Město bohů

Tak tenhle filmeček, to je opravdu maso, a to doslova. Aspoň vím, do jaký části Ria nemam jezdit, kdybych se tam někdy dostal. Chladné, drsné, přímočaré. Město bohů na mě opravdu dokázalo zapůsobit, poskytlo mi nové myšlenky a konstatování, že příběh je podle pravdy, nevím tedy na kolik je to přesné, ještě umocnil můj zážitek, jelikož z prvu jsem ho považoval za přitažený za vlasy. Jednoznačné hodnocení. (26.03.2008)

Jihoamerický Scorsese. Násilí, bohaté narativní metody, drogy. Celou dobu to vypadalo na silné čtyři hvězdy, ale ten závěr byl tak naléhavě tiživý ( neřešitelnost tohoto problému ) a já si uvědomil, že jsem opět viděl další velký film. A takhle to v těch slumech opravdu vypadalo. Bravo, pane režisére. (27.05.2005)

Chcete poznat jinou kulturu? Chcete poznat jinou mentalitu? Chcete pravdivý příběh, ze kterého naskakuje husí kůže a běhá mráz po zádech? Pusťte si Město bohů. Film je drsný, ale neutápí se v brutalitě takovým způsobem, aby nás šokoval spoustou krve. On chce šokovat svým obsahem a krvavé scény jsou vždy natočeny tak, že i přes jejich sílu zůstává kamera v jiném úhlu pohledu a divák nesleduje jen obyčejná jatka. Sleduje neskutečně silný příběh obětí podsvětí v brazilském Rio de Janeiru. Příběh mladého chlapce ze slumu, který se touží stát fotografem, ale stojí na šikmé ploše a od jeho útlého dětství má kolem sebe jenom násilí. Dokáže se chopit svých snů, nebo se dá na dráhu krádeží a zabíjení? Snímek je natočen velice originálně, některé záběry jsou skutečně geniální a hudba v rytmu brazilské samby byla moc pěkná a stylově podbarvuje celý film. (05.09.2010)

Tož zaujetí bylo. Mám pocit, že i pěsti zaťatý (nebo uťatý?). Tam, kde mi Milionář z chatrče dával vizi v konec dobrý, všechno dobré, tam Město bere. Všechno. V Riu není déšť, který by odplavil krev, ani chrabrýho reka. Neb radu mám, milí a filmem nepoznamenaní přátelé: s dabingem NE! Film vypovídající o hrůzách by neměl znít vtipně. Český distributor je zřejmě veselá kopa a naservíroval film s nejhorším dabingovým výkonem ever! Na facku. (13.03.2010)

rio de janeiro.. cidade de deus.. město bohů.. tady si chlapci nehrají s umělohmotnými vojáčky ani fotbal na plácku.. tady kradou, fetují, střílí se.. strašlivé místo, kde přežijou jen feťáci a gauneři, pro slušnost tu není prostor.. tady se každý den balancuje mezi životem a smrtí.. autentický příběh, podaný v celé své zvrácené kráse a syrovosti.. jako čerstvě ohlodaná kost hladovým, vychrtlým psem.. a já děkuju osudu, že mě uvrhl do zdánlivě nudného maloměsta a já nemusím procházet místem, ve kterém byl kdysi život očistcem, aby se postupně proměnil v peklo.. (31.12.2007)