Čtyřikrát World Press Photo, před objektivem
Bowie,
Clooney nebo
Depp, ale i válka... Napínavý životní příběh světově uznávaného českého fotografa
Antonína Kratochvíla, zakládajícího člena legendární fotografické agentury Sedm (VII Photo Agency). Pátrání po jeho minulosti ukazuje dramatické momenty 20. století i ryzí současnosti. V dětství byl Antonín s rodiči odsunut do pracovního tábora, v osmnácti emigroval z Československa bez svého nenarozeného syna Michaela, který se do puberty za železnou oponou domníval, že otec nežije. Avšak otec byl živý, živel a mezinárodní celebrita. Antonín po dlouhé cestě přes rakouský uprchlický tábor, švédský kriminál, francouzskou Cizineckou legii či prestižní studia v Amsterdamu dosáhl ohromného úspěchu v Americe. Sláva ho však omrzela a začal zblízka dokumentovat kruté válečné konflikty. Přestože se potkal se synem až v jeho dospělosti, Michael se nakonec stal fotografem, společně fotili nejen v Černobylu. Česká republika vrátila Antonínovi občanství v roce 2000. Tehdy ještě světoznámý fotograf netušil, že v ní bude prožívat o osmnáct let později další dramatické události.
(Aerofilms)
V kinech
od:
Arsenal83
https://dokumenty.tv/muj-otec-antonin-kratochvil-dokument/(30.11.2020)
Eldrick
Antonín Kratochvíl tenhle dokument avizoval v jednom rozhovoru stylem "Česká televize o mně bude točit dokument a budu tam hrát ňakýho čůráka, jen ještě nevim jakýho." Nebývale otevřený dokument, zpověď, vlastně pomník Kratochvílovi, jehož pilířem je jeho vztah k prvnímu synovi, který s ním probírá celý život, což zároveň působí jako jakási katarze a pochopení rodinných vztahů z retrospektivního úhlu. Trochu jsem se obával, že se budou dost opakovat věci, co se už probíraly v 13. komnatě, což se sice děje, ale v nových obrazech a hlavně v intimnějším, upřímnějším duchu.(19.9.2020)
eromar
80%(9.6.2020)
Dave Lister
Můj otec Antonín Kratochvíl není pouze dokumentem, ale jde o velmi intimní a otevřenou zpověď. Na tento film jsem se těšil od chvíle, kdy jsem se dozvěděl, že takový projekt Andrea Sedláčková chystá. Hlavně z toho důvodu, že tohoto úžasně kreativního člověka sleduji velmi dlouho a také jsem se s ním osobně setkal a také si povídal . V tomto filmu nejde pouze o mapování kariéry světoznámého fotografa, který toho prožil tolik, co by jinému vyšlo na několik životů. V dokumentu jde o hledání a také smíření, kde je hlavním motivem vztah otce a syna. Toho poznal až v jeho devatenácti letech. Andrea Sedláčková se stává svědkem střetnutí, smíření a také lásky, která má svou specifickou podobu. Silných scén je zde mnoho, jednou z nich je dialog u ohně v polorozpadlém domě ve vesnici Pripjať. Antonín se právě tam vrací na místo činu, společně se svým synem. Hltal jsem každé slovo tohoto zvláštního může, co má pro strach uděláno, nebojí se v podstatě ničeho. Antonín zde však začne také odkrývat své nitro, které je občas plné obav i strachu a o to více si tohoto člověka vážím.(8.6.2020)
Tysca
Kdo chce zvědět cosi o člověku Antonínovi i o fotografu Kratochvílovi, přijde si na své.(5.6.2020)