Peklo v Pacifiku

Oba uživatelé přede mnou už zde napsali takřka vše podstatné. Co bych ještě dodal? Opravdu ve filmu bylo hodně málo dialogů, téměř žádné jen místy takové usilovné řvaní na pokraji všech sil, napínavé akční scény o přežití, nejdříve mezi sebou na pustém ostrově, potom na voru v rozbouřeném moři, a nakonec i otevřené přátelství a pochopení toho druhého. Režiséru Boormanovi se zde opravdu perfektně povedlo působivě zobrazit sebeobětování a bezvýhradnou poslušnost vůči nadřízenému...To všechno zde opravdu nechybělo vynalézavost válečných trosečníků alá Robinson meze nekladla. Jen ten konec ten mě trochu zaskočil, ten byl opravdu hodně nečekaný, netradiční a ojedinělý. Rozhodně ale nečekejte žádný happy end. Perfektní film z charakteristickým hercem a zpěvákem Lee Marvinem (šlágr- Wand 'rin' Star) jehož hlas byl fenomenální. Sám si ve filmu i zazpíval (tuším že to bylo právě natom moři) kdy tím dojal i samotného Mifuna. Navíc mě v tomto filmu dostala opravdu nádherná a člověkem ještě takřka nepoznamenaná panenská příroda Palauských ostrovů nacházející se v tichomoří někde mezi Filipínami a Papuou Novou Guineou. Snímek bez nějakých vyšších uměleckých ambic, ale i tak to u mě za 4* stačí.. (26.10.2006)

Dlouho jsem byl odhodlaný dát tomuto výbornému snímku plné hodnocení. Za posledních pár minut však jednu hvězdičku ubírám..alternativní konec by byl možná lepší a ideálněji by zapadal do celku. I přesto se však jedná o nadprůměrně dobrou podívanou odehrávající se na pozadí války. Jeden ostrov, dva lidé, každý na opačné straně fronty. Proměna vztahu mezi oběma muži je výborná a je velmi chutným kořením tohoto filmu, v němž excelují dva legendární herci. Úsměvné scény střídají dramatické chvíle a neobjeví se tu ani jedna nudná či hluchá pasáž. Škoda toho závěru... (16.05.2011)

Naivne som si myslel, že sa z najväčších nepriateľov, stanú najlepší priatelia, síce to na chvíľu funguje, ale čertovsky sa to ukončí, uvedomia si, že niečo nie je v poriadku, po prečítaní časopisu LIFE - Japoncom. Uvidel zmrzačené fotografie svojich krajanov, vtedy sa v ňom zmocnila - opätovná nenávisť, ktorú prechovával od začiatku. Vrátim sa na začiatok, o kom je to vlastne reč. Predsa začnem - miestom, kde sa odohráva komorný príbeh. Sme niekde v Tichomorí, v Pacifiku, na opustenom ostrove, kde sa stretnú dvaja nepriatelia, ktorí sú akurát proti sebe v 2. svetovej vojne. Neviem, ako sa sem dostali, ale vidím ich tu. V celom snímku sú iba dvaja ľudia. Japonský - námorný dôstojník - a americký námorný pilot. Obidvoch spája nemilosrdná nenávisť, keď si pôjdu automaticky po krku s účelom spacifikovania - protivníka. Taktiež panuje - rečová bariéra, keď jeden nerozumie druhému... Najprv má prevahu japonec nad američanom, potom je to obrátene. Skrátka, nemajú sa zrovna v láske, postupne sa prestanú navzájom - šikanovať a nájdu si k sebe cestu, ako si porozumieť, ale najmä prežiť. Potrebujú stravu. ktorá tu nie je, tak jedia, čo je po ruke. Vedia, že ak tu zostanú, zomrú, tak sa rozhodnú, že je načase - vziať nohy na plecia, postaviť - PLŤ z bambusu a pokúsiť sa nájsť - civilizáciu. Len, je svetový konflikt, kde stále počuť z diaľky - výbuchy. Brilantná štúdia psychológie postáv na pustom mieste v nádhernej réžii a kamere, sprístupnia atypický filmový zážitok s pocitom nadšenia. Legendárni a geniálni herci, ktorí sa navzájom rešpektovali, unikátna záležitosť. Mňa najviac fascinoval - záver v nemocnici, keď sa im podarilo prejsť určitý úsek z pôvodného miesta, kde na začiatku boli, potom sa z nich - stali dočasní kamaráti. Pozitívna nálada panovala, potom sa čosi blížilo, čo im raz a navždy zničilo životy. Marvin a Mifune, to je niečo, čo sa začína na začiatočné písmeno ich PRIEZVISKA - M ako MASTERPIECE !!! Sakra, skoro som zabudol na výnimočnú HUDBU - skladateľa - LALA SCHIFRINA, ktorá sa dosť podobá na hudbu z Planéty Opíc, kde hudbu zaobstaral, ďalší hudobný mág - Jerry Goldsmith. Parádna hudba v obidvoch prípadoch. (10.01.2016)

Robinsonovsko - trosečníkovské téma tentokrát z prostředí 2. světové války, kdy se na pustém ostrově setkávají příslušníci nepřátelských států. Američan a Japonec. Toshiro Mifune se nezapře, jak jeho charakteristické "vyběhnutí" - tak typické v předchozích samurajských filmech, tak jeho charisma celkově. O to trochu přichází společně s vousy. S celkovým ztvárněním jsem velmi spokojen, jen ten konec .. ten konec ... (28.09.2009)

Dva muži, ze dvou odlišných kultur, se potkávají na opuštěném ostrově, aby čelili strachu jeden z druhého a souboji o vlastní život. Minimum dialogů, maximum hereckých schopností. Více než téma trosečníků mě zaujal vlastní vnitřní souboj mužů, jejich kultur, jejich rozdílů, které musí potlačit a překonat vzájemný strach. Tento motiv byl dříve použit v Robinson Crusoe on Mars a také ve sci-fi Enemy Mind, ale zde nedosáhl podobné jednoduché působivosti. Jejich souboji pomáhá i fakt, že oba herci jsou v podstatě filmovými ikonami své doby a vysloužilými vojáky. Mezi válečnými filmy jednoznačně výjimečný film, který není o odvaze a hrdinství, ale o strachu obyčejných vojáků (setkání s klacky na pláži) a boji o to jediné, co má smysl, život samotný (příznačně připomíná i časopis na konci filmu). Právě konec filmu je často diskutovaný. (Spoiler) Původní britská verze končí výbuchem, který je podle mě možná mrazivý a šokující, ale nesedí do logiky příběhu. Druhý konec, americký, naopak ano. Dva muži čelí strachu, díky kterému se spojí, aby žili a jsou následně svými skutečnými rozdíly opět odděleni a jdou každý svou cestou. Tak to má být. (16.05.2011)