Hvězda z poslední štace

Dnes už zapomenutý film, ze života jedné kočovní divadelní společnosti pod vedením svého chlebodárce Šnajdra (Ludvík Veverka). Jedná se tedy převážně o přenesené divadlo na plátno, místy opravdu těžko stravitelný, krkolomný a zmatečný, není čeho se pořádně chytit (scéna s loupežníky, jaká-si hudební taškařice, to jen potvrdila, opravdu tragédie sama o sobě), to vše především je umocněno velmi amatérským, přímo teatrálním hraním, v nichž samozřejmě o komické situace pak není nouze. No, někteří herci si jistě zavzpomínali na své těžké začátky, jak těžko se žilo chudým komediantům, ale tady v tomto případě to člověk po celou dobou, kdy se na plátně skoro nic jiného nedělo těžko stravoval. Film tedy nebylo pořádně čím charakterizovat, chyběla nějaká pevná linie či dokonce pořádný scénář.. Zaujal mě tak jen jako obvykle vtipný Václav Trégl v roli ceduláře Josífka, ten tu docela často hláškoval ("bych vás tak zmaloval, že se sama nepoznáte" aj) a sympatická proměna herce Melichara (Jan Pivec, ze začátku velmi namyšleného a arogantního) v docela sympatického milujícího muže, jo, a abych nezapomněl Adina Mandlová (Emilka) tu byla skutečně okouzlující a nakonec to byla ona kdo zachránil polorozpadlý divadelní soubor od jeho definitivního krachu, díky svému talentu, jak dojemné, ale to je tak všechno. Opravdu slabý průměr, který vám dlouho v hlavě neutkví.. (12.05.2006)

Opravdu zvláštní film - česká putovní herecká společnost, milé postavy a postavičky, naivní divadélka, ... A Adina Mandlová, kterou bych v takové roli naivní neteřinky a dychtivé herečky nečekala. Spolu s Janem Pivcem tvoří ne moc sourodý pár, ale celkově vyznívá film příznivě - něco mezi pohádkou a historickým filmem. Nevzdory několika dosti hluchým místům a zbytečně dlouhým dialogům bych vyzdvihla především staromilskou atmosféru filmu. 61% (21.11.2010)

Film, který lze v jistém slova smyslu chápat jako symbolické rozloučení se starým světem kočovných společností, které šířily kulturu a kratochvíli i v těch nejodlehlejších místech vlasti, často v nevyhovujících podmínkách, bez finančních prostředků, v bídě a opovržení. Byli apoštoli něčeho nového, neznámého a přece tak fascinujícího. Byli posedlí touhou po divadle a úspěchu a neváhali této ušlechtilé myšlence obětovat to nejcennější – zajištěnou existenci, kariéru i lásku. V literárním světě existuje několik reminiscencí na toto období, nejvýraznější je patrně Kožíkova sága Největší z Pierotů či Branaldova Stříbrná paruka, čerpající inspiraci z osobních zkušeností obrozeneckých mohykánů Tyla a Tháma. Divadlo a jeho podivuhodný svět líčidel a nesmiřitelných rivalit ožil i ve filmu Jiřího Slavíčka, nutno dodat, že nepříliš slavně. Poněkud těžkopádný příběh nezachránila ani přítomnost Adiny Mandlové a Miloš Havel, který do celého projektu vložil nemalý kapitál, musel po zdvořilostní premiéře přiznat, že veškeré optimistické prognózy se, bohužel, nenaplnily. Dnes už je to vlastně dokument o době a lidech, a také o tom, že v divadle není malých ani velkých rolí, jsou jen malí a velcí herci. (04.12.2009)

Výborný groteskní humor, prokládaný klasickým prvorepublikovým drámem, a to nejen v podání opět skvělé Adiny. Řada vynikajících, mladých herců. Pivec, Filipovský, Tréglovo dokonale humorný, ale i vážný inspicient, Černého kulatý purkmistr a nakonec i ta banda zpívajících loupežníků udělal své. Perfektní pohled na slasti a hlavně strasti oddaných kočovníků, kteří lidem nabízeli trochu toho hereckého kumštu, ovšem nejvyšší kvality. Samotné hry, které zde herci předvádějí, jsou precizně sehrané, i když občas v duchu samotného filmu, tedy komedie (nechtěné). V záplavě podobných filmů s podobnými herci, je toto skutečně výjimečné a opět v podstatě neznámé. Trocha té skromnosti, která je zde podstatou celého poctivého smýšlení o divadle, by mohla být dobrou inspirací pro dnešní filmový svět, ve kterém vše řídí cena a film je ve většině případech jen výrobek, který se prodává. I tyto náznaky ve filmu jsou. Rozhodně zábavná podívaná. (18.08.2013)

Kdyz Emilka svlekla ty priserne puntikate saty ve kterych vypadala jako dort , dalo se ni divat....Film o tom ze byt kocovnym hercem neni jednoduche .Herci maji starost jak vubec se udrzet pri zivote. Ty jejich predstaveni plne patosu a amaterskych vykonu me odpuzovaly.Komedie to neni . Jedna z jejich her" Zamiloval se do vlastni sestry "me pripomela jednu Cimrmanovu hru./ Hodina pravdy/. (28.09.2012)