Reklama

Reklama

Můj otec Antonín Kratochvíl

Dokumentární / Životopisný
Česko, 2020, 84 min (Alternativní 80 min)

Obsahy(1)

Čtyřikrát World Press Photo, před objektivem Bowie, Clooney nebo Depp, ale i válka... Napínavý životní příběh světově uznávaného českého fotografa Antonína Kratochvíla, zakládajícího člena legendární fotografické agentury Sedm (VII Photo Agency). Pátrání po jeho minulosti ukazuje dramatické momenty 20. století i ryzí současnosti. V dětství byl Antonín s rodiči odsunut do pracovního tábora, v osmnácti emigroval z Československa bez svého nenarozeného syna Michaela, který se do puberty za železnou oponou domníval, že otec nežije. Avšak otec byl živý, živel a mezinárodní celebrita. Antonín po dlouhé cestě přes rakouský uprchlický tábor, švédský kriminál, francouzskou Cizineckou legii či prestižní studia v Amsterdamu dosáhl ohromného úspěchu v Americe. Sláva ho však omrzela a začal zblízka dokumentovat kruté válečné konflikty. Přestože se potkal se synem až v jeho dospělosti, Michael se nakonec stal fotografem, společně fotili nejen v Černobylu. Česká republika vrátila Antonínovi občanství v roce 2000. Tehdy ještě světoznámý fotograf netušil, že v ní bude prožívat o osmnáct let později další dramatické události. (Aerofilms)

(více)

Videa (2)

Recenze (24)

Eldrick 

všechny recenze uživatele

Antonín Kratochvíl tenhle dokument avizoval v jednom rozhovoru stylem "Česká televize o mně bude točit dokument a budu tam hrát ňakýho čůráka, jen ještě nevim jakýho." Nebývale otevřený dokument, zpověď, vlastně pomník Kratochvílovi, jehož pilířem je jeho vztah k prvnímu synovi, který s ním probírá celý život, což zároveň působí jako jakási katarze a pochopení rodinných vztahů z retrospektivního úhlu. Trochu jsem se obával, že se budou dost opakovat věci, co se už probíraly v 13. komnatě, což se sice děje, ale v nových obrazech a hlavně v intimnějším, upřímnějším duchu. ()

TomPrusik1 

všechny recenze uživatele

O Antonínovi Kratochvílovi jsem před dokumentem věděl asi jen to, že to je slavný český fotograf (možná více slavnější v zahraničí, než v naší domovině) a že byl nařčen ze sexuálního obtěžování skupinou žen. Od dokumentu jsem měl očekávání, že mi jeho osobnost detailněji objasní a já si na něj udělám nějaký obrázek (tak jak je tomu ostatně u životopisných dokumentů zvykem). A to se alespoň z části splnilo. Jedná se o jakousi zpověď otce synovi, se kterým se kvůli emigraci dlouhá léta neviděl a spíše o útržkové vyprávění, místy až nahodilé vyprávění Antonína a syna Michala. Připodobnil bych to k vyprávění typu: Otec jde se starším na procházku, cestou se staví na kávu, zapálí si u toho doutník a baví se o svém životě. Není to nějaký detailnější popis života otce, potažmo syna a vyprávění ,,historek z natáčení" které jsou místy vtipné, jindy vulgární, jindy zase smutné. Ve výsledku jsem z dokumentu nezjistil co všechno vlastně Kratochvíl vyfotil a za co je hlavně oceňovaný. Respektive, trochu jsem se to dozvěděl (ukázky fotek z genocidy ve Rwandě, fotky Bowieho, Keaitela,W. Dafoea), ale čekal trošku větší odkrytí jeho oceňované práce. Ve výsledku jsem si o Kratochvílovi udělal obrázek takový, že to je člověk se zajímavou historií, životním příběhem, který se občas nebojí jít pro ostré slovo daleko. A myslím, že kdyby se nějaký šikovný tvůrce o něm za několik let rozhodl natočit životopisný film, nemuselo by to být úplně špatné, protože život Kratochvíla zřejmě zajímavý je. I když to z dokumenty místy ne zcela vyznívá. 6/10 ()

Reklama

Dave Lister 

všechny recenze uživatele

Můj otec Antonín Kratochvíl není pouze dokumentem, ale jde o velmi intimní a otevřenou zpověď. Na tento film jsem se těšil od chvíle, kdy jsem se dozvěděl, že takový projekt Andrea Sedláčková chystá. Hlavně z toho důvodu, že tohoto úžasně kreativního člověka sleduji velmi dlouho a také jsem se s ním osobně setkal a také si povídal . V tomto filmu nejde pouze o mapování kariéry světoznámého fotografa, který toho prožil tolik, co by jinému vyšlo na několik životů. V dokumentu jde o hledání a také smíření, kde je hlavním motivem vztah otce a syna. Toho poznal až v jeho devatenácti letech. Andrea Sedláčková se stává svědkem střetnutí, smíření a také lásky, která má svou specifickou podobu. Silných scén je zde mnoho, jednou z nich je dialog u ohně v polorozpadlém domě ve vesnici Pripjať. Antonín se právě tam vrací na místo činu, společně se svým synem. Hltal jsem každé slovo tohoto zvláštního může, co má pro strach uděláno, nebojí se v podstatě ničeho. Antonín zde však začne také odkrývat své nitro, které je občas plné obav i strachu a o to více si tohoto člověka vážím. ()

janesX 

všechny recenze uživatele

Tento film necháva na samom divákovi, aby si spravil úsudok o jeho hlavných postavách na základe viacerých uhlov pohľadu, čo je podľa mňa výhoda aj nevýhoda v jednom. Mňa skôr zaujímala samotná kariéra a vzostup tohto človeka, čo som dostal len polovične. Nie je to teda tradičný dokument s komentárom - rozprávačom, aký by mi bol v tomto prípade prakticky bližšie, je to skôr rodinný film, ktorý sa popri kariére Antonína Kratochvíla zaoberá rozpadom jeho rodiny - čo je fenomén ktorý nemusí už každého zaujať viac ako Antoninova kariéra, nakoľko rozkladom rodiny trpí (aspoň v mojom okolí) polovica obyvatelstva, no Kratochvíl je iba jeden. Nakoniec som si úsudok spravil. Michael je sympatickejší, ale jeho otec je človek ktorý môže čestne chodiť po ulici naširoko a vystreto. To v prvom rade preto, že už čosi prežil, potom preto, že má fakt dobré fotky a až potom preto že je to svetový fotograf. A ešte musím oceniť titulný obrázok - fotografiu, grafiku na obálke, tá sa podarila priam geniálne. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Nakouknutí do práce špičkového fotografa mě potěšilo. Režisérce ovšem šlo spíš o příběh otce a syna Kratochvílových, a ten mě nechával chladným. Protagonista si také staví imidž na vulgárním slovníku, což je ještě horší než čeština zaplevelená angličtinou (což by se v tomto případě ještě dalo pochopit). Asi nikdy nepochopím, zač je ta nominace na Českého lva. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (1)

Reklama

Reklama