Park Row

Pocta svobodný žurnalistice, lidem jako Benjamin Franklin, Horace Greeley nebo Guttenberg. Příběh se odehraje v době, kdy se v NY ještě za trest věšelo a nedlouho před érou senzacechtivosti (x), hlavní děj je drsný boj dvou konkurenčních novin. Celkově mi tento film a jeho idealisticky zapálený šéfredaktor připomněl duch Orsona Wellese. "The joy of working for an ideal is the joy of living." (28.08.2023)

Mnohem přímočařejší, hollywoodštější a plynulejší než The Naked Kiss, další film z Fullerovy filmografie, který byl letos MFF v Karlových Varech uveden. Což se sebou krom zjevných kladů (nemusíte namáhat tolik mozek, méně scén kvůli stáří vyznívá (nechtěně) vtipným dojmem, pravděpodobnost nudění se je mnohem nižší) nese i jisté zápory (The Naked Kiss disponuje silnějším příběhem i jednotlivými scénami). Dávám tedy u stejné hodnocení jako druhému, v tomto komentáři několikrát zmíněnému Fullerovu filmu, byť jsou Park Row a The Naked Kiss filmy v mnoha aspektech odlišné. [MFF Karlovy Vary 2011] (02.07.2011)

Velmi z tohoto filmu čiší zájem o věc, touha ocenit všechny nezdolné novináře rvoucí se za pravdu. Velmi dobře načasovaný scénář spolu s vtipnými hláška potěší každého milovníka klasického starého Hollywoodu. (Pokud přehlédneme žánrová kliše, která již v průběhu naznačují pravděpodobný konec.) Některé repliky a jejich význam díky zmatenému titulkovacímu zařízení však unikly...Zdravím kolegyně z festivalového sálu, které již stihly ohodnotit dříve. (02.07.2011)

Vznik deníku Globe a čeho se rivalové nezaleknou, aby vás mohli zničit... Druhý film Fullera, který jsem viděla, a opatrně začínám tvrdit, že jeho rukopis je znát - ať už se týká příběhu či záběrů kamery. Občas člověk nedokáže rozlišit, co je skutečnost a co je jen jako (hlavně v případě jedné scény jsem byla hodně na vážkách), ale jinak velká spokojenost. Musíte se ovšem přenést v čase a zvyknout si na styl, kterým se filmy točily v padesátých a šedesátých letech - mluva, pohledy, gesta... (01.07.2011)

Typický příběh, typičtí záporáci, typicky kladní hrdinové, typicky vtipné vtípky, typická zápletka, typicky zajímavé prostředí, typicky krásné ženy, typičtí gentlemani, typicky velmi dobrá kamera a typicky precizně vybíraná hudba, typicky nerušivý střih. Typický Hollywood 50. let, který sice obrovskou euforii nepřinese, ale typicky dobrý film si zaručeně vychutnáte. (02.07.2011)