The Forgiven

Manželé Ralph Fiennes a Jessica Chastain srazí malého chlapce cestou na mírně dekadentní párty na luxusní hrádek uprostřed marocké pouště a tím rozjedou konverzační film s tématy pocitu viny,rasismus, sociální kritiky, konzumní filosofie, západ vs kolonie, bohatí vs chudí . Kamera jako reklama na Maroko, story zajímavá. Trochu jiný film než normálně dávám, ale výsledek velmi zapamatovatelný. (30.06.2023)

,,Poušť je naším mořem.. ''. Uteklo celé čtvrt století a Ralph se vrátil znovu do vyprahlé pouště afrického kontinentu, tentokát už samozřejmě ne jako hrabě Almásy. A opět mu slušela o tom žádná. Už od dob Anglického pacienta mám pro tohohle charismatického Brita s vysáží aristokrata fakt slabost. Je to herec první třídy. Další velkou slabost mám pro dnes už mamču, ale pořád sakra sexy Jessicu Chastain. Pak je to slabost pro poušť všeobecně a pro britské Defendery  co ji na svých úzkých kolech brází  od Altaje pod Saharu už od padesátých let. Jen tohle dohromady ve skvělém vizuálu byl pro mne omamně smrtící koktejl pozitivních vjemů. Ale dále je tu i skvělý scénář, který fakt nutí člověka k zamyšlení se super vypilovanými dialogy. Už dlouho mi film nerezonoval v palici  po svém skončení - až  nyní. Udělat zbohatlickou párty na snobském sídle uprostřed ničeho a v rámci zápletky ukázat ten propastný rozdíl mezi konzumním opulentním světem, který se už vymkl hranicím normálnosti a světem, kde jde o holé přežití s nulovou perspektivou jakéhokoliv zlepšení byl geniální nápad. Ale aby to nebylo tak černo-bílé, je nám to ukázáno v rámci katarze  hlavního hrdiny, kterého nehoda a následné události několika dní zcela změní. Té proměně lehce rasistického bílého snobského Angličana můžeme i nemusíme věřit. Ale poušť i samo prostředí a hlavně dusivá přítomnost otce zemřelého, to vše  jistě bylo schopno pohnout i hodně zasviněnou duší duší.  Přejít ten vlastní řvoucí pocit svědomí ze zabití byť z nedbalosti není snadné.  Někde tam vzadu za tou veškerou bezstarostností, kterou když už to nejde jinak lze v zemi jako Maroko zajistit úplatky, se i u toho nejcyničtějšího člověka skrývá tato pradávná vlastnost, vložená do nás prý samotným Bohem.  A svědomí, to je mrcha. Nenechá vás být, nenechá vás spát, nenechá vás myslet a peníze na něj neplatí. Cesta do rodné vesnice zabitého a jeho pohřeb se tak skutečně mohly jevit jako dobrý nápad.   Jako projev čestného muže k úctě k zemřelého, ale i jako akt sebe pokání, za který by mohlo přijít třeba i toužebné odpuštění. Teprve pak snad svědomí utichne.---Tohle byla perfektní záležitost o střetu kultur a světů, přičemž se za ten náš člověk musí tak trochu stydět. On už opravdu začíná být dekadentní. A to si nežijeme zdaleka tak jako ti snobové a hostitelé na párty. Proti kopáčům v poušti jsme na tom tisíckrát lépe. Narodili jsme se na té lepší části světa a málokdo z nás si to uvědomuje, natož toho váží. Bereme to jako samozřejmou věc. Jsem nadšený a nechápu tady ty komenty a podhodnocení filmu. Dávám za 5 Elvisů, zase jsem si pošmákl! Doporučuji vidět. * * * * * (23.02.2023)

manželé Ralph Fiennes a Jessica Chastain jsou na dovolené v Maroku. Když jedou v noci autem a hádají se, přejedou jednoho z místních chlapců (který je chtěl nejspíš s kamarádem přepadnout) a zabijí ho. Poté je nenapadne nic lepšího, než chlapce naložit do kufru a odvézt ho domu jejich kamaráda kam měli cestu. Všechno se ještě víc zkomplikuje ve chvíli kdy si pro chlapcovo tělo přijde jeho otec a pozve Fiennese na jeho pohřeb (nejspíš proto aby se mohl pomstít, nebo něco takového). Základní premisa, kdy do všeho vstupuje otázka svědomí, morálky atd je ok, nicméně výsledek je skoro dvouhodinová ukecaná nuda. přitom na režijní židli sedí starší z McDonaghů, který už má za sebou slušné filmy a nebojí se i kontroverznějších témat. Tohle se mu ale bohužel nepovedlo...40% (21.07.2022)

Čo to malo byť? Kritika spoločnosti? Súboj svedomia potlačeného alkoholom? Ukážka kultúrnych rozdielov? Návod na to, ako sa môže vydatá žena vykurviť len čo manžel ide do piče? Ja neviem. Viem iba to, že to bolo dlhé, bez tempa, atmosféry a bolo mi teplo aj za nich. Najviac peňazí zožral casting. 2 z 5 (10.03.2023)

The Forgiven je vážně podmanivou a působivou podívanou, zabývající se především tématy kulturních a společenských střetů, potažmo rozdílů, a já musím s radostí konstatovat, že i když tento typ filmu není zrovna mým šálkem kávy a není zpracován stylem, který by dokázal přitáhnout davy, respektive mainstreamové publikum, tak pro diváka náročnějšího, vnímavějšího a intelektuálněji obdařenějšího, se může jednat o silný zážitek, plný emocí, působivých dramatických situací a opomenout nemohu ani parádní, velice přesvědčivé a výrazné výkony všech zúčastněných herců, samozřejmě na čele s charismatickým Ralphem Fiennesem a sexy Jessicou Chastain. Každopádně celý tento snímek je zpracován sice ve vážně pozvolnějším tempu, bez nějakých zvratů, či tvůrčích nápadů, na druhou stranu, co The Forgiven ještě dále krom výše zmíněného opravdu zdobí, tak to je výborná atmosféra, pramenící hlavně z prostředí, kde se celé toto drama odehrává, potom i množství silných momentů, navozené i díky vážně parádním, zároveň ale i dost otevřeným dialogům, bavily mě ale i skvěle vykreslené postavy, které tak působili rozhodně nenudícím a zajímavým dojmem, no a co se týče závěrečné pointy, ta byla sice očekávaná, i přesto ale silná a působivá. Jak jsem tedy již zmiňoval, tak upřímně těmto typům filmů úplně neholduji, nicméně konkrétně tento mě oslovil opravdu hodně, v mnoha ohledech mě velmi příjemně překvapil a mé hodnocení proto bude navzdory většiny zaslouženě vysoké. (07.05.2023)