Swing Time
Svet valčíkov
Swing Time
Režie:
George StevensScénář:
Allan ScottKamera:
David AbelHrají:
Fred Astaire, Ginger Rogers, Victor Moore, Helen Broderick, Eric Blore, Betty Furness, Georges Metaxa, Dennis O'Keefe, Alan Curtis, Ralph Byrd, Frank Jenks (více)Obsahy(1)
Kabaretní hvězda Lucky (Fred Astaire) se stane v den své svatby obětí nemístného žertu kolegů v divadle a raději odjíždí s přítelem do New Yorku, aby se vyhnul veřejné ostudě. Poté, co jeho vykutálený kamarád okrade neznámou dívku na ulici, pokouší se Lucky jeho chování napravit. Sleduje dívku až ke dveřím taneční školy, aby ji našel a omluvil se. Neváhá se kvůli tomu zapsat do kurzů tance. Krásná neznámá (Ginger Rogersová) však není žačkou, jak se domníval, ale velmi dovednou a trpělivou učitelkou tance. Nezbývá než předstírat, že naléhavě potřebuje doučování. Ve filmu Svět valčíků je třeba ocenit jeho gradující hudebně taneční výstavbu, kdy jednotlivá menší čísla jsou podřízena velkolepému finále, impozantnímu číslu Bojangles of Harlem, které svou stylizací připomíná broadwayské jevištní show. Režisérem snímku byl tentokráte George Stevens, se kterým o rok později natočil Astaire ještě snímek Nevěsta v rozpacích (1937). (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (49)
Trapně humorné, naivně romantické, okázale mainstreamové, dokonale zchoreografované, s pěknými tanečními čísly...zkrátka čistokrevný produkt z Továrny na sny... V podstatě se to ale neliší od špičkové československé produkce těch let...jen Fred Astaire je lepší tanečník... (Oldřich Nový ale zas lepší milovník a Vlasta Burian lepší komik) Byly to krásné černobílé časy...žádný nostalgický orgasmus u toho však nezažívám... ()
Tento film sa mi páčil o poznanie menej ako Páni v cylindroch (1935). Pritom začal veľmi sľubne, tie scény v tanečnej škole boli super. Potom už ale vyšli na povrch slabiny filmu - slabý scenár a dialógy, hlúpy humor (aký to rozdiel oproti spomínanému filmu, kde som smial v kuse). No a nakoniec piesne, ktoré síce neboli zlé, ale žiadna "Cheek to cheek" sa tu nekonala. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. ()
"Svět valčíků" mě zaujal o něco více než "Páni v cylindrech", protože Fred a Ginger jsou zde mnohem zajímavějším párem a je mezi nimi skutečně cítit ta jejich chemie. Navíc jsou zde scény, které jsou opravdu neskutečné. Mám samozřejmě na mysli scény, které jsou spojené s tancováním. Některá ta čísla jsou prostě nezapomenutelná. ()
Keď hrajú a rozprávajú Astaire s Rogersovou tak je to podstatne slabšie, ako keď tancujú. Takže o zábavu mimo tanca sa stará staršia generácia, ktorej to ide omnoho lepšie. Niektoré scény sú tak trochu vycucané z prstu a herci akoby nevedeli, ako ich zahrať. Našťastie vždy príde nejaká super pieseň, alebo sa plynule prejde z kroku do tanca. Škoda, že si viac scenárista nedal záležať aj na príbehu, možno trochu viac drámy by mu neuškodilo. Dve piesne si budem občas púšťať na youtube (dúfam, že tam sú) a asi nemusím spomínať, ktoré to budú. Trochu iný typ muzikálu, ako obľúbené backstage so záverečným dychberúcim vystúpením, Swing time je o niečo komornejší a viac sústredený na ústredný pár. ()
Jsem velký fanoušek Freda Astaira a filmy s Ginger jsou klasika. Viděla jsem všechny a je těžké vybrat si nejoblíbenější, nejvíc se mi však asi líbil Swing Time George Stevense. Nádherné, nezapomenutelné písně jako The way you look tonight, Never gonna dance nebo A fine romance, humor a jedinečná taneční čísla, která mě v jejich filmech pokaždé baví a nepřestávám je obdivovat. Skvělá hollywoodská 30. léta! ()
Galerie (43)
Zajímavosti (10)
- Astaire sa vo vystúpení Bojangles of Harlem chcel pokloniť významným afroamerickým tanečníkom, ktorí ho ovplyvnili počas jeho divadelnej kariéry v New Yorku. V scéne, v ktorej má čiernu tvár, chcel napodobiť Billa "Bojangles" Robinsona, najslávnejšieho tanečníka stepu vtedajšej doby. Bola to značne neobvyklá situácia, nakoľko Robinson hrával v muzikáloch tej doby pre konkurenčnú spoločnosť 20th Century Fox. (Biopler)
- Ústredná dvojica tancuje v priestoroch, ktoré sú dekorované v štýle art deco, ktorý je typický pre muzikály tridsiatych rokov. (Biopler)
- Náročné taneční číslo „Never Gonna Dance“ se točilo 47krát, než byl Fred Astaire spokojený. Ginger Rogers už tou dobou tančila s krvácejícími chodidly. (Cimr)
Reklama