Ping Pong
Režie:
Fumihiko SoriScénář:
Kankuró KudóHrají:
Jósuke Kubozuka, Arata Iura, Sam Lee, Šidó Nakamura, Naoto Takenaka, Suzuki Macuo, Čie Tanaka, Jošijoši Arakawa, Mari Nacuki, Šóta Sometani, Kandži Cuda (více)Obsahy(1)
Peco a Smile jsou školáci. Peco umí geniálně hrát ping-pong. Smile se nikdy nesměje a připadá mu, že v životě jde jen o to, jak zabít čas. Jejich přátelství se ale změní, když vyjde najevo, že i Smile má geniální talent, když ho rozvine díky intenzivnímu tréninku. Příběh o zlomových životních okamžicích, kdy se chlapci mění v muže. Kdo bude ve finále opravdovým vítězem? A o co jde v životě doopravdy? Jenom o ping-pong? (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (40)
Zvláštní film, chvílemi jsem měl pocit, že spíš čtu nějakou mangu. Příběh o dvou nerozlučných kamarádech, kteří hrají ping pong. Jeden tak exhibuje, druhý ??? Zajímavé, zatímco extrovertní machírek Peco byl průhlednej jak list pauzovacího papíru, do mysli a charakteru zachmuřelého Smiliho se mi nepodařilo pořádně proniknout ;-) Zvláštní...zvláštní.... ()
Čekal jsem, kdy se to zvrhne v komedii a přestane mne tématika mého oblíbeného sportu toliko zajímat. Naštěstí se tak nestalo. Místy "šílené" úseky se daly bez obtíží strávit a právě díky nim se člověk může zamyslet nad japonskou mentalitou. Co se sportu týče, máme možnost vidět celou řadu pěkných zpomalených záběrů - průběh celé hry však nečekejte. Hlavní herci zahráli bez debat skvěle a nenašel jsem snad jediný charakter, který by mne něčím iritoval (snad jen zuby jednoho z účastníků turnaje :).. ). Pro hráče pince se nabízí alespoň malá sonda pod pokličku emocí, které každý při hře prožíváme a třeba si to ani tolik neuvědomujeme. Tento film beru jako zábavu, stejně jako onu hru, kde se proháním za míčkem. Nepochybně dokument o stolním tenisu by pro mne měl větší hodnotu, ale tentokrát jsem se chtěl bavit a to se mi zde dostalo v plné parádě... ()
Verdikt: Nene, tento film Vas do srdce nezasahne, zbytecne prehnana delka, nepochopitelna motivace a jednotvarnost vsech hrdinu po celou dobu filmu vcetne flashbacku, typove vymezeni - namachrovani zaporaci ze zle skoly v cernych uborech s vyholenyma hlavama proti parte kterou tvori skoro handicapovani jedinci (vzdyt tym hodne skoly Kasai mel asi devet hracu, ale turnaje hrali porad jen dva, taktez trener se tomu zbytku vubec nevenoval) jejich ukolem je tleskat ci mlcet flegmaticky a neustale zachmureny Tsukamoto a jedine plus filmu - sympaticky polosileny rebel Peco. ()
Dvaja kamaráti, dva príbehy, dva postoje, ktoré spája jeden malý kúsok bielej umelej hmoty. Väčšina mojich dojmov je de facto rozsypaných naokolo, len doplním že stopáž je (spolu s exhibične prepálenou pózou niektorých postáv a dialógov) "Pacovým bolavým kolenom" filmu. A sic je koleno sviňa, nie vždy znamená prehru. 70% ()
Trošku moc osudové, vyhrocené a filosofující a hrdinové příliš rozervaní a umanutí na to, že je jim 17-18 a jenom hrají ping pong. Navíc se vzletné myšlenky střídají s bláznivým humorem jako vystřiženým ze sportovních taškařic Willa Ferrella, na což docela trvá si zvyknout. Ale jinak jde o pohodový a dynamický sportovní film, kde míčky létají proklatě rychle a falešně. ()
Reklama