poster

Nanuk - člověk primitivní

  • USA

    Nanook of the North

  • Francie

    Nanouk l'Esquimau

  • Slovensko

    Nanuk, človek primitívny

Dokumentární

USA / Francie, 1922, 79 min

  • tomtomtoma
    ****

    Nanuk - člověk primitivní, jak bláhové se zdají býti diskuse o formátu dokumentárního filmu. Jde spíše o filozofickou otázku, která se soudobou realitou nemá nic společného. Robert Joseph Flaherty byl bezesporu fascinován extrémními životními podmínkami kanadských Eskymáků i jejich přirozeností. Romantismus a okouzlení pseudohistorickými slohy byl počátkem 20. století stále jedním z dominujících pohledů na svět a pravěký způsob obživy v novém věku musel civilizovanou společnost ohromovat. Flahertymu nelze zazlívat rekonstrukce a vyhýbání se moderním pomůckám, princip romantického ideálu by bez této jeho pečlivosti byl nenávratně narušen. Flaherty strávil v mrazivém kraji mnoho času, jeho obrazy v sobě skrývají poetickou duši i cit pro každodenní drama života. Protagonisté nás seznamují s mnoha aspekty své tehdy stále živé provázanosti přítomnosti s tradicemi. Obživa, soudržnost, stavba zmrzlých chrámů, lovení, transport i odpočinek ve starodávných křivkách sněhové nadvlády působí majestátně i dnes. Vizuální poezie je nezpochybnitelnou hodnotou, kterou nám Flaherty již před stovkou let naservíroval z bílých plání arktického Hudsonova zálivu. Obdivuhodná zkušenost pro nadšeného filmaře, netradiční zážitek pro filmové diváky!(15.1.2018)

  • LeoH
    *****

    Nečekaná pecka. Za prvé je to dotyk světa, který už dneska nikdo nezdokumentuje, protože prostě není. Za druhé – vypadá to, jako když před třiceti lety vzal děda kameru osmičku a šel si nás natočit na hřiště, ale právě v tom je to stokrát opravdovější než kterýkoli dnešní dokument se sebeefektnějšími podvodními záběry ze subjektivního pohledu tučňáka, hyperrealistickou počítačovou grafikou a příjemným hlasem vševědoucího komentátora. Za třetí – na obalu píší něco o podobenství o osudu člověka na téhle planetě, a ono fakt! Jak tam tak Eskymák tahal lachtana zpod ledu, uvědomil jsem si spící dům kolem sebe a svoji rodinu v něm a úplně mě zamrazilo, jak já a my všichni taky takhle taháme lachtany, jenom čím dál složitější cestou. Nezní to bůhvíjak přesvědčivě, když se to napíše, ale v tom bijáku to takhle je a je to sakra přesvědčivé. — Že je půlka scén zinscenovaná, že Nanuk už na rozdíl od svých předků ve skutečnosti při lovu běžně používal flintu, že po natáčení umřel (mimochodem se zdá, že spíš v posteli na tuberkulózu než v divočině hlady), že se iglů nepovedlo postavit napoprvé, že pro interiérové scény museli postavit druhé, z jedné strany otevřené, protože do normálního by se Flaherty s kamerou nevešel a neměl by dost světla? No a? Nebuďme naivní, každý film realitu chtě nechtě cupuje na kousky a z nich pak znovu skládá; nějaké primitivně pojaté požadavky na „autentičnost“ jsou mi s prominutím víte kde, Dziga nedziga; za důležité považuju, jak působí výsledek, ne okolnosti vzniku. — Ještě by mě zajímala ta osmdesátiminutová verze, viděl jsem třičtvrtěhodinovou z LK.(29.3.2010)

  • Arbiter
    ****

    To jsou mi náhody. Kameru mít náhodou zrovna na místě, kde hlavní hrdina najde dýchací otvor v ledu, který si oblíbil lovený mrož. Nanuk je považován za jeden z prvních etnografických snímků. Formy "autenticky inscenovaného dokumentu" bych se ale nebál ani dnes, kdy se spíš upřednostňuje průřez postupným procesem poznávání, případně sumarizace poznatků.(16.4.2016)

  • lamps
    ****

    Na Nanukovi se mi líbí jeho nepředstíraný a neafektovaný humánní rozměr. Na celém projektu je strašně moc vidět, s jakou úctou a dobrými úmysly - porozumět eskymáckým životním potřebám a představit je v co nejautentičtější podobě civilizovanému světu - k němu Flaherty přistupoval. Celé by to ještě lépe fungovalo, kdyby se epizodní dění zformovalo do souvislejšího filmového příběhu, což by vzhledem k zinscenovaným scénám nebyl už takový problém, ale i jako sonda na jinou planetu orámovanou jak základními živočišnými pohnutkami, tak i nejprůzračnější formou nezkaženého lidství, působí i takřka po celém století tenhle hraný dokument plnohodnotným a aktuálním dojmem.... 85%(7.12.2015)

  • Stanislaus
    ****

    Nanuk je dokument se vším všudy - nádherné záběry přírody, zvířat a kultury a k tomu (nemluvený) komentář, aby byl divák v obraze. Po zhlédnutí jsem byl obohacen o mnohé poznatky z oblasti eskymáckého lovu a "architektury" (iglú), takže jsem spokojený. A musím říct, že ti psi (nebo vlci, kdo ví) byli chudáci, a proto se ani nedivím, že jim občas ujeli nervy a prostě se porvali. Zkrátka dobře natočený film, u kterého je "škoda", že vznikl již v němé éře, protože přece jenom u dokumentů je mluvené(!) slovo (alespoň pro mě) důležité.(7.2.2012)

  • - Scéna v iglů byla natáčena tak, že eskymáci postavili jen polovinu iglů, kvůli osvětlení, neboť v celém by nebylo nic vidět. (Kaučuk03)

  • - Všechny scény jsou hrané. Žena, která ve filmu představuje Nanukovu manželku jeho ženou ve skutečnosti nebyla. (Kulmon)

  • - Jedná se o první komerčně úspěšný dlouhometrážní dokumentární film. (Kmotr76)