Svět na kraji světa

Tohle je svým způsobem geniální snímek. Bezútěšnost severo-východního cípu USA (upstate NY) 19. století je mrazivě dokonale vyvedená a perfektně vyvážená krásou tamní přírody. (Že je to Rumunsko taktně pomineme ;) ) Herecká trojka je silná a tihle lidé prostě nedokážou zklamat. Stopáž akorát, kamera nádherná, tempo vyprávění ideální. Co je trochu kontroverzní, je hudba – soundtrack je pouze doprovodný, což sice přidává na atmosféře, ale nemůžu se u takových filmů zbavit dojmu, že jim prostě něco málo chybí. Nicméně výborně natočená věc o hlubokém vztahu dvou lidí v chmurných časech. (05.04.2021)

Ta neutěšená atmosféra amerického zapadákova byla až pohlcující. Sledovala jsem film, kdy zrovna venku taky nebylo moc přívětivě. Název je opravdu velmi výstižný. Někdy nám prozradí mnohem více než jakákoliv anotace. Mé neblahé tušení se potvrdilo. Pořád jsem si ale říkala, že ta příroda a krajina není tak úplně americká, že je to natočené někde v Evropě. Chtěla bych si přečíst knižní předlohu. Tedy v českém jazyce samozřejmě. (25.01.2022)

mám rád Vanessu Kirby i Katherine Waterstone a The World To Come se nedá upřít neútěšná atmosféra amerického "venkova" někdy v 19.století,ale to je tak všechno.Obecně mi nevadí pomalé filmy,ale tohle byla extrémní nuda,kterou by nezachránilo i kdyby ta lesbická scéna mezi herečkami zabrala polovinu filmu a ne jen asi 20 vteřin...40% (13.03.2021)

Zvláštny film. Zo začiatku to vyzerá, že chce čo najrýchlejšie prejsť k lesbickej scéne, tá ale neprichádza. Fyzickej stránke je venované minimum priestoru, viac sa film venuje akejsi potrebe byť spolu, prekonať ťažké časy. Scenár zaujímajú úplne iné veci, ako by človek v queer-ovke (resp. romanci) očakával. Ide si pomaly a potichu, prežíva. Rovnako záverečné emócie fungujú utlmene, viac pre postavy, ako divákovi. Drámu prechádza mimo reči. Reč používa knižnú. Tým neustálym šepotom mi pripomínal Malicka. Film je to ozaj nedivácky, na rozdiel od posledných, dobových - omnoho ambicióznejších, zakázaných lesbických lások, nad ním ale ide aj premýšlať, nie len sa kochať. Každopádne, odpad tomu može dať iba idiot. (23.04.2021)

Pure bliss. Měl jsem pocit, že je to natočené přímo pro mě, každý záběr, každý letmý pohled, úryvky deníku čtené hypnotickým hlasem Abigail. Přesně ten snímek, kdy vás od prvních vteřin a minut prostupuje chvění z dokonalé filmařiny a všechny prvky se slévají v harmonii, aniž byste o nich museli přemýšlet. Škoda, že nakonec se o tom bude zástupně mluvit pouze jako o dalším příspěvku do LGBT žánru, protože tahle uhrančivá věc suverénně obstojí i bez toho. Už Ammonite čněl vysoko nad vším, co se loni urodilo, ale tohle je ještě dál. Organický vizuál 16mm materiálu s úžasnou Katherine Waterston (neustále mi evokovala naši Verču Kubařovou), Casey opět se svým nezaměnitelným zádumčivým projevem plným melancholie, což víc než stačí. Rozumíte jeho bolesti a rozumíte bolesti všech ostatních, to je lidský úděl, od nepaměti až navždy lidské bytosti zmítané city a neartikulovatelnými pohnutkami, které dávají smysl, neuchopitelný a nevyzpytatelný, jen vám a nikomu jinému, ta touha po něčem, co by vtisklo smysl všemu vezdejšímu a je jedno, jaká válka se zrovna vede, čím je lidstvo vláčeno, ať už se kolektivní vědomí zaobírá čímkoliv. Bylo by zcestné domnívat se, že v 18., 19. nebo jakémkoliv jiném století měli lidé zásadně jiné tužby, vnímání, prožívání světa než my. Najít spřízněnou duši, navzdory okolnostem, navzdory všem, ten kousek lásky, který si objevíme sami pro sebe a který postavíme nade vše, přes ostrakizaci, nepochopení, strasti. Miluju to civilní, do sebe uzavřené pojetí bez rušivých prvků. Chci to vidět znovu a znovu, nejlépe na velkém plátně. Možná to okouzlení časem vyprchá, ale v tuhle chvíli jeden z největších filmů-zjevení, co jsem kdy viděl. Astonishment and joy. (05.06.2021)