Reklama

Reklama

Sardinky, na scénu! aneb Prkna, která znamenají totální zmatek. Divadelní režisér Lloyd Fellowes zkouší s malým hereckým ansámblem komedii nazvanou Bez roucha. Je to oddechová fraška, ve které je ovšem mimořádně důležitá souhra všech účinkujících: každé dveře se musejí otevřít v pravou chvíli a talířek se sardinkami musí být vždy na tom správném místě. Jinak vznikne místo komedie naprostý zmatek. Už při zkouškách je zřejmé, že složitá jevištní choreografie vysoce převyšuje síly zúčastněných herců. Ti se totiž místo na hru často soustřeďují na své osobní problémy. Notorický alkoholik Selsdon Mowbray, který hraje zloděje a věčně není k sehnání, kolegům na jistotě také nepřidá. Navzdory všemu nakonec přece jen dojde k premiéře a soubor vyrazí s inscenací na turné po Spojených státech. Když se však po měsíci Lloyd přijde neohlášeně podívat na představení, nemůže uvěřit tomu, co vidí na jevišti a především za scénou… Klasickou divadelní komedii Michaela Frayna převedl na filmové plátno režisér Peter Bogdanovich, jenž přitom vycházel z londýnské a newyorské inscenace Michaela Blakemorea. V hlavní roli zoufalého divadelního režiséra se zaskvěl Michael Caine. Fraynova hra je českým milovníkům divadla dobře známá především z legendární inscenace Jiřího Menzela v Činoherním klubu z roku 1986. (Česká televize)

(více)

Recenze (52)

Ludva 

všechny recenze uživatele

[2019-11-06] * Intenzivní. Velice intenzivní. V první polovině sledujeme generálku divadelního představení. Hra sama o sobě má spád a přesné časování, jedny dveře se zavírají a druhé už otvírá jiná postava, která nemá tušení, co se před chvílí odehrálo. A tak pořád dokola. Do toho občas někdo vypande z role, a to vše v ohromném tempu. Ve druhé, ještě zběsilejší části sledujeme reprízu téhož představení, tentokrát ovšem ze zákulisí. Herci mají menší krizi, a tak si dělají naschvály. Před notorikem ukrývají lahev, která se k němu každou chvíli zase zakutálí. A to vše stíhají v těch několika vteřinách, kdy nejsou na scéně, a zase běží se svou replikou otevřít ty správné dveře. Stíháme je sledovat jen díky tomu, že už hru známe, a tak se jí nemusíme tak zabývat. Do třetice vidíme reprízu, kdy už toho mají všichni dost a představení úplně vykolejí. Opět si to můžeme vychutnat jen proto, že už jsme hru dvakrát viděli. Geniální. Neumím si představit, jak se to dá zahrát v divadle naživo. ()

kareen 

všechny recenze uživatele

Zatím co první polovina filmu se veze na vlně konverzační komedie, druhá polovina svou situační komikou a akčními gagy už zcela zabředá do vod upomínajícími na zlatou éru černobílých grotesek. Skutečně, spousta vtipných situací je tu založená na tom, že někdo někam padá nebo, že naopak někomu něco upadne apod. Musím uznat, že jsem se docela slušně zasmála a doporučuji všem, kdo se chtějí odreagovat u něčeho lehkého, co ale zároveň nepostrádá inteligenci. ()

Reklama

SkeeveTulp 

všechny recenze uživatele

Bláznivá fraška o jedné praštěné divadelní hře, kde se neustále otevírají (většinou špatné) dveře a mizí talíř se sardinkami, v podání nepříliš kvalitního ansámblu. Kdysi jsem to viděl v divadle Bez zábradlí, kde jsem si o přestávce říkal, že už to nemůže být vtipnější, ale oni to v druhé části dokázali, a já měl chuť zažalovat divadlo za bolavou bránici a uslzené oči od smíchu. Tohle je filmová verze divadelní hry, která je trošku jiná, méně kompaktní, ale na vtipnosti to moc neubralo. Nepříliš bystrý Christopher Reeve, ještě méně bystrá Nicollette Sheridan, vychlastaný Denholm Elliott, hysterická Julie Hagerty...a zoufalý Michael Caine. Navíc to má velmi dobrý dabing. ()

MrKrahujec 

všechny recenze uživatele

Tak tohle se mi nemůže nelíbit, protože to nesmírně připomíná můj snad (soukromě!) nejmilejší text Karla Čapka - Jak vzniká divadelní hra, Ten už sice zfilmován byl, ovšem jako kratší televizní inscenace, tohle pak zákonitě umocňuje celý princip na celovečerní film, kterému snad chybí jen jediné: aby ho mohl vidět Karel Čapek. ()

petikacka 

všechny recenze uživatele

Tak sorry, omlouvám se všem zdejším pětkařům, ale po včerejší zhůvěřilé inscenaci v Divadle Moravskoslezském ze kterého jsem odešla po 1. dějství jsem si vysloveně hledala nějaké jiné zpracování této frašky s velkým F, abych si doslova spravila chuť a víru v dobré divadelní představení. No ovšem nedostavilo se nic moc. Oproti tomu divadlu v režii Vojtěcha Štěpánka, které bylo tragické a které doslova kopírovalo tento film ovšem bez jednotlivých nuancí a vysvětlení tohoto snímku, toto bylo naprosto "jiné a trochu lepší". Čekala jsem však poněkud vyšší zážitek a ten se nedostavil. Zřejmě nejsem pro frašku stavěná ať tu divadelní nebo televizní. Za mě nespokojených 50% ()

Galerie (16)

Zajímavosti (1)

Reklama

Reklama