčená tak, že lano, které Nanook držel, bylo vedené pod ledem a jeho konec vyústil mimo záběr, kde jej drželi 3 lidé a tahali za něj. Tuleň na něj pak byl dodán dodatečně. V té době už eskymáci lovili puškami. (Kaučuk03)
  • První film, který byl označen za dokumentární. (PinPrick)

Reklama

Reklama