Paralelní matky

Almodovarova tvorba byla vždycky specifická, ale tohle je velká slabota a dvě hodiny nudy, které nevědí čím by vlastně chtěly být.Na jedné straně je tu příběh dvou svobodných matek, které porodí ve stejný moment a následně se sbližují a na straně druhé je tu příběh o válečném zločinu a snaze odkrýt masový hrob, ve kterém je pohřben praděda jedné z žen. Ani jedna z rovin, které se lehce protínají nefunguje úplně dobře a tentokrát to nezachrání ani standardně výborná Penelope Cruz...40% (31.03.2022)

(33/2022) / Strašne obdivujem každý jeden poctivý autorský film. Pedro Almódovar je taká španielska verzia Woodyho Allena, keď dokáže pravidelne prísť s počinom ktorý si sám aj vždy napíše. Tak ako Woody, má svoj jasný rukopis a témy. Znovu sledujeme pohľad na ženskú dušu a špeciálne materstvo. Zápletka bola pre mňa dostatočne zaujímavá aby udržal film moju pozornosť. Možno šlo pár poínt trošku viac emočne vyhrotiť, na druhú stranu, ja mám rád civilnejší a realistickejší pohľad na vzťahy takže spokojnosť. Nedá mi spomenúť Penelope Cruz ktorá je znovu úžasná a jej výkon, nominovaný aj na Oscara, je čerešničkou na torte. Madres paralelas je jemný film o vcelku drsnej téme. (8/10) (07.03.2022)

Myslím,  že slovíčko "civilný" je v prípade filmu "Parallel Mothers" skutočne namieste. Pedro Almodóvar v mojom zornom poli po prvýkrát a musím povedať, že mám asi opäť pred sebou režiséra, ktorého filmografiu si asi pozriem hlbšie, lebo mám v tom očividné medzery. Čo sa týka filmu ako takého, tak môžem povedať, že je to solídne napísané, veľmi elegantne zrežírované a má to silnú citovú odozvu vo viacerých momentoch. Teší ma, že film nejde do nejakých vôd patetickosti, ktoré by celý ten príbeh skutočne potopili. Lebo úprimne si môžeme povedať, že tento koncept by v rukách nekompetentného scenáristu pohorel na plnej čiare. A je tu niekoľko miest, kde by sa pravdepodobne bežný filmový režisér nejakej ľahkej americkej drámy pustil úplne nesprávnou cestou. Našťastie je však film zachovávaný v správnej emocionálnej rovine a jednotlivé scénky vďaka tomu fungujú. Plus je treba povedať, že kedykoľvek opúšťame scénku skrz stmavnutie obrazovky, vyzerá to vynikajúco. Priam to dodá ešte celému filmu atmosféru. Obe naše protagonistky sú vynikajúce a veril som im dokopy každý jeden moment. Keď dojde k tomu vypätému momentu medzi nimi oboma, tak musím zložiť klobúk pred výkonom Penélope Cruz, ktorá bola absolútne excelentná. V tej scénke bolo zachytené asi úplne všetko čo bolo treba. Napriek tomu však miestami je film celkom ľahko čitateľný. Nepotrebujete vedieť veľa, aby ste pochopili čo sa stalo a nie je úplne ťažké pochopiť čo sa v tom všetkom nakoniec aj stane. Myslím si, že tieto dve veci sú z toho konceptu skoro úplne jasné. Film to však dokáže skvele zaobaliť inými scénkami, ktoré z toho robia skutočne skvelý film. Rýchlo pochopíme čo sa po tom ako boli obe v pôrodnici stane. No nemôžeme predpovedať akými cestami sa film vydá a jedna z týchto ciest ma celkom úprimne zabolela. Pretože to bolo skutočne silné a dobre emocionálne uchopené. A kto videl film, vie na čo narážam. Vysvetľovať pre spoilery nemôžem. Myslím si, že ak máte radi veľmi príjemné a civilné drámy, ktoré veľmi dobre vedia ako majú rezonovať po emocionálnej stránke, tak toto vás poteší. Čeknite si to a uvidíte sami. Hodnotenie: B+ (22.03.2022)

Paralelní matky jsou dalším skvělým počinem Pedra Almodóvara. V kině jsem je bohužel nestihl, přestože jsem se na ně dlouho těšil, tak alespoň nyní jsem si tento pro mě dosti značný rest konečně doplnil. Režisér stále ohromuje nesmírnou výtvarnou i obrazovou bravurou a výjimečnými hereckými výkony (klasicky dokonalá Penélope Cruz a překvapivě vyspělá Milena Smit). Na rozdíl od svých dřívějších, bizarně i dojemně výstředních děl přidává tentokrát i určitý společenský přesah v podobě aktuálních úvah o vlastní historii a nemožnosti věčné lži. Film je to prostý, chvílemi až triviálně melodramatický, avšak v klíčovém momentu Almodóvar zařadí na plný pohon; nikoliv vypočítaný předem, nýbrž osudově přirozený nával emocí v závěru filmu veškeré potenciálně negativní připomínky jakoby vymetá z divácké paměti. Je až s obdivem, že kultovní tvůrce, kdysi hýřivý provokatér a energický vypravěč, v pozdním období své kariéry točí čím dál tím více údernější a údernější filmy; a také osobnější. Předchozí (částečně autobiografická) Bolest a sláva mě smetla ještě o něco více, ale i tak jsou Paralelní matky půvabným (a opětovným) režisérovým vyznáním se ženské emancipaci i rodné zemi, a především pak krásnou filmovou podívanou, která nenechá jedno oko suché. 75%. (11.06.2023)

Rikal jsem si, ze se to podoba stylu Almodovara a on to opravdu natocil, i kdyz zde tedy stylisticke silenosti kroti. Jsou zde jeho typicka kriklave barvy, ale i treba bezbarvy pokoj hotelu symbolizujici odosobneni. Kdo nebyl predem zasvecen do jeho zvlastniho sveta, ma ted prilezitost. Cruzova zde vyzaruje hrejive teplo. Pribeh se ale rozreduje podruznou dejovou linkou. Matky jsou vasnive, oddane a nezavisle . Snazi se pracovat pro rodinu a udrzet ji pohromade, coz je dnes v dobe genderismu neco nevidaneho. Janis pripravuje veceri a ma tricko s napisem „We should all be feminists“. Drivejsi Almodovarovy filmy tuto tematiku sdelovali hlavne symboly a naznaky, zde ma jasny text. Najdete tu take motivy neuplne rodiny, nepritomni otcove, znasilneni, zenske pratelstvi nebo otazka identity. Ale i politika - minulost Spanelska. Pravicova vlada premiera Mariana Rajoye v roce 2016 bránila vyzvednuti masoveho hrobu z dob fasimu v zemi. Nenajdete tu negativni postavu. Pokleskam hrdinek Almodovar rozumi schovivave. Vubec ve filmu zazijete good feel pocit s nesouteziveho neagresivniho zenskeho sveta. Almodovar jako i v jinych filmech ale sdeluje, ze histirii nevytvari na valecnych bojistich zabijejici muzi, ale zeny, ktere beh sveta udrzuji. Kdyz se na vsechny tri matky napojite, budete odmeneni proudem emoci. Je to vsak docela dlouhe a interiery se vubec nestridaji vcetne stale stejne kavarny. (16.05.2022)