VOD (4)
Obsahy(1)
Čtyřikrát World Press Photo, před objektivem Bowie, Clooney nebo Depp, ale i válka... Napínavý životní příběh světově uznávaného českého fotografa Antonína Kratochvíla, zakládajícího člena legendární fotografické agentury Sedm (VII Photo Agency). Pátrání po jeho minulosti ukazuje dramatické momenty 20. století i ryzí současnosti. V dětství byl Antonín s rodiči odsunut do pracovního tábora, v osmnácti emigroval z Československa bez svého nenarozeného syna Michaela, který se do puberty za železnou oponou domníval, že otec nežije. Avšak otec byl živý, živel a mezinárodní celebrita. Antonín po dlouhé cestě přes rakouský uprchlický tábor, švédský kriminál, francouzskou Cizineckou legii či prestižní studia v Amsterdamu dosáhl ohromného úspěchu v Americe. Sláva ho však omrzela a začal zblízka dokumentovat kruté válečné konflikty. Přestože se potkal se synem až v jeho dospělosti, Michael se nakonec stal fotografem, společně fotili nejen v Černobylu. Česká republika vrátila Antonínovi občanství v roce 2000. Tehdy ještě světoznámý fotograf netušil, že v ní bude prožívat o osmnáct let později další dramatické události. (Aerofilms)
(více)Videa (2)
Recenze (25)
Nakouknutí do práce špičkového fotografa mě potěšilo. Režisérce ovšem šlo spíš o příběh otce a syna Kratochvílových, a ten mě nechával chladným. Protagonista si také staví imidž na vulgárním slovníku, což je ještě horší než čeština zaplevelená angličtinou (což by se v tomto případě ještě dalo pochopit). Asi nikdy nepochopím, zač je ta nominace na Českého lva. ()
Myslím, že první syn to v závěru hezky vystihl: "Chvíli mám chuť ho obejmout, cítím, že ho mám fakt rád. A pak přijde chvíle, kdy bych ho nejraději uškrtil a zabil. Je to asi normální mezi dětmi a rodiči, ale u táty je to hodně intenzivní." Přesně tak na mě působí postava fotografa Kratochvíla - chvíli ho člověk nemůže vystát a zdá se hrozně vzdálený a ujetý, ale pak přijde chvíle, kdy vás nechá nakouknout dovnitř a najednou v něm vidíte moc zajímavého člověka, který prožil neuvěřitelné věci. Takže dojem zůstává někde na pomezí, zato ve velmi intenzivním duchu. ()
O Antonínovi Kratochvílovi jsem před dokumentem věděl asi jen to, že to je slavný český fotograf (možná více slavnější v zahraničí, než v naší domovině) a že byl nařčen ze sexuálního obtěžování skupinou žen. Od dokumentu jsem měl očekávání, že mi jeho osobnost detailněji objasní a já si na něj udělám nějaký obrázek (tak jak je tomu ostatně u životopisných dokumentů zvykem). A to se alespoň z části splnilo. Jedná se o jakousi zpověď otce synovi, se kterým se kvůli emigraci dlouhá léta neviděl a spíše o útržkové vyprávění, místy až nahodilé vyprávění Antonína a syna Michala. Připodobnil bych to k vyprávění typu: Otec jde se starším na procházku, cestou se staví na kávu, zapálí si u toho doutník a baví se o svém životě. Není to nějaký detailnější popis života otce, potažmo syna a vyprávění ,,historek z natáčení" které jsou místy vtipné, jindy vulgární, jindy zase smutné. Ve výsledku jsem z dokumentu nezjistil co všechno vlastně Kratochvíl vyfotil a za co je hlavně oceňovaný. Respektive, trochu jsem se to dozvěděl (ukázky fotek z genocidy ve Rwandě, fotky Bowieho, Keaitela,W. Dafoea), ale čekal trošku větší odkrytí jeho oceňované práce. Ve výsledku jsem si o Kratochvílovi udělal obrázek takový, že to je člověk se zajímavou historií, životním příběhem, který se občas nebojí jít pro ostré slovo daleko. A myslím, že kdyby se nějaký šikovný tvůrce o něm za několik let rozhodl natočit životopisný film, nemuselo by to být úplně špatné, protože život Kratochvíla zřejmě zajímavý je. I když to z dokumenty místy ne zcela vyznívá. 6/10 ()
Antonín Kratochvíl tenhle dokument avizoval v jednom rozhovoru stylem "Česká televize o mně bude točit dokument a budu tam hrát ňakýho čůráka, jen ještě nevim jakýho." Nebývale otevřený dokument, zpověď, vlastně pomník Kratochvílovi, jehož pilířem je jeho vztah k prvnímu synovi, který s ním probírá celý život, což zároveň působí jako jakási katarze a pochopení rodinných vztahů z retrospektivního úhlu. Trochu jsem se obával, že se budou dost opakovat věci, co se už probíraly v 13. komnatě, což se sice děje, ale v nových obrazech a hlavně v intimnějším, upřímnějším duchu. ()
Dvě hvězdy dávám za práci, za kterou pana Kratochvíla respektuji, ale lidsky mi ten člověk absolutně nesedí. Připadá mi jako squatter, který neuznává pravidla a řád. Také to, že nechal na holičkách těhotnou ženu s vlastním, nenarozeným dítětem, tak to nesvědčí o jeho dobrém charakteru. Také se mi příčí jeho vulgární slovník, který nadužívá a domnívá se, že je tím asi ,,zajímavý rebel", nikoliv je to jen hulvát. ()
Galerie (9)
Zajímavosti (1)
- Uprchlický tábor Traiskirchen u Vídně, kde Antonín Kratochvíl strávil 8 měsíců, byl prvním azylem i herečky Lenky Kořínkové. (sator)
Reklama