Kapesné

Ta nedějovost mi sice vadila (ačkoli teda na začátku něco začne a na konci to nějak skončí, ale nedá se o tom ani říct, že by to šlo odněkud někam...) a nějaké pevnější vedení jsem v tom taky postrádal, ale i přes to mě to dokázalo bavit a všemožně nápaditými scénami bavit - hlavně u těch, které by se jednoduše mohly zvrtnout v těžce depresivní drama, tam bych vtipnou a pozitivní pointu nečekal ani náhodou. Navíc je to celé dost milé a děti se tu chovají skutečně jako děti, ani ne přehnaně šíleně, ani ne přehnaně chytře, prostě fakt jako děti. A na tomhle realistickém vykreslení příběhu z života dětí a jejich rodičů to stojí především a také díky tomu Kapesné velmi dobře funguje. Řeč učitele v závěru při předání vysvědčení a vypuštění dětí do letních prázdnin to navíc krásně shrne a uzavře. Jen teda ta část o volebním právu mi přišla úplně mimo, ale záleží, jak moc ji Truffaut myslel vážně a jak moc jen jako nevinné zamyšlení. Spokojenost z mé strany tu ale určitě je a Truffaut mě opět nezklamal. Vůbec mě těší, že se za svoji kariéru pokoušel o tolik různých typů filmu a nejen, že do nich vždycky dal svůj osobitý styl, ale hlavně se mu tyhle "experimenty" skoro vždy vydařily nadprůměrně. I takhle se pozná skutečně dobrý a talentovaný režisér :-) 4* (06.08.2022)

Nejako som v tomto filme nepostrehol dej, dokonca ani účel jeho nakrútenia. Je to mozaika navzájom málo súvisiacich príhod a príbehov, ktorá má ukazovať život detí a dospelých v malom francúzskom mestečku. S tými topornými detskými hercami a strojenými dialógmi sa to darí iba čiastočne. Na druhej strane je to pozerateľný film, u ktorého ma ale ani náhodou nenapadne, že by som ho chcel vidieť ešte raz. (23.10.2009)

Truffaut mal veľmi rád deti a natočil o tom pekný nostalgický film. Ale zo súčasnosti, čo sa cení ešte viac. Škoda, že niektoré motívy ostali naschvál nedoriešené, peknej pani "Rifflovej" by som toho pravého muža rád doprial. V epizódnom filme je toho skutočne dosť, každá scénka má svoj zmysel a každú postavu, respektíve postavičku si s jej plusmi a mínusmi obľúbite. Truffaut nechá všetko prirodzene plynúť, nikdy netlačí na divákove city a zaobíde sa bez melodramatických scén, ktoré sa každú chvíľu ponúkajú. Taký malý (pomerne neznámy) osobný film veľkého režiséra. Vďaka nemenovanej tv stanici máme možnosť preskúmať jeho tvorbu do väčšej hĺbky. (19.01.2014)

Neuvěřitelné, jak může být film tak přirozený, nadčasový, úplně ze života. Jako bych sledovala skrytou kameru. Také se mi moc líbí, jak se (ať už malé či velké) jednotlivé příběhy navzájem porůznu prolínají, a vlastně zároveň jakoby "pomalu ztrácí, ale dřív nebo později opět nějak nenápadně vplují zpět". :-) A ten čiperný chlapeček v červených gaťkách je tak roztomilý, přímo k sežrání. :-D Skvělá je také hudba a střih (jako ostatně u většiny Truffautových filmů). (13.05.2009)

Francois Truffault asi nemá pověst odborníka na dětskou duši jen tak. V tomto filmu vykresluje život mládeže a všechno co ji hýbá. A to poetickým, ale zároveň velmi reálným pohledem. To i za pomoci přirozených dětských představitelů, kterým možná Truffault dal i menší hereckou volnost, jak bylo u něj zvykem. Výsledkem je velmi přirozený a něžný film, na který se hezky kouká a pár nesmyslů (malý kluk seskočí z balkónů z posledního patra až dolů na ulici, ale vůbec nic se mu nestane) se da odpustit. Jen je to možná trochu moc dlouhé. Téma se mi ke konci už trochu okoukalo a trochu mi chyběla  větší k konfrontace s rodičovským světem jako u Nikdo mne nemá rád. Jestli jsem se tedy ke konci už mírně nudil, o to víc mě pak položil do země (skoro závěrečný) projev chlapeckého učitele (skvělá role, kterou si zahrál sám Truffault) k žákům plný ohleduplnosti k dětem. (30.03.2020)