Finský nůž

Na československé poměry neobvyklý film, který se zaměřuje pouze na psychologii dvou hlavních postav a všichni ostatní jsou jenom v roli jakéhosi křoví. Hanzlík svou možná první filmovou roli zvládl na výbornou. Překvapila mě skvělá hudba Wiliama Bukového, takový jazzovitý styl se v našich filmech objevuje velice zřídka a proto si toho nesmírně vážím. Jenom je škoda, že je film na konci tak hrubě useknutý, znatelně zde chybí nějakých patnáct minut na pořádnou dohru, jakou by si tento zajímavý snímek bezesporu zasloužil. (17.12.2011)

"V kapse má finský nůž a průkaz filmového klubu…" zpívá se v mé oblíbené Třešňákově písni Finský nůž, pročež jsem již léta toužil tento film vidět, avšak byl jsem bohužel trochu zklamán. Sirový s Juráčkem (nevím tedy, jaká byla role neznámého scénáristy Jana Brandýse, pokud nebyla pouze krycí) nabízí překvapivě konvenční a navzdory krátké stopáži i poněkud zdlouhavý příběh dvou mladíků utíkajících kvůli domnělému zabití člověka finským nožem. Jestliže mladistvý Hanzlík byl podobně jako v mnohem zdařilejším Bloudění syrově autentický, u Meistera jsem měl místy pocit, že na svou roli úplně nestačil a musel si na svůj herecký vrchol počkat až do znělky České sody. Potěšilo obsazení Hanzlíkova otce do vedlejší role spisovatele, neboť jeho herectví není jinak moc zaznamenáno, ač samozřejmě jeho umělecká dráha měla na Jaromíra značný vliv. Největšími klady snímku jsou ale bezesporu jako vždy vynikající Čuříkova kamera a hlavně Bukového svěží dobová hudba. (18.04.2023)

Silně nevěrohodný útěk dvojice mladíků před spravedlností. Tohle není divoký západ, a i když veřejná bezpečnost trestuhodně nekoná, v socialistickém Československu desperátům moc možností nezbývá. Přemýšlel jsem, jak z té pořádné šlamastyky tvůrci vybruslí, ale nakonec se to pomocí takového malého šikovného podrazu povedlo! No to se fakt povedlo! Jeden z nejpřekvapivějších závěrů v čs. kinematografii! Poněkolikáté v českém filmu zazní velice oblíbená a často opakovaná propagandistická píseň Pilarky, ve které procítěně pěje: „...jak koráb pro kosmické lety...“. (08.02.2024)

Zdeněk Sirový se vlní, ale velmi podivně. Celkem jednoduchý scénář zaměřený na Honzův souboj se svědomím a Tondovo vypočítavé a chvílemi velmi zvláštní jednání. I když hudba je zde komentována pozitivně, mně osobně ty emotivně laděné trubky a píšťaly vadily. Nicneřešící chování postav a narůstání mizérie dvou junáků, kteří se snaží utéct sami před sebou nepatří podle mně k tomu nadprůměrnému, co můžou šedesátky nabídnout. (29.08.2013)

Nejzajímavější jsou, jak to tak u podobných filmů bývá, tehdejší reálie. Na lehce naivním dobovému vnímání poplatném snímku s melodramatickou jazzoidní hudbou je zajímavý především půvabný 17letý Jaromír Hanzlík (mladší Honza), který už tehdy dokazoval svůj herecký talent. Rovněž 22letý Karel Meister ml. (starší Tonda) stojí za zmínku. (21.02.2019)